Existuje celá řada brslenů, které se od sebe liší nejenom barvou svých listů a vzrůstem – některé rostou jako keř, jiné tvoří menší stromy. V zásadě je však rozdělujeme do dvou základních skupin a to na opadavé a neopadavé druhy, které vydrží stálezelené po celý rok i v zimním období. Opadavé druhy většinou vytváří keře nebo nízké stromy. Jsou dekorativní zejména pro svoje plody, které vytváří – barevné bobule a pro podzimní zbarvení listů. Velice dobře se pěstují a daří se jim dobře i ve vápenitých půdách.
Stálezelené druhy jsou dekorativní po celý rok, protože na zimu neopadávají, takže záhony zdobí svými pestrými listy i v době, kdy je zahrada ponurá a šedá. Výborně se také některé druhy hodí k pokrytí půdy. Obvykle mají vejčité listy zlatožluté nebo stříbřitě skvrnité nebo olemované. Některé stálezelené druhy rostou jako popínavé rostliny, takže snadno mohou pokrýt zeď. Jiné druhy rostou keřovitě nebo stromovitě, tak se hodí nejlépe jako solitéra nebo do živých plotů. Bohužel jsou však na pěstování již o něco více citlivější. Některé druhy žádají zimní přikrytí nebo jsou často napadeny škůdci. Některý druhy vytváří bobule, které jsou jedovaté.
| Odrůdy: |
Opadavé druhy: E. europeus (brslen evropský) – kopinaté listy na podzim zčervenají, od května do června kvete nenápadnými žlutavými květy. Po odkvětu rostlina tvoří zajímavé čtyřlaločné plody s oranžovým míškem. E. alatus (brslen křídlatý) – tmavě zelené, vejčité, korkovité listy jsou na podzim červené. V paždí listů tvoří drobné žlutozelené květy. E. hamiltonianus (brslen Hamiltonův) – tvoří tuhé, eliptické, vejčité listy, květy jsou bělavě červené, plody růžové; E. latifolius (brslen širokolistý) – pomalu rostoucí keř dorůstá výšky 2 – 5 m, sytě zelené listy, od května do června kvete žlutozelenými květy, plody jsou růžově červené; Stálezelené druhy: E. fortunei (brslen Fortuneův) – tento poléhavý keřík vytváří listy různého tvaru i velikosti na zelených větvičkách, které velice snadno zakořeňují. Vejčité listy jsou jemně vroubkované. Druhy: Emerald Gaiety (listy jsou téměř kulaté a mají zelenobílé zbarvení); Emerald´n Gold (roste plazivě, okraje listů jsou žluté); Sunspot (tmavě zelené listy mají uprostřed zlatožluté skvrny); Harlequin (drobné listy jsou bělavé, v zimě mají narůžovělý nádech); Kewensis (lesklé zelené lístky se na zimu zbarvují dočervena); Var. radicans - vysoký keř až 50 cm má tmavě zelené listy. Druhy: Sheridan Gold (zelené listy se žlutým středem); Silver Gem (pestré listy); Sunspot (tmavě zelené listy jsou uprostřed bělavé); E. japonicus (brslen japonský) – na mráz citlivý druh je vhodný spíš pro pěstování v nádobách nebo je mu nutné zajistit na zimu dostatečnou ochranu proti mrazu.Tento vzpřímeně rostoucí keř dorůstá výšky až 4 m. Tvoří vejčité, kožovité listy s jemně zoubkovanými okraji mají zelenou barvu. Druhy: Bravo (oválně vejčité listy jsou nápadně panašované, s příchodem zimy se mohou zbarvovat dorůžova); Aureovariegatus (drobné listy jsou zlatožluté s tmavě zeleným středem); Microphyllus (drobnolistý druh tvoří malé, leskle zelené listy, roste pomalu); Microphyllus Albus (spolehlivě mrazuvzdorný druh tvoří drobné listy zelené barvy s bílými okraji. Roste kompaktně a má nízký růst); Aureopictus (tento keř je velice atraktivní pro svoje oválně eliptické listy tmavě zelené barvy s nápadně žlutým středem). E. nanus (brslen nízký) – tento poloopadavý keř dorůstá výšky 50 – 100 cm; |
| Původ: | Japonsko, Čína, Kavkaz |
| Druh: | stálezelené a opadavé keře příp. malé stromy |
| Typ listu: | malé listy, střední listy, opadavé, stále zelené, vejčité, kopinaté, kožovité |
| Barva květu: | bílá, krémová, žlutá |
| Kvete: | Kvete od května do srpna. |
| Jedovatost: | Celá rostlina E. europaea je jedovatá, obzvlášť plody. |
| Výška: | 15 - 300 cm |
| Náročnost pěstování: | Brsleny jsou nenáročné rostliny, které spolehlivě přezimují. Pouze druh E. japonicus je nutné přezimovat na stanovišti bez mrazu. |
| Použití: | Některé druhy se hodí jako půdopokryvné, jiné jako popínavé. Další druhy vyniknou nejlépe jako solitéra nebo se hodí do živých plotů. |
| Tvarování / řez: | Řez není nutný. Pokud je však potřebný, provádíme ho v květnu. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | žádá zimní přikrytí |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | květen, červen, červenec, srpen |
| Stanoviště: | Vhodné je slunné i polostinné stanoviště. Pestrolistým druhům se na příliš stinném stanovišti nedaří. |
| Množení: | Množení je možné hřížením nebo pod sklem řízkováním. Některé druhy je možné množit i dělením. |
| Zemina: | výživná humózní půda |
| Škůdci: | Stálezelené druhy jsou často napadány mšicemi. |
Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen. Tato nenápadná „nicka“ se náhle „vyloupne“, začne zahradě dominovat a přitáhne pozornost ptactva.
Mezi u nás oblíbené opadavé dřeviny pro živé ploty patří dřišťály, pámelníky, čimišníky, dříny, rakytníky, zlatice, kdoulovce, vajgélie, kaliny, trojpuky, brsleny, šeříky a zimolezy.
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
