Jak si vypěstovat chutný chřest
Chřestu se budeme věnovat tři roky od výsevu, než si ochutnáme chutná a zdravá sousta této zeleniny. Jakou péči chřest vyžaduje? A jak dlouho od třetího roku plodí?
Hlavní sezóna chřestu trvá od poloviny dubna do června. V této době vykukují z nakopčených "hrobečků" země první výhonky tzv. puky či fazochy nebo také pazoušky. A šéfkuchaři začínají oprašovat recepty na holandskou omáčku a další lahůdky z chřestu. Cesta k lahodným plodům je však poměrně zdlouhavá. Puky totiž začíná rostlina tvořit až 3 roky od výsevu. Kdo si počká, ten se dočká, protože když začně plodit, tak to skutečně stojí za to. Nové výhonky vyrůstají denně až o 15 cm. Při pravidelném hnojení plodí 10 - 15 let. Zatímco jeden je bílý, druhý zelený a další fialový. I když jde stále o jednu rostlinu zabarvení má na svědomí světlo. Zelený chřest roste volně a obsahuje nejvíce minerálních látek a vitamínů nežli bílé a fialové druhy. I když je jeho pěstování snadnější, je dražší než bílý druh, protože oproti němu má zhruba poloviční výnos na hektar a je velmi náchylný na poškození přízemními mrazíky. Bílý chřest je nutné chránit a roste tedy zakrytý černobílou fólií. Plachta se otáčí podle toho, jak je třeba aby se půda více zahřívala (černá strana) nebo naopak ochlazovala, jeli slunce příliš (bílá strana). Tímto zakrytím se v rostlině netvoří chlorofyl. Bílé druhy jsou jemnější a křehčí, zatímco zelené mají intezivní chuť. Fialový nádech mají puky na světle.
Chřest je nejenom známý svou lahodnou chutí, ale je také bohatý na vlákninu a je zdrojem bílkovin. Obsahuje vitamíny C, E a skupiny B a dále pak kyselinu listovou. Z minerálních látek je bohatý na sodík, jod, fosfor, zinek, železo a draslík. Pozitivně ovlivňuje fyzickou a psychickou kondici. Působí na krvetvorbu a hormonální procesy v těle, je to přírodní afrodiziakum. Má močopudné a detoxikační účinky, usnadňuje trávení. Zlepšuje kvalitu vlasů, nehtů a pleti. Pěstuje se zejména v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe. U nás se pěstuje zejména na jižní Moravě, kde se dokonce v květnu pořádají vyhlášené chřestové slavnosti.
Po výsadbě se nad zemí objeví výhony podobné asparagusu, tyto výhony se na podzim (říjen) zastřihávají zhruba 30 cm nad zemí. První rok od výsadby pazochy nesklízíme, ale záhon pravidelně okopáváme a zbavujeme plevelů.
Vyrašené pazochy necháme volně růst, na podzim odstraníme zasychající listy. Sklizeň začíná od dubna a končí zhruba v polovině června. Sklízíme speciálními noži, kterými se odřezávají špičky bílých druhů přímo pod zemí, zatímco zelené druhy sklízíme jakýmkoliv nožem přímo nad povrchem země. Po sklizni vydrží chřest ve vlhké utěrce zhruba týden v lednici, mimo ni pouze 3 dny.
Před úpravou je nutné výhonky oloupat a případně dřevnanou část odkrojit. Ze slupek je možné uvařit lahodnou polévku. Oloupaný chřest se povaří ve vodě na zkus a podává se s holandskou, sýrovou nebo popř. jinou omáčkou. Dále ho můžeme využít do slaných koláčů nebo jen tak zapéct se šunkou. Kvalitní chřest poznáme podle toho, že ho není možné ohnout, ale naopak ihned praskne. Je křehký a plný šťávy. Naopak nekvalitní a starý chřest se pozná podle hnědých skvrn na slupce.
Charakteristika rostliny
| Druh: | zelenina |
| Typ listu: | malé listy |
| Barva květu: | zelená |
| Náročnost pěstování: | Rostlina je poměrná náročná na pěstování. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. Plně plodí 10 - 15 let. Na dobrém stanovišti i 20 let. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | středně |
Požadavky na pěstování
| Stanoviště: | Vhodné je slunné stanoviště. |
| Voda: | Pravidelně zaléváme mladé rostliny. Jinak rostlina snáší sucho velmi dobře. Naopak ji nesvědčí přemokření. |
| Hnojení: | Hnojíme univerzálním vícesložkovým hnojivem nebo přihnojíme dobře vyzrálým kompostem a rohovou moučkou. Chřest nesnáší chlor, proto nikdy nehnojíme draselnými solemi. |
| Množení: | Množení je možné semeny. |
| Přesazování: | Mladé sazenice pěstované ze semen v truhlíku či květináčei vysazujeme na záhon na podzim. |
| Sadba: | Záhon pro chřest je vhodné již připravit rok dopředu tak, že na něj vysejeme zelené hnojení např. jetel, lupina či sója. Tyto rostliny obohacují půdu o dusík. Takto připravená půda, bohatá na humus a dobře nakypřená pomáhá předpěstovaným sazenicím rychleji zakořenit. Pěstování je možné ze semen, které vyséváme od března do dubna do truhlíku, pařeniště či na výsevní záhon. První sklizeň ze semen bude 3 roky od výsevu. Při sadbě sazenic sklízíme o rok dříve, sazenice zasazujeme na podzim. Brzy od výsadby se nad zemí objeví špičky zelených pazochů. Nejvhodnější dobou pro výsadbu je jaro od dubna do poloviny května. Záhony by měly být od sebe cca 50 cm. Do půdy vyhloubíme zhruba 25 cm hlubokou brázdu. Kořeny chřestu rozložíme do brázdy 40 cm od sebe a přikryjeme zahradní zeminou smíchanou s humusem. |
| Zemina: | Vhodná je lehká písčitá půda. Nehodí se pro pěstování těžká půda, kde se stahuje voda. |
| Tip: | Vrstva mulče snižuje výpar vody ze záhonu a snižuje jeho zaplevelení. |
Články na téma Chřest
Jak pěstovat asparágus
Pokud pěstujete asparágus v bytě, vyhovuje mu těsný květináč. Co je to však za rostlinu? Jak ji využijeme a jak ji pěstovat?
Kalokvět překvapí svou variabilitou. Do okrasných zahrad rozhodně patří, ale jen v nádobách
Okoličnaté květenství vytrvalého kalokvětu připomíná tak trochu třeba kvetoucí česnek, akorát květy jsou o dost větší a působivější. Právě pro typ květenství a velikost květů bude fenomenální kalokvět určitě významným příspěvkem vaší kvetoucí zahradě. A co víc, pěstovat jej lze i jako kvetoucí pokojovou rostlinu. Respektive jinak než v přenosných nádobách kalokvět nepěstujte. Nepřežil by v zahradě naše zimy.
