Dobrý den, prosím o radu při zateplení podkrovního stropu obývacího pokoje. Současná skladba je:
palubky
prkenné bednění
2 cm polystyrén
12 cm ořezů skelné vaty
střešní krytina
Uvažuji o vložení tepelné izolace zespodu a zhotovení sádrokartonového podhledu. Jaká tloušťka izolace by měla být a je toto řešení možné?
Děkuji
Stávající skladba podkroví má orientačně součinitel prostupu tepla U kolem 0,4 až 0,45 (W/m2.K).
Nevýhodou je určitě to, že tepelná izolace je vložená pouze mezi krokve. Tím tvoří krokve po celé délce tepelný most, který schopnost tepelné izolace velmi zhoršuje.
Vložením další izolace zespodu sice dojde ke snížení vnitřního prostoru, ale dosáhne se podstatného vylepšení tepelně izolačních vlastností šikminy. Navíc je zde dobrá možnost osazení parozábrany na vnitřní líc konstrukce.
K provedení vlastního zateplení podkroví – tloušťka dodatečné tepelné izolace vychází z normových požadavků - závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí stupeň hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu (nebo mezi prostory s rozdílnou teplotou). Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Konkrétně - požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu se skonem do 45° 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Současný stav je tedy hodně pod minimem. Pro splnění doporučené hodnoty je potřeba počítat s přidáním min. 16 cm tepelné izolace s tím, že pokud tato bude vložena do nějakého přídavného roštu, je nutno počítat s oslabením souvislosti izolace tímto roštem. Takže by se mělo ještě o několik cm navýšit. Pokud bude rošt sádrokartonu proveden na krokevní plechové nástavce, je potřeba počítat i s jejich tepelnou vodivostí.
Vlastní tepelná izolace bude nejspíše na bázi minerální nebo kamenné vaty. Důležitým momentem je správné provedení parozábrany, která je pro tuto konstrukci nutná. Nejedná se o difúzně otevřenou konstrukci a proto je potřeba zajistit optimální provedení parozábrany. Zde platí několik zásad. Fólie zajišťující parotěsnost (i vzduchotěsnost) musí být umístěna co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce (to bude). Aby byla skladba bezpečná z hlediska kondenzace uvnitř střešního pláště, je potřeba dodržet poměr tepelného odporu skladby před parozábranou k celkovému tepelnému odporu max.1:4. To při osazení parozábrany pod sádrokarton na vnitřní líc bude splněno rovněž. Neosazovat ale v žádném případě již na stávající palubky.
Parozábranu je vhodné umístit tak, aby byly podložené spoje. Pak lze poměrně dobře slepit přesahy. To se dá zajistit například provedením roštu v místech spojů, které je potřeba všechny těsně přelepit. Rovněž je nutné plánovat vedení instalací tak, aby skrze parozábranu neprostupovaly, jedná se pak o místo častých poruch
Skladbu je možno provést i pomocí OSB desek s vytvořením instalační mezery pro rozvody – viz. jiné odpovědi v poradně.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.