Dobry den,
chtel bych se zeptat na zatepleni stropu pod nevytapenou pudou. Jiz jsem cetl Vase odpovedi, ale mel bych trochu jiny dotaz tykajici se pouziti folii pod/nad tepelnou izolaci. Skladba stropu je zespod: omitka, rakos, prkna (2 cm), tramy (cca 18 cm), prkna (2 cm), mazanina s dlazdicemi (8 cm). Radi bychom vrchni mazaninu odstranili az na vrchni prkenny zaklop, na ktery bychom polozili role mineralni vaty. Muj dotaz je jestli muzeme dat pod mineralni vatu paropropustnou folii, ktera by pustila vlhkost ze spodnich mistnosti skrz vatu pryc. Je to pro jistotu, kdyby nam nekde kondenzoval voda nebo zatykalo, aby se voda nedostala na stropni tramy a ty nehnily. Dalsi propustnou folii bychom chteli dat navrh tepelne izolace, ktera by mela pouze funkci ochrany pred prachem, hmyzem apod. Jakou folii byste doporucovali? Suhlasite s timto resenim?
Dekuji.
S pozdravem,
Jiri Kralik
Odstraněním betonové mazaniny s dlažbou se odlehčí stávající stropní konstrukce.
Tím se sice dosáhne toho, že bude možno jednoduše zvednout záklop a provést kontrolu stropních trámů. Především podél obvodových zdí a ve zhlavích, kde jsou rizika narušení. Zároveň se však ztratí tepelně akumulační schopnost původní betonové vrstvy, rovněž akustika stropu bude horší. Patrně dojde i k přizvednutí stropu a vytvoření trhlin na podhledu podél zdí, což bude nutno zednicky opravit.
Možností je, odstranit mazaninu jen místy po obvodu, aby se daly provést sondy a prohlídka stropu a podle výsledku se rozhodnou jak dál. Betonová mazanina nyní působí jako určitá parozábrana, ale ke kondenzacím v současné nezateplené skladbě může docházet právě na jejím spodní líci. Při ponechání mazaniny a položení tepelné izolace v dostatečné tloušťce na ní a dořešení tepelných mostů kolem pozednic, štítů apod., se kondenzační oblast posune nad beton, někam do izolace. Pak je potřeba nechat tepelnou izolaci volně, bez dalších fólií, aby souvrství bylo difúzně co nejotevřenější.
Někdy se doporučuje na horní odhalený záklop položit fólii s funkcí parozábrany. Tedy ne paropropustnou fólii. Parozábrana se vždy má vkládat co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, což zde není. Její funkce nad záklopem není myšlena jako ochrana před zatékáním, nýbrž ochrana před průnikem vodní páry a její následné kondenzaci v tepelné vláknité izolaci. Přikláním se však k tomu, aby v tomto případě byla skladba zachována jako difúzně otevřená, tedy aby se difúzní odpor jednotlivých vrstev skladby ve směru nahoru zmenšoval a byla dobře větraná půda.
Každá pojistná hydroizolace musí být dobře odvodněná a zde má být dobře v šikmém střešním plášti pod laťováním. Pokud se položí paropropustná fólie na tepelnou izolaci, bude mít vždy větší součinitel difúze než vata. Když už, tak použít fólii s maximální paropropustností. Ta je udávána většinou v g/m2 za 24 hodin a údaje naleznete v technických listech. Zpravidla je to kolem 1200 až 1300 g/m2. Rozhodně je potřeba spodní líc fólie v zimně kontrolovat, zde pod ní nedochází ke kondenzaci. Nejedná se o pojistku proti zatékání, tomu je potřeba zamezit jinde. Je to jen ochrana před prachem.
Pokud jde o ochranu trámů, ty jsou nejvíce ohroženy v místech zazdění a nedostatečné tepelné izolace stěn, kde pak dochází ke kondenzacím a následné hnilobě. Je tedy potřeba řešit zateplení detailu a volný přístup vzduchu ke dřevu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.