Libavka je vřesovištní rostlina, která vyžaduje pro úspěšné pěstování kyselou půdu. Dorůstá výšky zhruba 20 cm. Roste keříkovitě a tvoří stálezelené, vejčité listy tmavě zelené barvy. Na podzim mají listy bronzově červený nádech. Od června do srpna kvete džbánkovitými květy světle růžové barvy. Plodem jsou kulovité tobolky sytě červené barvy. Na rostlině vydrží poměrně dlouho. Jsou velmi dekorativní po celou zimu.
Rostlina se využívá jako půdopokryvná. Ve větším množství se využívá jako náhrada trávníku pod stíny stromů.
| Odrůdy: |
G. procumbens (libavka polehlá) - dorůstá výšky 15 cm. Nese tmavě zelené listy, květy jsou bílé, plody červené;
G. shallon (libavka shallon) - dorůstá výšky okolo 50 cm. Vejčité listy jsou tuhé a sytě zelené. Od května kvete bílými květy v převislých hroznech. Velké plody nesou modročernou barvu. A jsou jedlé. G. miqueliana (libavka Miguelova) - tento plazivý druh dorůstá 15 cm. Kožovité listy jsou jemně pilovité. Kvete drobnými bílými květy. Plody jsou drobné bílé bobule. |
| Původ: | Severní Amerika |
| Druh: | vřesovištní rostlina, skalnička |
| Typ listu: | malé listy, stále zelené |
| Barva listu: | tmavě zelené |
| Barva květu: | bílá, růžová |
| Kvete: | Kvete od června do sprna. |
| Výška: | 15 - 20 cm |
| Náročnost pěstování: | Je to nenáročná rostlina. |
| Použití: | Hodí se jako půdopokryvná rostlina. Používá se pod pěnišníky nebo hortenzie. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | kyselá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec, srpen |
| Stanoviště: | Pro pěstování je vhodné polostinné stanoviště. |
| Množení: | Možno množit hřížením nebo odnožemi na jaře. |
| Zemina: | Pro pěstování je žádoucí kyselá půda. |
Libavku zalévejte pravidelně, aby půda byla stále vlhká, ale ne přemokřelá.
Libavka preferuje polostín, kyselou a dobře propustnou půdu a vlhké prostředí.
Libavka (jinak také líbavka) je vřesovištní rostlina, která upoutá vaši pozornost v zahradách, truhlících i na hřbitovech. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné keře, jiné se hodí do truhlíků a další zase do skalek. Navíc jde o rod zahrnující mnoho půdokryvných druhů.
Byť se ukázalo, že původní evropská flóra je nesmírně dobyvačná a dodnes opanovala až cca 93% souše planety, bylo pro Evropu doslova zjevením, co do ní začalo proudit po znovuobjevení amerických kontinentů. Tedy tom oficiálním kolumbovském při hledání kratší cesty do Indie.
To je nějaký vřes, řekne většina lidí na většinu rostlin, které se podobají u nás tradičnímu růžově kvetoucímu vřesu s drobnými kvítky. Jenže často nejde o vřesy, ale vřesovce. Jak je od sebe rozeznat?
