Aksamitníky se hodí nejenom do letničkových záhonů, ale i do truhlíků nebo okrasných nádob. Tato letnička totiž dokáže barvou svých květů rozzářit každý záhon či okno. Její velikou výhodou je, že se snadno pěstuje. Při letní sadbě dokáže zdobit okna v podzimních truhlících, dokud ji mráz nespálí. Rostlina roste keříkovitě a působí velice jemně. Na svých rýhovitých stoncích nese jemně zpeřené listy spolu s kulovitými úbory v mnoha odstínech žluté, oranžové nebo hnědé barvě. Květ je složen z jazykovitých nebo trubkovitých květních lístků.

Afrikán dokáže být v zahradě nejenom okrasný, ale také velice užitečný. Ozdravuje totiž půdu zamořenou kořenovými háďátky, které způsobují poruchu růstu u růží. Tím že vysadíte několik afrikánů mezi růže se této poruše můžete úspěšně vyhnout. Pokud někomu vadí křiklavá barva květů mezi růžemi, může květy vyštipovat.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: T. erecta (aksamitník vzpřímený) patří mezi vyšší druh, vysoký 30 – 90 cm s velkými květy v bílé, žluté nebo oranžové barvě, odrůdy: Doubloon (velké žluté květy), Vanilla (bílá), Star (červená a hndědá); T. signata patří mezi nejnižší druh, vysoký 15 – 20 cm nesoucí záplavu jednoduchých květů; T. patula (aksamitník rozkladitý) dorůstá výšky 20 – 30 cm. Květy mohou být jednoduché, poloplné nebo plné s jazykovitými nebo trubkovitými květními lístky. Mohou být často i vícebarevné v nejrůznějších odstínech žluté, oranžové a hnědé. Odrůdy: Naughty Marietta (žlutá a hnědá), Tiger Eyes (oranžová a červená), Orange Jacket (oranžová); T. tenuifolia (aksamitník jemnolistý) nese záplavu jednoduchých květů ve žluté nebo oranžové barvě.
Původ: tropická Amerika a Afrika
Druh: letnička
Typ listu: malé listy, roztřepené či vícetvaré
Barva listu: tmavě zelené
Barva květu: kaštanová, oranžová, žlutá
Kvete: Kvete od června až do prvních mrazíků, které rostlinu spálí.
Jedovatost: Na někoho může působit aksamitník alergenogenně.
Výška: 15 - 90 cm
Vůně: Květy pronikavě voní, ne všem je však tato vůně příjemná. Tato vůně však odpuzje hmyz.
Náročnost pěstování: Rostlina je nenáročná na pěstování.
Použití: Vysoké odrůdy se hodí k řezu, ve váze vydrží poměrně dlouho.
Trvanlivost: Je to jednoletá rostlina, kterou po odkvětu ze záhonu likvidujeme.
Odolnost: nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost: vlhko
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: červen, červenec, srpen, září, říjen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Ideální je slunné stanoviště.
Voda: Rostlina má ráda vydatnou zálivku.
Množení: Množí se jednoduše semeny, která vysazujeme do skleníku v březnu.
Sadba: Na záhon nebo do truhlíků mladé rostliny vysazujeme v květnu. Na záhon nebo do truhlíků vysazujeme takové rostliny, které ještě nekvetou.
Zemina: běžná zahradní zemina
Sušení: Květy můžeme uchovat pomocí silikagelu.
Problémy: Rostlina je citlivá na mráz.
Škůdci: Rostlina je na zahradách oblíbená u slimáků.
Tip: Pravidelným odstraňováním odkvetlých květů prodloužíte dobu kvetení.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Jak často bych měl zalévat afrikány/aksamitníky?

Afrikány/aksamitníky byste měl zalévat pravidelně, aby půda zůstala vlhká, ale ne přemokřelá, zhruba 2-3krát týdně v závislosti na podmínkách.

Jaké jsou ideální podmínky pro pěstování afrikánů/aksamitníků?

Afrikány/aksamitníky preferují plné slunce, dobře propustnou půdu a teploty mezi 18-24°C.

Články na téma Afrikán


Léčitelé anebo šarlatáni? Proč a jak afrikány léčí půdu a jsou na to sami?

Léčitelé anebo šarlatáni? Proč a jak afrikány léčí půdu a jsou na to sami?

Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.

Jak a proč afrikány léčí půdu

Jak a proč afrikány léčí půdu

Aksamitníky (u nás více známé pod jménem afrikány) nejsou jen okrasnou květinou, ale i účinným pomocníkem a ochráncem sousedících rostlin a lékem na nemocnou půdu. Jak to dovedou?