Dotaz: Dodatečné zateplení stropu nad nevytápěnou půdou bytového domu
Dobrý den,
chtěli bychom zateplit nevytápěnou půdu nad posledním obytným podlažím bytového domu o rozloze cca 500m2. Složení poslední stropní konstrukce je od spodní strany : -vapenocenentová omítka 2cm - stropní kce z keramických vložek(podobné jako MIAKO) s nosnými betonovými nosníky s přebetonováním, celkem 30 cm - izolace skelnou vatou 3cm (pravděpodobně bude stlačená na minimum) - škvárobeton 10 cm. Jakou skladbu a výšku zateplení doporučujete? Půda musí být i částečně pochůzná, případně stačí po lávkách ke komínům, výlezům na střešní konstrukci atd.
Děkuji za odpověď, s pozdravem Radek Sedlák, Tábor
Tepelně izolační schopnost současné stropní konstrukce bude velmi malá.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K).
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu. Vlastní nosná konstrukce z betonu a keramických vložek se podílí z hlediska izolace poměrně málo. Současná tepelná izolace stlačená horní vrstvou škvárového betonu rovněž mnoho nepřináší. Orientačně spočteno je současná hodnota součinitele prostupu tepla stropu U kolem 1,0 (W/m2.K). Pro splnění požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. alespoň 12 až 14 cm pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN 18 až 20 cm. Bylo by tedy lépe dosáhnout doporučené hodnoty.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž neobsahuje parozábranu a přesto, že se zde nachází málo paropropustná vrstva betonu, k určitému prostupu vodních par dochází. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit i odvětrání půdy.
Ne příliš vhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren. Ale ani v tomto případě nemusí být polystyrén zcela vyloučen. Bylo by ovšem nutno provést kontrolní výpočet na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Na vrstvu polystyrénu se zpravidla provádí betonová pochozí vrstva, došlo by tedy i k přitížení stropní konstrukce, která by se musela staticky posoudit. To se zdá již příliš komplikované.
Provedení podlahy pro využívání půdy je tedy nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový (tedy použít izolaci v rolích 2x10 cm). Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou příliš vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor. Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou izolaci Climatizer.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Sedláku, děkuji za Váš zajímavý dotaz.
Zároveň omlouvám opoždění odpovědi způsobené množstvím vyřizovaných dotazů.