Dotaz: Dobrý den mám postavenou hrubou stavbu rodinného domu ,obvodové zdivo Ytong tl.300mm uvažuji o kontaktním systému zateplení,mám použít polystyren nebo minerální vlnu,a v jaké tloušťce?Další dotaz je na izolaci strou , je to železobetonový monolit tl.200mm,do budoucna je půdní prostor připraven na výstavbu ,ale do té doby bude půda nevytápěná,mám představu o suché plovoucí podlaze ,co použít pod ni polystyren nebo vatu a v jaké tloušťce??
Děkuji za radu.
Ytong je ucelený stavební systém, který běžně vyhovuje na základní požadavky výstavby, především z hledisek snadnosti provádění, spotřeby malty a rychlosti stavby.
Zároveň řeší základní detaily návazností konstrukcí, ale vzhledem k tomu, že se jedná o jednovrstvou konstrukci, je řešení některých detailů poměrně obtížné a tím roste podíl tepelné ztráty vlivem detailů, neboli tepelných mostů. Tím se zhoršuje izolace pláště domu jako celku.
Rovněž z hlediska dosažení vyšších izolačních vlastností je u jednovrstvé konstrukce určitý limit, neboť nelze dále navyšovat její tloušťku.
Zdivo z přesných tvárnic Ytong P2-400 při tloušťce zdiva 30 cm má součinitel prostupu tepla U uváděný výrobcem hodnotu 0,35 (W/m2.K). Při zateplení této zdi polystyrénem v tl. 10 cm bude dosaženo hodnoty U cca 0,20 (W/m2.K).
To již splní požadavek i doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2/Z1. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro zdivo obvodové 0,25 (W/m2.K). Ta je dosažena po provedení výše uvedeného dodatečného zateplení.
Obvodová konstrukce se posuzuje jednak z hlediska hodnoty U, ale rovněž i na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Ta závisí na fyzikálních vlastnostech použitých materiálů, mimo jiné i na součiniteli difuze. V případě minerální vaty se jedná o materiál o malém difuzním odporu a vlhkost může lépe odcházet z konstrukce do exteriéru. Polystyrén je naopak pro vodní páry málo propustný a tudíž se do kondenzační zóny, pokud je v izolantu, nedostane velké množství vody. Ve Vašem případě by byla patrně vhodnější minerální vata. Pórobeton je materiál o vysoké nasákavosti a tudíž kondenzace není žádoucí. Ověřit by se to ovšem mělo výpočtem dle parametrů skutečně navrženého zateplení.
Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou lze v zásadě provést pouhým položením tepelné izolace na podlahu půdy. Podmínkou je, aby izolace byla dobře paropropustná a skladbu stropu shora difúzně neuzavřela. Proto není vhodný například polystyrén v deskách. Vhodné jsou rohože nebo desky z kamenné vlny (např. Rockwool), které mají i dobré požární vlastnosti.
Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Pokud se jedná o ŽB konstrukci, tak ta sama o sobě izoluje jen velmi málo a tudíž tepelně izolační vlastnosti budou dány vlastní tloušťkou tepelné izolace.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2/Z1 stanovuje i pro stropy dvě hodnoty tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro těžkou konstrukci stropu 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K). Hodnoty pro lehkou stropní konstrukci (například dřevěnou) jsou požadovaná 0,24 a doporučená 0,16 (W/m2.K).
Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby byly naplněny hodnoty doporučené. Potřebnou tloušťku dodatečné izolace o součiniteli tepelné vodivosti λ kolem 0,044 W / m.K lze stanovit na 20 až 24 cm.
Pokud je požadavek na půdě chodit, lze použít tuhé desky z kamenné vlny a na ně položit řídký rošt z prken, přes který lze zhotovit jednoduchou prkennou podlahu na sraz (nutné mezery mezi prkny). Myslím, že je nevhodné nyní řešit definitivní povrch podlahy. Izolaci lze při následné úpravě podkroví z podlahy zvednout a použít mezi krokve.
Nová podlaha pak bude řešena již zcela jinak – ne z hlediska tepelně izolačních, nýbrž z hlediska akustického. Konkrétně půjde o kročejový hluk a tam se používají izolace zcela jiných technických vlastností (tvrzené desky z kamenné vlny o tl. kolem 2 až 3 cm a plovoucí podlahy (ať již suché nebo betonové).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Bláho, děkuji za Váš zajímavý dotaz.