Broskvoň | Prunus persica pěstování

Broskvoně jsou velmi oblíbené pro svoje chutné plody, které jsou bohaté na draslík, sodík, vápník, fosfor, horčík a vitamíny C, A1, E, B1, B2 a B9. Sladkost tedy podíl cukrů v plodu ovlivňuje doba sklizně a výše úrody. Broskvoně nerostou jako typické stromy, ale dá se říci jako keře. Z praktických důvodů se však pěstují nízkomeny o výšce kmene 60 - 90 cm. Pokud pěstujeme vřeteno nebo palmet, je koruna tvořena centrální větví, na které pěstujeme postranní výhony.

Pro broskvoně jsou typické kopinaté listy světle zelené barvy. Existují však i druhy se stříbřitým nebo zelenooranžovým odstínem listů. Okraje listů jsou pilovité. Na jednoletých výhonech se objevují na jaře květní a listové pupeny. Tvar květů je podle druhu miskovitý nebo zvonkovitý. Květy nesou nejrůznější odstíny růžové, nejsou však nikdy bílé. Květy broskvoní jsou citlivé na jarní mrazíky, které mohou květy poškodit a znehodnotit pozdější úrodu. Broskvoň je samosprašná rostlina, tzn. že není třeba do její blízkosti vysazovat druhý strom. Po odkvětu rostlina tvoří plody - peckovice. Plod je obalen slupkou, která je podle druhu plodu plstnatá nebo hladká. Pod slupkou se ukrývá šťavnatá dužnina a tvrdá pecka ukrývající semeno.

Podle plodu broskovně dělíme na 4 skupiny:
pravé broskve - vyznačují se plstnatou slupkou, pecka jde dobře oddělit od dužniny; tvrdky - slupka je plstnatá, dužnina jde oddělit od pecky velmi špatně; bryňonky - hladká slupka, pecka jde špatně oddělit od dužniny; nektarinky - hladká slupka, pecku je možné snadno oddělit od dužniny

Při sklizni je důležité vystihnout pravý čas, aby byly sklizené plody co nejkvalitnější. Pokud plody sklidíme brzy, budou tvrdé a málo sladké, příliš pozdní sklizeň vede k rychlému kazení plodů. Broskve jsou náchylné na otlačení.

Pro podnože se hodí Saint Julien A, BD-SU-1, M Daman C atd. Pro broskvoně je typické, že se neroubují, ale očkují. Je to způsob vegetativního množení, kdy se nová část rostliny (pupen - očko) přenesou na rostlinu, která je pro rostlinu podnoží a tvoří kořenový systém. Očkovat je možné podnože tak, že z pecek vypěstujeme semenáče na místě, kde chceme, aby rostl strom. Rostlina se už nebude přesazovat. Vzrostlé semenáče v létě naočkujeme, na zimu přikryjeme chvojím. Na jaře podnož seřízneme nad očkem. Nový výhon rostoucí z očka zabezpečíme tak, aby se nezlomil. Až doroste výšky 50 cm, seřízneme ho, aby se kmen větvil.

Charakteristika rostliny

Odrůdy:	Redhaven - plod tvoří žlutá dužnina, která jde dobře od pecky. Zraje na začátku srpna. Envoy - plody jsou velké, dužnina je žlutá a jde dobře od pecky; Sunhaven - tvoří žlutou dužninu, pecka je částečně oddělitelná od dužniny; Krasava - bělomasý druh vynikajicí chuti; Harbrite - velmi odolný druh proti mrazům, dužnina je žlutá a je částečně odlučitelná od pecky
Původ:	Čína
Druh:	ovocná dřevina
Typ listu:	kopinaté, zubovité
Barva listu:	zelené
Barva květu:	růžová
Kvete:	Kvete v květnu.
Náročnost pěstování:	Rostlina není náročná na pěstování, je pouze citlivá na jarní mrazíky a na stanoviště.
Použití:	Plody se hodí k zavařování, k přímé konzumaci nebo do dezertů.
Tvarování / řez:	Po výsadbě provádíme řez tak, že vybereme 3 - 4 hlavní výhony, které jsou pravidelné a rozložené do stran. Tyto výhony silně zkrátíme. Nad nejvyšším výhonem kmínek seřízneme. Pokud má rostlina slabě vyvinuté výhony, zkrátíme je těsně u kmínku na nejspodnější pupen. Kmínek by měl mít požadovanou výšku, na kterou jej zkrátíme. Zákrsek zkracujeme na 50 cm, čtvrtkem na 1 m. Druhý rok po výsadbě se na jaře zkracují výhony, které vyrostly v předešlém roce. Výhony rostoucí dovnitř koruny seřezáváme. Rostlina by měla v druhém roce 3 - 4 ramena rozvětvit na 6 - 8 větví. Třetí rok po výsadbě zkracujeme o 1/3 prodloužené výhony ramen. V dalších letech seřezáváme vždy odplozené výhony. Pokud ramena dosáhnou 1,5 m, zkracujeme je na 4 - 6 pupenů. Větší rány ošetřujeme vždy štěpařským voskem.
Trvanlivost:	Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost:	mrazuvzdorná
Vlhkomilnost:	normální
Substrát:	normální zahradní ze
Náročnost na pěstování:	středně
Doba květů:	květen

Požadavky na pěstování

Stanoviště:	Broskovním se daří na teplém, slunném stanovišti. Ideální je pěstování u jižní zdi domu.
Teplota:	Teplotní skoky na jaře rostlině nesvědčí. Na jarní mrazíky jsou citlivá poupata a květy, které rostlina může dokonce shodit. Poupata snesou teploty až -6 stupňů, vykvetlé květy -4 stupně. Ochranou před jarními mrazíky se v sadech aplikuje např. vyhřívání.
Voda:	V době odkvětu do tvorby plodů je rostlina nejvíce náročná na zálivku. Vydatně zaléváme zejména od května do srpna.
Hnojení:	V době květu a plození hnojíme dusíkatými hnojivy. Na pozdim hnojíme hořčíkem a draslíkem.
Množení:	Množení je možné výsevem nebo dřevitými řízky.
Sadba:	Broskvoně je nejlepší vysazovat na jaře. Podzimní výsadba nebývá úspěšná, stromky často trpí mrazem. Ihned po výsadbě provádíme řez.
Škůdci:	Přenašeči šárky jsou mšice, které je účinné hubit např. přípravky Zolane WP a Zolane 35 EC. Nejčastější a nejznámější houbovou chorobou je kadeřavost broskvoní. Vyznačuje se znetvořením listů, které jsou zkadeřené a později černají a zasychají. Brzy na jaře v době nalévání pupenů aplikujeme postřik např. Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP. Listy potažené bílým povlakem jsou příčinou napadení padlí broskového, které také napadá letorosty, které praskají a deformují se. Koncem května aplikujeme přípravek např. Sulikol K. Postřik se po týdnu opakuje. Napadení květů a letorostů způsobuje deštivé počasí a mechanické poškození plodů krupobitím. Plody jsou citlivé na napadení moniliovou spálou. Ochrana plodů se provádí v době kvetení např. přípravkem Rovral 50 WP.
Choroby:	Skvrny na listech jsou příčinou napadení šárky, plody jsou deformované. Napadené stromy se likvidují.