Vypěstujte si chutný artyčok
Artyčok se velmi podobá bodlákům, ale nepatří mezi ně. Jeho chutný plod přitom můžeme konzumovat syrový, můžeme jej dusit, grilovat i smažit. Jak si ale artyčok vypěstovat?
Má přímou, plstnatou a nevětvenou lodyhu s velkými, obvykle ostnitými listy, které jsou na rubu běloplstnaté. Tato trvalka se většinou pěstuje jako jednoletá rostlina pro své řapíky, které jsou jemné a velmi chutné, ale také pro ozdobné květy. Velké červenofialové až modré květy vyrůstají na dvouletých a starších rostlinách. Úbory mají kulovité zákrovy, listeny jsou střechovitě složeny v několika řadách. Vnější liseny jsou bodlinaté.
Listy artyčoku obsahují látky, které příznivě působí na tvorbu a vypuzování žluči, trávení, při zánětech žlučových cest a arterioskleróze. Snižují množství cukru v krvi a zvyšují antitoxický účinek jater. Pro artyčok je typická příjemně hořká chuť, které se využívá i v potravinářství při výrobě alkoholických i nealkoholických nápojů. Ozdobné květy se hodí k řezu (do vázy).
Původ: | ze Středozemí |
Typ listu: | velké listy, kopinaté |
Barva listu: | zelené |
Barva květu: | modrá, červená |
Kvete: | červenec až září |
Odolnost: | mrazuvzdorná |
Vlhkomilnost: | vlhko |
Substrát: | písčito-hlinitá půda |
Náročnost na pěstování: | středně |
Množení: | semeny nebo výhonky či odkopky |
Artyčok se velmi podobá bodlákům, ale nepatří mezi ně. Jeho chutný plod přitom můžeme konzumovat syrový, můžeme jej dusit, grilovat i smažit. Jak si ale artyčok vypěstovat?
Artyčok je exotickým druhem zeleniny, která je u nás poměrně neznámá, přitom ji však můžeme běžně najít například jako součást oblohy některých pizz. A pěstovat jej můžeme i v našich podmínkách, ovšem nikoli jako trvalku.
Někdy se vyplatí podívat přes plot nebo za hranice, a nasbírat tam trochu inspirace. V zahraničí se totiž učí zahradníci pěstovat a kuchaři využívat zeleninu, která je místně snadno dostupná, nenáročná na pěstování a přitom chutná. A některé exempláře by se uchytily i u nás.