Dotaz: Prosil bych o radu ohledně zateplení stropu nad chodbou pod nevytápěnou půdou.Objektem je chalupa.Strop je palubkový a na půdě je pochozí prkenná podlaha položená na trámech (část stropu tvoří přístupové schodiště na půdní prostor).Díky předem za vaše doporučení.
Je potřeba ještě rozlišit, zda se jedná o vytápěnou chodbu, nebo se zde pouze temperuje. Spíše bych ale doporučoval vyjít z požadavků pro vytápěnou místnost a zateplení volit na hodnotách, které se blíží doporučení, nikoli tedy minimálnímu požadavku.
Pokud jde o zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou - návrh tloušťky tepelné izolace vychází vždy z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K).
Do celkové hodnoty se započítávají i další vrstvy skladby stropu, tedy podhled z palubek, vzduchová mezera a horní záklop z prken. Pro splnění hodnot součinitele U dle současné platné normy nutno uvažovat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. 12 cm pro splnění minima, doporučená tloušťka je však 18 až 20 cm.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool, Ursa), volně položené na podlahu půdy. Vhodné nejsou materiály s vysokým difuzním odporem (např. polystyren). Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci v izolaci – vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit též větrání půdy.
Variantou je zafoukání izolace na bázi papírové buničiny do dutiny mezi trámy (např. Climatizer). Nevýhodou je, že izolace neprobíhá souvisle, trámy tvoří tepelné mosty a navíc je zde riziko kondenzace vody v konstrukci. Problémem takto zatepleného stropu je totiž absence parozábrany. Pokud není mezi podhledem a tepelnou izolací osazena účinná parozábrana, dochází ke zvýšenému průchodu vodní páry z interiéru do vrstev izolace. V její horní části je již velmi chladná oblast (teplota v izolaci směrem nahoru klesá) a tudíž zde může docházet ke kondenzaci. Ta pak vážně ohrožuje dřevěné konstrukce, může dojít i ke snížení účinnosti izolace vlivem zvýšené vlhkosti. Proto by tedy bylo vhodné zde parozábranu doplnit. Parozábrana se vkládá co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, aby se zabránilo prostupu vodních par z interiéru do skladby stropu. Možným řešením je osazení parozábrany zespodu na strop a provedení druhého podhledu. Parozábrana by zde mohla být provedena jako foliová (folie musí mít faktor difúzního odporu větší než 100 až 150). Aby její účinnost byla optimální, musí se provést tak, aby byly utěsněny všechny spoje fólie (přelepení speciální páskou) a stejně utěsněny spáry k navazujícím konstrukcím (prostupy, přechod na zeď apod.). Musí být co nejmenší počet perforací (prostupy vrutů). Spodní podhled by tedy byl osazen na latě. V dutině mezi latěmi je pak ideální prostor pro vedení rozvodů EI – kabely neprochází skrz parozábranu.
Toto řešení by se dalo použít i na zateplení schodiště, pokud toto je dřevěné s dřevěným podbitím, takže je v něm dutina, kam je možno nafoukat izolaci a prostor pro vložení parozábrany. Rovněž je vhodné zateplit boční zdi schodiště mezi půdou a vytápěnými místnostmi, pokud to tak v dispozici je. Izolant by se zde měl vložit ze strany půdy, například polystyrénové desky z heraklitem (Lignopor), s tl. tepelné izolace alespoň 5 cm. Z hlediska normy je to sice málo, ale jde o zachování optimální šířky schodiště. Další izolace se pak může dát na zeď ze strany vytápěných místností.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Jirko, děkuji za Váš zájem o poradenství.