Dotaz: Dobrý den.Chtěl bych prosím zateplit strop v domě asi 100 let starém.Strop je dřevěný s trámy a podhled je z olakovaného modřínového dřeva.Vzduchová mezera je 30cm.Nad stropem je půda s betonovou podlahou kde se chodí.Na půdě se netopí.Vzhledem k tomu, ľe se v místnostech trvale bydlí, bojím se pouľít skelnou i čedičovou vatu, která by částečně mohla propadávat případnými netěsnostmi mezi prkny podhledu.Rád bych si tuto izolaci provedl svépomoci.Moc Vám děkuji za radu.
Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou, pokud má být provedeno svépomocí, je nejlépe provést položením tepelné izolace na betonovou podlahu půdy.
Hlavní podmínkou je, aby tepelná izolace byla dobře paropropustná a skladbu stropu shora difúzně neuzavřela. Proto není vhodný například polystyrén v deskách. Vhodné jsou rohože nebo desky z minerální vaty nebo i kamenné vlny (např. Rockwool), které mají i dobré požární vlastnosti.
Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu – předpokládám, že na horním prkenném záklopu je již provedena betonová mazanina, případně zde může být ještě původní škvárový násyp, nebo něco podobného.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2/Z1 stanovuje dvě hodnoty tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K). Potřebnou tloušťku dodatečné izolace o součiniteli tepelné vodivosti λ kolem 0,044 W / m.K lze stanovit při souvislém položení na podlahu půdy na 20 až 24 cm.
Aby byla půda využitelná, provede se na tepelnou izolaci podlaha z prken volně na sraz. Mezerami mezi prkny bude konstrukce dostatečně odvětrávat. Rozhodně se nedoporučuje vkládat nějakou další fólii, která by strop difúzně uzavřela.
Podlahu je možno udělat na rošt z hranolů. Rošt je nutno udělat příčně (omezení tepelných mostů na místa křížení) a doporučuji výšku roštu (a i izolace) alespoň 2x10 cm. Zateplení pouze shora lze provést i bez roštu. Používají se tuhé desky z kamenné vlny a na ně lze položit řídký rošt z prken, přes který lze zhotovit jednoduchou prkennou podlahu na sraz (nutné mezery mezi prkny), která umožní na půdě rovněž chodit.
Demontáž podhledu zespodu (nebo záklopu shora) a vložení izolace mezi nosné trámy je rovněž možný postup. Zateplení mezi trámy má určitá rizika. Jednak je konstrukce stropu shora poměrně hodně difúzně uzavřena betonovou mazaninou podlahy. Je zde riziko kondenzace vodní páry v zimním období na spodní straně betonu. Vodní páry z interiéru totiž prostupují konstrukcí do půdy a kondenzují na chladné straně, tedy nad tepelnou izolací. Variantou je beton odstranit a ponechat jen prkenný záklop. Pak by se dalo zateplení udělat shora. Rovněž by se mohly prohlédnout trámy, zda nejsou bioticky napadeny. To souvisí i s další nevýhodou vložení izolace mezi původní trámy – zpravidla v uložení zhlaví trámů do obvodové zdi dochází v důsledku prochládání k občasné kondenzaci na povrchu dřeva. Proto také bývají zhlaví bioticky napadená – je dobré tedy trámy prohlédnout a ověřit stav. Tepelná izolace na minerální bázi je nasákavá a situaci v okolí zhlaví může zhoršit. Doporučují se zde izolace na přírodní bázi, které jsou schopny vlhkost z části pohltit vlivem své buněčné struktury – například izolace na bázi dřevité vlny, ovčí vlny nebo papírové buničiny (Climatizer). Vyplnila by se zde celá dutina, tedy cca 30 cm. V místech trámů je však tepelný most v důsledku přerušení tepelné izolace - zhoršení v důsledku cca 3x větší tepelné vodivosti dřeva.
Při provádění izolace zespodu, nebo zafoukáním foukané izolace Climatizer a ponechání vrchního betonu by bylo vhodné provést na podhledu parozábranu. Parozábrany se vždy vkládají na vnitřní líc konstrukce, například pod SDK obklad nebo obkladová prkna a před tepelnou izolaci. Jejich hlavní funkcí je zajistit parotěsnost, tedy to, aby vlhkost z interiéru nepronikala do tepelné izolace, kde pak vlivem nízké teploty na vnější straně v konstrukci může kondenzovat. Správné povedení těchto folií je náročné na utěsnění prostupů, slepení spojů a utěsnění návazností na okolní konstrukce. Vložení parozábrany do Vašeho stropu by vyžadovalo demontáž a znovu osazení podhledu po provedení parozábrany.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den pane Raile.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.