Brokolice je příbuzná s květákem, zelím, kapustou, ale i řepkou olejkou. Je bohatá na vitamín C, B a betakaroten, z minerálních látek na hořčík, železo a draslík. Preventivně působí proti rakovině, zejména proti rakovině prostaty. Dále snižuje dopady cukrovky, zlepšuje trávení a povzbuzuje látkovou výměnu. Unikátní poměr vitamínů a minerálních látek blahodárně působí proti stresu. Pro zachování cenných minerálních látek je nejvhodnější co nejšetrnější příprava, to znamená tedy co nejkratší. Doporučuje se vaření v páře. Je vhodná k mražení.
Brokolice jako jednoletá rostlina během jednoho roku vytvoří růžici květních poupat. Pokud ji však nesklidíme, vytvoří ještě v témže roce květy a plody se semeny. Některé košťáloviny tvoří květy a plody až v příštím roce. Rostlina tvoří zdužnatělou lodyhu vysokou okolo 40 - 60 cm. Listy jsou silně ojíněné, zelené až tmavě zelené barvy s jemně namodralým nádechem. Brokolici pěstujeme pro hlavní růžici, která je tvořena z drobných růžiček. Po celou dobu vegetace rostlina tvoří postranní růžice, které sklízíme zhruba za 2 měsíce od sklizně hlavní růžice. Brokolice se pěstuje výhonková (chřestová) a květáková. U nás se však prodává a pěstuje výhonková, která tvoří vrcholovou růžici o pr. 10 - 25 cm a postranní výhony. Růžice mají tmavě zelenou až modrozelenou barvu. Květáková (italská) tvoří pouze vrcholové růžice bílé, žluté nebo nafialovělé barvy.
Po výsadbě záhon s brokolicí pravidelně odplevelujeme a okopáváme. Podle potřeby zavlažujeme. První sklizeň začíná v červenci. Růžice odřezáváme nožem. Na rozdíl od květáku listy nad růžicí před sklizní nezalamujeme. Po odříznutí středové růžice se začnou v paždí listů vytvářet postranní výhonky zakončené menší řůžicí. S touto druhou sklizní pokračujeme až do října. Bezprostředně po sklizni je třeba řůžice uložit do chladu a bez přístupu slunečního světla. Jinak brokolice rychle vadne a žloutne. Jinak lze brokolici skladovat pouze několik dní. Při delším skladování zasychá, růžičky vykvétají a mění barvu.
| Odrůdy: |
rané druhy - Colonel (tvoří mnoho postranních růžic světle zelené barvy), Kermit (tvoří tmavě zelené růžice), Flash;
letní druhy - Lord; pozdní druhy - Corvet (tvoří velké boční růžice), Cézar |
| Původ: | Malá Asie |
| Druh: | košťálová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, roztřepené či vícetvaré |
| Barva květu: | žlutá |
| Kvete: | Květy se objevují od července do srpna. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. Její pěstování je úspěšnější nežli u květáku. |
| Trvanlivost: | Je to jednoletá rostlina. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červenec, srpen |
| Stanoviště: | Pro pěstování je vhodné světlé stanoviště. |
| Teplota: | Dobře snáší nižší teploty. Snese krátkodobě bez poškození teploty až -8 st. C. |
| Voda: | Při nedostatku vláhy rostliny tvoří menší růžice. Pravidelná zálivka je proto nutností. |
| Hnojení: | Během vegetace hnojíme několikrát ledkem. |
| Množení: | Možno množit semenem. |
| Sadba: |
Před výsadbou záhon na podzim pohnojíme chlévským hnojem, na jaře Cereritem. Nejvyšších výnosů dosáhneme při jarní výsadbě. Semena vyséváme v polovině února do truhlíků. Sazenice přijdou ven na záhon v teplých oblastech od března, jinak od dubna ve sponu 50 x 50 cm. Sazenice jsou poměrně odolné vůči chladu. Jarní výsadbou dosáhneme toho, že rostlina vytvoří velkou středovou růžici. Pozdější výsadba vede k tomu, že růžice narostou menší a brzy vykvétají.
Rané druhy vyséváme v únoru, na záhon vysazujeme od dubna do května, sklízíme v červnu. Letní druhy vyséváme od března do dubna, vysazujeme od května do června a sklízíme od července do srpna. Pozdní druhy vyséváme na začátku června, vysazujeme v červenci a sklízíme od října do listopadu. |
| Zemina: | Vyžaduje kvalitní půdu s dostatkem organických látek a vápníku. Kyselejší půda rostlině nesvědčí, může způsobit nádorovitost kořenů. Optimální pH je do 6,5. |
| Problémy: | Příliš vysoké teploty a sucho může vést k předčasné tvorbě růžic, které jsou malé. |
| Škůdci: |
Listy řapíku napadají housenky plodomorky zelné. Listy se kroutí a odumírají. Účinný je postřik Decis.
Mšice zelná saje na listech, listy žloutnou a následně zasychají. Likvidujeme jí postřikem Pirimor, Reldan nebo Cronethon. |
Nikomu se nebudeme dívat do svědomí ani do ledničky, ale čísla hovoří jasně. Podle nich v průměru každá česká domácnost vyhodí okolo 2,6 kilogramů potravin týdně. V přepočtu je to 57,1 kilogramů na každého obyvatele Česka ročně. To zabolí. Je to zhruba desetina toho, co koupíte. Promrhané tisíce korun. A proč vlastně?
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
