Ten keř nejlépe vynikne samostatně, vysazuje se však i do smíšených sazeb. Dorůstá výšky 2 až 5 m. I když na zimu opadává, od jara do podzimu je velice dekorativní. Zdobí ho totiž nejen zajímavé listy, které jsou obvejčité listy, které mohou být podle druhu zelené nebo purpurové. Na podzim listy mění barvu na žlutou a oranžovou a následně opadávají. Od června jsou zajímavou ozdobou keře drobné žlutozelené květy. Plodem jsou peckovičky. V plodenství vyrůstají na stopkách předčasně opadaných květů ve velké vlasovité chomáče načervenalé barvy.
| Odrůdy: |
Royal Purple – tmavě purpurové listy, které se na podzim zbarvují do červena. Tento keř může být 2 - 3 m vysoký. Notcutt´s Variety – červené listy s růžovými květy; Nordine – purpurové listy a květenství; Purpureus – kaštanově hnědé listy; Red Beauty – tmavě červené listy; Rubrifolius – vínový list Grace - keř vysoký okolo 5 m. Listy mají masovou barvu, kterou si zachovají po celý rok. Kanari - listy mají žlutozelenou barvu stejně jako ochmýřené laty. |
| Původ: | jižní Evropa, Asie |
| Druh: | opadavý keř |
| Typ listu: | malé listy, vejčité |
| Barva květu: | zelená, žlutá |
| Kvete: | Kvete od června do července. |
| Jedovatost: | Rostlina obsahuje látky, které mohou způsobit podráždění pokožky a puchýře. |
| Výška: | 150 - 250 cm |
| Použití: | Hodí se také do skalek. |
| Tvarování / řez: | Na jaře se seřezávají pouze mrazem poškozené větve. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalý keř. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec |
| Stanoviště: | Miluje slunné teplé stanoviště. |
| Množení: | Množíme oddělováním výhonů vyrůstající z kořenů. Řízkování je obtížné. |
| Zemina: | dobře propustná zahradní zemina |
| Problémy: | Vrcholky výhonů snadno namrzají. |
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Túje, poslední dobou předmět věčných debat a sporů. A mnozí zahradníci doslova radí: túje nevysazujte, živé ploty mohou dokonce i půvabně kvést a také plodit. Túje jsou prostě mnohými vnímány jako nutné zlo. Nejvíce sluší snad jen hřbitovům a stálezelené dřeviny mohou být i listnaté (např. střemcha, slavný zimostráz a hlohyně). Pro živé ploty ideální řešení, je jich ale mnoho.
Zima bez barev? Kdepak – kromě zeleně stálezelených listnatých a jehličnatých dřevin si můžeme užít i barvy – například barvy a tvary plodů mnohých listnáčů. Jaké to jsou?
