Rod Echeveria zahrnuje na 150 nejrůznějších druhů, které se liší jak tvarem, zbarvením sukulentních listů, tak i možnými květy. Obvykle je však rostlina spíše nízká a nese růžici dužnatých listů, které mohou být zelené nebo červenohnědé. Dužnaté listy rostlině slouží jako zásobárna vody. Tyto listy jsou často ochmýřené, což rostlině zabraňuje přehřátí dužnatých listů. Některé z nich mají krátký kmínek a rostou jako rozvětvené polokeře, jiné rostou se zkráceným stonkem. Některé z nich nesou klasovité květenství, které vydrží kvést velice dlouho. Mají především oranžovou, žlutou , červenou nebo růžovou barvu a kvetou od zimy do jara.
Rostlina je velice dekorativní a její velkou výhodou je, že nezabírá příliš místa. Roste velice pomalu, je však oblíbená pro svoji nenáročnost na pěstování.
| Odrůdy: |
E. agavoides - má špičky listů hnědé;
E. galuca - nese růžici voskovitých listů; E. setosa - má listy bíle ochmýřeny; E. carnicolor - nese růžové listy; E. harmsii- roste jako rozvětvený stonek a špičky listů má červené |
| Původ: | jižní oblast Severní Ameriky, Jižní Amerika |
| Druh: | sukulent |
| Typ listu: | malé listy, vejčité |
| Barva květu: | oranžová, růžová, červená, žlutá |
| Kvete: | Kvete od zimy do jara. |
| Výška: | 5 - 20 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Použití: | Některé druhy jako např. E. carnicolor se výborně hodí do závěsných nádob. |
| Tvarování / řez: | nevhodné |
| Trvanlivost: | Patří mezi rostliny, které nás budou těšit mnoho let. |
| Světlo: | Rostlina miluje světlé stanoviště, ne však přímé sluneční paprsky, které by mohly rostlinu popálit. Naopak nedostatek světla rostlinu oslabuje. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | méně vody |
| Substrát: | písčito-hlinitá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | prosinec, leden, únor, březen |
| Světlo: | Rostlina miluje světlé stanoviště, ne však přímé sluneční paprsky, které by mohly rostlinu popálit. Naopak nedostatek světla rostlinu oslabuje. |
| Teplota: | Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě by však neměla teplota klesnout pod 6 º C. |
| Voda: | Zaléváme spíše mírně. Substrát by měl vždy mezi jednotlivými zálivkami vyschnout. V zimě zaléváme minimálně. Při zálivce dbejte na to, aby se voda nedostala na listy. Voda na nich způsobuje hnilobu. Nejméně vody vyžadují druhy s ochmýřenými listy. |
| Vlhkost: | Rostlina snáší dobře suché ovzduší, tak není třeba vzdušnou vlhkost zvyšovat. |
| Hnojení: | Od jara do léta hnojíme 1x měsíčně hnojivem na kaktusy. Později nehnojíme vůbec. Příliš mnoho hnojiva by mohlo poškodit jemné kořeny. |
| Množení: | Můžeme množit listovými nebo vrcholovými řízky, které zakořeňují snadno v půdě. Dále možno množit výsevem. |
| Přesazování: | Přesazujeme dle potřeby vždy zjara, když se již listová růžice nevejde do květináče. Pozor na jemné kořeny, které by se mohly snadno poškodit. |
| Zemina: | substrát pro sukulenty a kaktusy |
| Letnění: | Letní pobyt venku rostlině svědčí. Možno ji vysadit do skalky. |
| Problémy: | Příliš mnoho vody způsobuje hnilobu a žloutnutí listů. Naopak pokud má rostlina vody nedostatek, listy vadnou a scvrkávají se. |
Nejsou to hezké počty. Devět z deseti domácích mazlíčků, kteří se kdy otrávili, se k téhle nemilé životní události propracovali v bezpečí domova. A byť žebříček původců otrav domácích mazlíčků vede úklidová chemie a léky, každá jedna ze čtyřech z těchto otrav souvisela s pozřením rostlinstva. Okrasných pokojových rostlin, které sice nádherně zdobí, ale umí být i pořádně jedovaté.
Stejně jako kaktusy tak i sukulenty našly své příznivce. Nejsou náročné na pěstování, takže se jejich péče snadno mohou ujmout i děti. Sukulentní rostliny se staly zájmem nejen laiků, alé také sběratelů. Existuje na tisíce druhů těchto rostlin, je tedy co obdivovat.
K sukulentům patří ty rostliny, které mají dužnaté listy nebo stonky, které jim umožňují zásobovat v nich vodu. Skupina sukulentů je velice rozmanitá co do tvaru a svých rozměrů.
