Česnek patří mezi jednu z nejstarších rostlin, které stále s oblibou pěstujeme. Již staří Egypťané a Římané česnek pěstovali a hojně využívali zejména jako lék proti nemocem. Používali ho jako koření a podle pověsti v boji proti upírům. V dnešní době se používá především pro teplou a studenou kuchyni - do salátů, omáček, k masu a zelenině. Pokrmům dodá díky svému specifickému aroma výraznou chuť. Česnek je bohatý na vitamín A, B a C, jód, vápník a selen. Je známý jako přírodní antibiotikum, snižuje krevní tlak, zvyšuje obranyschopnost organismu a zlepšuje trávení. V kombinaci s medem se používá při nachlazení a chřipce. Říká se, že by měl každý člověk sníst týdně nejméně 2 stroužky česneku, aby si chránil své zdraví.
Pěstuje se pro složenou kulovitou cibuli, která je tvořena jednotlivými dužnatými šupinami - stroužky. Každý stroužek má vlastní "papírový" obal bílé nebo purpurové barvy. Rostlina tvoří oblý stonek, který je do poloviny zakrytý listovými pochvami. Listy jsou ploché, žlábkovité, tmavě zelené barvy. Obvykle má rostlina 8 - 15 listů, přičemž každý z nich je jinak široký. Řadí se do plodin druhé trati. Sem patří zelenina, která nesnáší přímé hnojení, přesto je na živiny náročná.
Květenství je až 1 m vysoké a vyrůstá z podpučí. Květy jsou oboupohlavné, květ je složen vrcholičnatým květenstvím zvaným šroubel, který je podepřen toulcem, který však brzy opadává. Květní lístky nesou zelenkavě bílou až narůžovělou barvu, zřídka mohou být bílé nebo nachové. Květenství je téměř vždy složeno pacibulkami, které je možné použít k vegetativními množení. Plodem je tobolka. Semena v našich podmínkách však rostlina nevytváří.
Alfou a omegou je určení správého času sklizně. Předčasnou sklizní bychom mohli ztratit až 20% výnosů, naopak přezrání cibulí zhoršuje skladovatelnost a česnek se snadno rozpadá. Viditelným ukazatelem je ohýbající nať, jejíž konce žloutnou a zasychají. Necháme-li nať zcela uschnout, nať se utrhne a cibule zůstává v zemi. Odrůdy vysazované na podzim sklízíme zhruba v polovině července. Nejdříve se sklízí nepaličáky, jejichž stonky v krčku nad zemí změknou. Paličáky sklízíme v době, kdy se stočený konec stvolu napřímí. Paličáky vysazované na jaře sklízíme srpnu.
Samotná sklizeň by měla probíhat zásadně za suchého počasí. Cibule jednotlivě podrýváme rýčem tak, abychom je nepoškodily. Očistíme je od zeminy ručně a rovnou nezdravé kusy likvidujeme. Rostliny svážeme do svazků. Dosušení cibulí provádíme na suchém, dobře větraném místě, ideální je rozvěšení na lískách. Zhruba po 3 týdnech odstřihneme nať cca 4 cm nad krčkem. Před uskladněním je nutné odstranit kořeny, které by jinak při skladování přijímaly vlhkost a česnek by začal vyrůstat. Jedině při správném skladování se tak nestane. Česnek skladujeme na suchém, bezmrazém místě.Velmi dekorativní je vázání česneku do copů, ve kterých se snadno suší a skladuje.
| Odrůdy: |
paličák - cibule má nafialovělou barvu. Tvoří vysoký stvol zakončený palicí drobných pacibulek. Po vylomení krčku se jednotlivé stroužky rozpadnou. Sázíme jej na podzim. Skladovatelnost a výnosnost je průměrná. Druhy: Dukát - tvoří velké cibule s malým počtem velkých stroužků. Sklizeň začíná od března. Ropal - vyznačuje se nízkým růstem, tvoří středně velké cibule s mnoha pacibulkami; Jovan - velké cibule s mnoha pacibulkami bílé barvy s fialovými skvrnami; nepaličák širokolistý (bílý zimní česnek) - tvoří velké cibule obvykle bíle zbarvené, vyjímečně nafialově. Na rozdíl od paličáku nevytváří stvoly. Sklízí se o něco dříve než paličáky. Vysazujeme jej na podzim. Vyznačují se dobrou skladovatelností. Druhy: Lukan - tvoří bílé cibule šedobílé barvy s fialovými skvrnami. Sklízí se od poloviny července. Záhorský - tvoří středně velké cibule; Mojmír - tvoří středně velké cibule bílé barvy s velkýmmi stroužky; nepaličák úzkolistý (bílý jarní česnek) - tvoří úzké listy a srpovitě prohnuté, úzké stroužky. Vyniká nadprůměrnou skladovatelností, výnosnost je však spíš podprůměrná. Sázíme jej na jaře. Druhy: Japo - tvoří malé cibule bílé barvy; Dakar - tvoří drobné cibule bílé barvy s hnědým žíháním; |
| Původ: | Střední Asie |
| Druh: | cibulová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, řemenité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá, růžová |
| Kvete: | Kvete od června do srpna. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec, srpen |
| Stanoviště: | Ideální je slunné a teplé stanoviště. |
| Voda: | Pravidelná zálivka je obzvlášť nutná v době vzcházení česneku. Pozor však, rostlina nesnáší přemokření! |
| Hnojení: | Před výsadbou půdu pohnojíme kompostem a Cereritem 50 g/m2. Pokud nemáme Cererit použijeme jednosložková hnojiva obsahující síru, které česnek potřebuje k tvorbě léčivých silic. |
| Množení: | Množení je možné vegetativně. Jednotlivé stroužky se sázejí do země. |
| Sadba: |
Česnek je vhodné vysazovat po rostlinách např. řepa, ukurky, zelí. Nedoporučuje se výsadba po rajčatech, jiné cibulové zelenině a bramborách, protože po nich česnek trpí fuzariózou.
Cibule sázíme vždy podle druhu. Na podzim od konce října do začátku listopadu sázíme paličáky a širokolisté paličáky. Pro jarní výsadbu od března do začátku dubna se hodí úzkolistý nepaličák. Nejčastěji se česnek pěstuje z podzimní výsadby. Moření česneku Před samotnou výsadbou česnek naloupáme na jednotlivé stroužky a namoříme jej proti houbovým chorobám a proti háďátku. Proti háďátku jej moříme na 6 - 12 hodin v 5 % suspenzi přípravku Sulka. Po namoření je třeba nechat stroužky osušit a pokud nejsou ihned vysázeny, je třeba je uchovat v lednici. Proti houbovým onemocněním ještě po moření ve Sluce stroužky moříme 20 minut ve Fundazolu nebo Rovralu. Sadba Sázíme pouze zdravé stroužky s nepoškozeným obalem. U nepaličáků používáme pouze obvodové stroužky nikoli rostoucí z prostředku cibule. Stroužky sázíme do řádků vzdálených 30 - 40 cm, stroužky by měly být v řádku od sebe 10 cm ve hloubce 5 - 6 cm, při jarní výsadbě 4 - 5 cm. |
| Zemina: | Vhodná je humózní, hlinitá půda, která je dobře provzdušněná. Nevhodné jsou těžké a studené půdy. |
| Škůdci: | Česnek je často napadán háďátkem nebo houbovými infekcemi. Účinnou prevencí je moření stroužků před výsadbou. Dalším škůdcem, který může česnek napadnout je houbomilka česneková, jejíž mouchy nakladou brzy na jaře do vzcházejících rostlin vajíčka. Jejich larvy následně rostlinu vyžírají. Rostlina pak žloutne a kroutí se. Účinnou prevencí je přikrytí záhonu netkanou textilií. Jinak škůdce hubíme postřikem insekticidy. |
Jedna zahradní činnost se zcela vymyká období, jaké právě panuje. Všichni zazimovávají zahrady, do záhonů zapravují organický hnůj, uklízí, seřezávají trvalky a čekají na jaro. Jenže právě česnek je nejlepší vysadit nyní, aby nám na jaře vyrazil ze země. Proč vysazujeme česnek až tak pozdě?
Koření, po jehož konzumaci vám nepříjemně páchne z úst, ale přesto si jej neodpustíte? Česnek – lékárna zahrady!
Nechcete, aby vám po požití česneku zůstal v ústech zápach, odér, kterým můžete obtěžovat své okolí? Elegantní alternativou česneku je v tomto případě česneková tráva. Tato rostlinka se sklízí podobně jako známá pažitka, po česneku však opravdu silně chutná. A pokud si ji vysadíte do květináče a postavíte na slunné místo u okna, můžete lístky otrhávat po celý rok.
