Hustě větvený, listantý keř nebo až 5m vysoký strom se zkrouceným kmenem. Opadavý. Listy jsou vstřícné, vejčitě kopinaté, celokrajné a řapíkaté. Květy jsou červené, přisedlé. 5-8 korunních plátků. Může se dožít až 200 let.
Plod
Až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou a tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.
| Odrůdy: | Mezi plnokvěté patří odrůdy ’Flore pleno‘, ’Rubro pleno‘, čistě bílá je odrůda ’Albo plena‘, krémová ’Flore lutea‘. Odrůda ’Legrellei‘ má karmínové květy. Jednoduše kvetoucí kulturně plodonosné odrůdy granátovníku vznikly z druhů P. granatum a P. protopunica pocházejících z afrického ostrova Sokora, kde rostou jako stálozelené stromy. Známé jsou především odrůdy ’Gabin‘, ’Cherani‘, ’Granada‘, ’Early Red‘, ’Rabbab‘. |
| Původ: | z ostrova Sokotra u pobřeží Somálska |
| Typ listu: | malé listy, vejčité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | růžová, červená |
| Kvete: | jara až do podzimu |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | vlhko |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | středně |
| Stanoviště: | Marhaník vyžaduje slunce a bohatou zálivku, pak dobře kvete a plodí. Hodí se na slunné terasy, kde je ozdobný svými květy i plody. |
| Teplota: | Snese pokles teploty na -15 °C, a když se pěstuje v plazivé formě pod sněhovou pokrývkou nebo pod umělým zateplením, snese až -20 °C. |
| Voda: | Granátovník má rád suché a teplé prostředí, snáší i vysoké teploty a je relativně skromný na závlahy. |
| Vlhkost: | Vlhké prostředí negativně ovlivňuje vývoj plodů, které potom často praskají. |
| Množení: | Množit generativně semeny, což však u šlechtěných odrůd nezaručuje, že dceřiné rostliny budou mít tytéž vlastnosti jako rodiče. |
| Zemina: | Potřebuje lehčí, propustnou a dobře drenážovanou půdu, nejlépe neutrální až slabě zásaditou s přiměřenou zásobou humusu. |
Kdo by neznal granátová jablka, i když je mnoho lidí u nás určitě ještě neochutnalo. Jednoduše proto, že zde nejsou tyto lahodné plody až tolik populární a navíc chutnají pěkně dozrálé a čerstvě utržené ze stromu mnohem lépe než v případě, že jsou ještě ne zcela zralé přepravovány. Můžeme v našich podmínkách granátovník pěstovat a dočkáme se „jablíček“?
Granátovník obecný pochází z přední Asie, u nás jej lze pěstovat, ale jen jako letněnou pokojovku, která na podzim opadá, středoevropskou zimu by granátovník nepřežil.
Jmen posbírala tato zelenina mnoho, to oficiální je sladkojam jedlý, známějšími jsou však čajot a mexická okurka. Chuťově připomíná někomu cuketu, jiným kedlubnu, případně sladší okurku, patizon a chřest. Konzumovat lze různými způsoby, ale co se týká pěstování, bude nezbytný skleník. Nižší teploty jak 20 stupňů Celsia totiž tato tropická zelenina nesnese. Za pokus však její pěstování určitě stojí.
