Dotaz: dobrý den
ctěl bych zateplit strop rodiného domu.skladba stropu je dřevotříska,záklop,trámy 25cm,záklop,dvouděrové cihle na maltu.chtěl bych odstranit cihle,položit vatu 16cm rošt a podlahu prkna na sraz potřebuji pochozí půdu.je třeba parozábrana?a jestli ano kam přijde?mám strach ze srážení vodní páry mezi stávajícím sropem.
Tepelně izolační schopnost současné stropní konstrukce není velká, je tedy doporučeno ji zateplit.
Návrh tloušťky tepelné izolace stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou vychází z požadavků platné ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov - požadavky. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. U dříve udávané hodnoty R tepelný odpor to bylo naopak, čím větší, tím lepší tepelná izolace. Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pak 0,20 (W/m2.K). Do celkové hodnoty při výpočtu součinitele U se započítávají všechny vrstvy skladby stropu.
V daném případě je to trámová konstrukce s podbíjením a záklopem (vzduchová mezera 25 cm). Malta a dvouděrové cihly nepřidávají sice příliš z hlediska tepelné izolace, ale v případě ponechání zvyšují schopnost stropu akumulovat teplo. Současný strop bude mít tepelný odpor R cca 0,9 (m2.K/W), což odpovídá součiniteli prostupu tepla U na hodnotě kolem 1,15 (W/m2.K), tedy hodně pod požadovanými hodnotami. Pro splnění minimálně požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. alespoň 10 až 12 cm a pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN minimálně 18 cm. Bylo by lépe dosáhnout doporučené hodnoty, tedy více izolace.
Pokud jde o odstranění cihel a malty – bude to mít výhodu především v tom, že bude možno provést kontrolu záklopu a trámů. Je doporučeno kontrolu provést především podél uložení trámů do obvodové zdi, tedy po obvodu domu. Možností je, provést kontrolu pouze po obvodu a bude-li stav dobrý, tak stávající půdovky ponechat a tepelnou izolaci položit nad. Tím se zvýší tepelná akumulace stropu. Zvážit je potřeba i ovlivnění statiky stropu.
Jako izolaci správně navrhujete použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na podlahu půdy. Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou izolaci Climatizer. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba parozábranu neobsahuje a byl by problém ji doplnit - měla by být na vnitřním líci. Současný podhled patrně s omítkou a dřevotřískovou deskou určitou parozábranu vytváří. Důležité je, aby horní vrstvy neměly vysoký difúzní odpor. Dovnitř skladby pod izolaci již parozábranu vkládat nedoporučuji. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, především z dřevěné části stropu.
Provedení podlahy pro dočasné využívání půdy je pak nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový (například použít izolaci v rolích 2 x 10 cm). Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou a půdu nechat dočasně bez podlahy. Paronepropustné desky typu OSB zde nejsou vhodné.
Dobrý den pane Rec,
děkuji za Váš dotaz a omlouvám opožděnou odpověď z důvodu velkého zájmu o naše poradenství.