Květák patří mezi oblíbenou zeleninu po celé Evropě. Nejvíce se pěstuje ve Francii a Itálii, ve světě Číně a Indii. Statistiky uvádějí průměrnou spotřebu na 1 osobu zhruba 2 kg, v ČR je to okolo 4 kg na rok.Je vidět, že se i u nás těší velké oblibě. Lze jej využít k mražení, konzervování, sušení, lze jej i krátkodobě skladovat. Květák obsahuje spíše průměrný podíl minerálních látek a vitamínu, zejména vitamínu C, B a E. Má nejnižší obsah vlákniny ze všech košťálovin. Obsahuje malé množství sacharidů a minimální množství kalorií. Posiluje imunitní systém, pomáhá při nemocech močového měchýře a tlustého střeva. Je vhodný také při ledvinových potížích.
Pěstuje se pro zdužnatělou růžici - květenství bílé barvy. Tato růžice je tvořena pevnými růžicemi tvořených na zdužnatělých výhonech zakončených nevyvinutými poupaty.Tato růžice je zakryta velkými, řapíkatými listy, které mají jemně pilovitý okraj. Toto olistění zajišťuje zakrytí růžice. Zatímco horní listy jsou obvykle bez řapíku, spodní listy mají krátký řapík. Obvykle platí, že čím více listů rostlina má, tím je řůžice větší a kvalitnější. Pokud má rostlina slabé olistění, je nutné několik listů zalamovat, aby byla růžice zakrytá a nezežloutla.
Kořenový systém není tak silný jako u zelí a kapusty. Hlavní kořen je hluboký a zajišťuje rostlině vláhu, z něj vyrůstají vlásečnice, které z půdy čerpají živiny. Z přímého výsevu má rostlina obvykle největší kořenový systém. Rostliny přesazované mají kořeny vyvinuty spíše do šířky nežli do hloubky.
I když se květák pěstuje jako jednoletá rostlina, z botanického hlediska jde o rostlinu dvouletou. Na květním stonku, který může být až 1 m vysoký tvoří čtyřčetné květy, které po opylení tvoří plod. Jde o šešule s černými semeny uvnitř.
Vegetační doba květáku je 100–120 dní. Na trhu jsou k dostání sazenice jarních, letních a podzimních odrůd. Po výsadbě na trvalé stanoviště je třeba záhon udržovat bez plevelů a pravidelně jej okopávat. Jarní druhy sklízíme od konce května do poloviny června, letní druhy od poloviny července do poloviny srpna, pozdní druhy od zaří do října. Sklizeň provádíme probírkou, kdy růžice dosáhnou optimální velikosti. Sklízí se a skladuje včetně obalových listů. Zabráníme tím napadení houbovými chorobami a černání růžice. Při teplotě 5 st. C je možné květák krátkodobě skladovat. Delší skladování je možné jen v chladírenských boxech.
| Odrůdy: |
Jarní odrůdy: Bolero, Arktur, Bora, Dalibor; Letní odrůdy: Amazing, Ostrea, Rober; Podzimní odrůdy: Coleman, Andes, Sierra, White Ball; Rarity: Romanesco (sírově žlutá růžice), Amfora (zelená růžice s pyramidálním uspořádáním), Graffiti (fialová růžice); |
| Původ: | Malá Asie |
| Druh: | košťálová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, vejčité, zubovité |
| Náročnost pěstování: | Je to náročná rostlina na pěstování. Vyžaduje bohatou zálivku a výživu. |
| Trvanlivost: | Je to jednoletá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | vlhko |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | náročná |
| Stanoviště: | Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště. Nedostatek světla způsobuje opožděnou tvorbu růžic. |
| Teplota: | V době klíčení je vhodná teplota 15 - 20 st. C. Po vyklíčení jsou však vhodnější teploty o něco nižší 12 - 15 st. C.Při tvorbě listu je ideální teplota 12 - 18 st. C. Teploty vyšší nejsou žádoucí, protože zapřičiňují brzké zakládání růžic a tím zhoršují jejich kvalitu. Vysoké teploty nad 20 st. C. v době založení růžice způsobují prorůstání řůžice listy. |
| Voda: | Na zálivku je rostlina náročná. Při předpěstované sadbě je však spíš škodlivá. Při přesazení na trvalé stanoviště se nároky na vody zvyšují. Nejvydatnější zálivka je třeba v době zvětšování listové plochy a tvorbě růžice. Na zálivku jsou nejnáročnější druhy z podzimní výsadby, naopak nejméně jsou náročné druhy z jarní výsadby. |
| Hnojení: | Květák patří jako náročná rostlina do první trati. Na podzim do půdy zapravíme dobře uleželý hnůj nebo kompost. Je citlivý na chlor, proto by měla být hnojiva pouze ve formě síranové. |
| Sadba: | Ideální je pěstování z předpěstované sadby. Letní a podzimní druhy je možné přímo vysévat na záhon do hloubky 2 - 3 cm. Jarní odrůdy (raní) vysazujeme na záhon v březnu do sponu 50 x 40 cm. Letní druhy přijdou na záhon v květnu. Vysazujeme je na záhon do sponu 50 x 50 cm. Pozdní odrůdy vysazujeme na záhon v červnu do sponu 60 x 60 cm. V případě přímého výsevu záhon ihned zakrýváme netkanou textilií, abychom zabránily napadení škůdci. |
| Zemina: | Ideální je půda bohatá na humus. Optimální pH je 6,8 - 7,5. |
| Problémy: | Rostlina může být ohrožena tzv. vyslepnutím, keré poznáme tak, že nevytvoří růžici. Příčinou může být nedostatek molybdenu v půdě. Nedostatek molybdenu řešíme zálivkou molybdanem amonným. |
| Škůdci: |
Mladé rostliny ohrožují dřepčíci, které okusují mladé listy. Bojujeme proti nim pravidelnou zálivkou, jelikož tento škůdce nesnáší vlhko. Dalším škůdcem je bělásek zelný, který může celou rostlinu zahubit. Bojujeme proti němu insekticidy nebo společným pěstováním květáku a celeru. Běláskům nevoní typické celerové aroma. Mladé rostliny ohrožují vajíčka květilky zelné, nebo spíše z nich vyklubané larvy, které okusují pod zemí kořeny a rostlina postupně usychá. Účinnou prevencí je nakopčení půdy ke kořenovému krčku. |
| Choroby: | Nádorovitost kořenů způsobuje slabý růst. Účinnou prevencí je před výsadbou zapravit do půdy dusíkaté vápno, které působí jako dezinfekce. |
| Tip: | Abychom zabránili žloutnutí růžice zejména u raných druhů, zalamujeme 3 - 5 listů v době zakládání růžice. |
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Rajčinová paprika, bramborový lilek nebo melounová okurka už dnes někoho jen tak nepřekvapí. Ale ve světě hybridů se dá narazit na mnohem větší podivnosti. Podívejte se na bizarní, ale chutné hybridy.
Snaha postarat se o hladký vstup rostlinek do života od samého počátku, tomu rozumíme. Péčí je chceme zaplavovat už od semínka. Čemu se ale rozumět nedá, to jsou vyhřívací podložky a rohože, využívané při klíčení. Ne že by nefungovaly. Jen jsou zbytečné.
