Cibule patří mezi nejčastěji pěstovanou zeleninu. Snad proto, že se hodí jako základ po maso nebo do pomazánek, salátů atd. Na pěstování není nikterak náročná. Pěstování je vhodné jak z výsevu, tak ze sazečky, které umožňuje zhruba o 4 - 6 týdnů dřívější sklizeň. Na druhou stanu cibule pěstovaná ze semene se hodí pro skladování lépe než cibule pěstovaná ze sazečky. Řadí se do plodin druhé trati. Sem patří zelenina, která nesnáší přímé hnojení, přesto je na živiny náročná.
Po výsadbě se ze semene nejprve vytvoří rozvětvený kořen rostoucí do hloubky, postupně další kořeny rostoucí do šířky a následně dužnaté listy. Po vytvoření báze listů začíná pomalu první kořeny odumírat. Listy jsou tmavě zelené, duté a mají jemně voskový povlak. Zdužnatěním báze listů se začne vytvářet zásobní orgán - cibule, jejíž povrch je tvořen tzv. obalovými suknicemi v barvě odpovídající dané odrůdě. Tvar cibule může být kulovitý, plochý, protáhle kuželovitý nebo protáhle kulivitý. Barva cibule může být od nejrůznějších odstínů žluté, fialové, červené a bílé.
Zatímco cibuli ze sazečky sklízíme v červenci, v srpnu sklízíme cibule pěstované výsevem. Sklizeň začínáme v období, kdy polovina nati sama polehne, byť je zelená. Sklizenou cibuli ponecháme 2 týdny proschnout na záhoně a pak ji teprve balíme po 10 - 20 kusech a necháme ji dosušit na vzdušeném místě. Přes zimu cibuli skladujeme na suchém, vzdušném místě bez mrazu, kde jsou teploty okolo 5 stupňů.
Výsadbou péče o rostliny nekončí. Je třeba pravidelná zálivka, okopávání a likvidace plevelů. Později je vhodné zálivku omezit, aby nedošlo k napadení plísní. Pokud rostlina začne tvořit květy, je třeba je včas odstranit. Tvoří se z paždí jednotlivých suknic v následujícím roce. Druhý rok vyraší z cibule hned několik květních stvolů. Vrcholičnaté květenství se skládá z oboupohlavých květů podepřené toulcem. Květy mají bílou až narůžovělou barvu. Plodem je tobolka se dvěma černými semeny v každém pouzdru.
| Odrůdy: |
Jarní raná: Hilton - velké, žlutohnědé plody, ideální ke skladování; Agostana - není vhodná ke skladování, ale pro přímý konzum. Barva plodu je stříbřitě bílá; Jarní poloraná Hanka - menší plody žluté barvy, dobře skladovatelný druh; Calypso - plody jsou tmavě žlutohnědé. Nehodí se ke skladování. Karmen - středně velké plody mají fialovou barvu. Hodí se ke skladování. Extra - velký plod má hnědou barvu. Hodí se ke skladování. Jarní polopozdní Forta - středně velké plody mají slámovitou barvu, skladovatelná. Marateon - tvoří světle hnědé plody; Jarní pozdní Marco - velké cibule mají hnědou barvu. Výborná ke skladování. Daytona - tvoří středně velké hnědé plody; Jarní Pompei - je vhodná k nakládání. Tvoří malé bílé cibulky. Cibule zimní, sečka (A. fistulosum) Bajkal - tento druh cibule se pěstuje pro nať, která je velmi lahodná. Také proto se jí říká lahůdková cibule. Sejeme ji od jara do poloviny července. Sklizeň začíná na jaře příštího roku. Nehodí se pro skladování. Cibule poschoďová (A. proliferum) - mrazuvzdorný druh. Pěstuje se jako naťová zelenina a dá se říci, že je prakticky vytrvalá. Tvoří až 70 cm vysoké duté stvoly, jejichž konce nesou velké pacibulky. Když jsou dostatečně velké, stvol se ohne k zemi a cibulky zakoření. Tyto pacibulky je možné sklízet, jejich chuť je ostrá. Vynikající je však nať. |
| Původ: | Pákistán, Čína, Indie, Egypt |
| Druh: | cibulová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, trávovité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá, růžová |
| Kvete: | Kvete v červenci. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červenec |
| Stanoviště: | Pro pěstování je vhodné světlé stanoviště bez přímého celodenního slunce. |
| Voda: | Největší nároky na zálivku má rostlina po výsevu a při nalévání cibule. Za vlkého počasí se nedoporučuje zalévat navečer, aby rostlina přes noc nezůstala mokrá. Hrozí napadení plísní cibulovou. |
| Hnojení: | Hnojení chlévským hnojem nesnáší stejně tak jako hnojiva obsahující chlor. Pro tvorbu silice jsou ideální sirnatá hnojiva. |
| Množení: | Množíme semeny. Cibuli poschoďovou množíme dělením nebo pomocí pacibulek. |
| Sadba: |
Přímý výsev Nejvýznamnější je jarní výsev, který začínáme od března do dubna. Řádky by měly být od sebe vzdáleny 20 - 30 cm, hloubka výsevu 15 - 20 mm. Doporučuje se semeno namořit proti květilce cibulové. Přímý výsev zimních odrůd provádíme od 20. srpna do konce měsíce. Cibule by měla do zimy vytvořit 3 - 4 listy. Zimní druhy sklízíme od května do června. Tento druh není vhodný ke skladování. Pěstování ze sazečky K výsadbě použijeme zdravou sadbu. Cibulky se neloupou a před výsadbou je nutné je namořit např. Rovral 50WP nebo Rovral FLO. Výsadbu provádíme koncem března. Cibulky sázíme do řádků které jsou od sebe vzdálené 25 - 30 cm. Vzdálenost v řádcích by měla být 10 cm, hloubka výsevu 4 - 6 cm. |
| Zemina: | Vhodná je dobře propustná půda bohatá na živiny. |
| Škůdci: |
Na začátku května napadají rostlinu mouchy květilky cibulové, které kladou vajíčka ke krčku rostlin. Vylíhlé larvy rostlinu požírají. Hubíme je přípravky Diazinon nebo Sumithion.
Cibule pěstované ze sazečky jsou citlivé na napadení houbomilkou česnekovou, která klade vajíčka na listy vzcházející cibule. Ty se pak kroutí a rostlina následně pomalu odumírá. Proti tomuto škůdci nejlépe preventivně zakročíme již při výsadbě tak, že záhon přikryjeme netkanou textilií. Textilii odstraňujeme až rostlina dostáhne zhruba 10 cm výšky. Pokud jsme tak neučinili z přípravků pomůže Sumithion, Karate nebo Dragon. |
| Choroby: | Za vlhkého počasí hrozí napadení plísní cibulovou, které poznáme žloutnutím listů a hnědými skvrnami. Listy odumírají a cibule uhnívá. Chorobu likvidujeme Novozirem nebo Kuprikolem. Aby přípravek na listech lépe držel, přidáme k postřiku Jar. |
| Tip: | Na stejném záhonu se doporučuje pěstovat cibuli 4 - 5 let, aby se omezilo napadení škůdci a chorobami. |
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
Pokud jste milovníky cibulové natě, ale nikdy jí nemáte dost, můžete zkusit pěstovat kromě cibule sibiřské čili zimní (Allium fistulosum), která se pěstuje výhradně pro nať, také cibuli prorůstavou neboli poschoďovou, patrovou, egyptskou či živorodou (Allium × proliferum). Ne náhodou lze anglické jméno této cibule tree onions přeložit jako cibule stromová, stromková, či stromovitá.
Ve starých semenářských katalozích najdeme mnoho odrůd cibule, které byly pěstovány výhradně ze semen, sazečka je vlastně novinkou posledních desetiletí, ovšem velice praktickou, úrody se dočkáme dříve. Na druhou stranu jsme však omezeni a výběr odrůd je právě sazečkou zúžen. A to bohužel i odrůd kvalitnějších a také mnohdy trvanlivějších. Zkusíte to pracnější cestou? Tedy opět ze semen?
