Kadeřávku nelze upřít jeho odolnost, skromnost, snadno se pěstuje a kromě toho také na záhoně skvěle vypadá. Do naších zahrad patří již od nepaměti. Již staří Římané, si tuto zeleninu cenili. Postupem času se začali pěstovat tři druhy kadeřávku. Nízké druhy, polovysoké druhy a vysoké, u kterých hrozí vylamování a žádají pro samostatné pěstování oporu. Vysoký druhy se pěstují zejména na polích a pro zahradní účely vybíráme raději nízké nebo polovysoké druhy. Rostlina je bohatá na vitamín A, C, E a minerální látky zejména železo, vápník, hořčík, draslík a fosfor. Jeho dalším plus je vysoký obsah vlákniny, která podporuje správnou funkci střev. Kombinace těchto vitamínů a minerálů snižuje hladinu cholesterolu v krvi a zmírňuje potíže při osteoporóze. V kuchyni se dobře uplatňuje stejně jako kapusta nebo špenát. Kadeřávek je oblíben zejména Anglii, Dánsku a Německu, kde je jeho pěstování na poli velmi rozšířeno.
Tato dvouletá košťálovitá zelenina tvoří statný košťál vysoký kolem 1 m. Nese růžici zkadeřených, laločnatých listů. Každý list je poměrně velký a váží zhruba 150 - 200 g. List je silně zkadeřen, existují však druhy, které mají střed zvlněný jen mírně nebo může být hladký. K vrcholu listy postupně zkracují řapíky, až v horní části přisedají čepele přímo na lodyhu. Listy mohou být zelené nebo karmínové barvy. Výborně využiju půdu během celého roku. Kromě toho máme přísun čerstvé zeleniny i během zimy.
Listy je možné sklízet od podzimu do března. Rostlina roste prakticky pořád, proto se vrchol nevylamuje. Listy se sklízí od spoda. Chuťově je rostlina nejlepší v zimě, kdy změny teplot vedou k rozkladu škrobů na jednoduché cukry. V zimě jsou tedy listy chuťově jemnější a sladší nežli na podzim. Pokud rostlinu pěstujeme v nádobě a chceme listy dále sklízet, je nutné rostlinu přemístit do bezmrazé místnosti. Listy vydrží čerstvé bohužel několik dní. Jejich skladování tedy není možné.
Čerstvý kadeřávek v našich obchodech najdeme jen zřídka. Obvykle se zpracovává mrazírensky v podobě zeleninových karbanátků či řízků.
Při pěstování kadeřávku na semeno se semena vysévají do sponu 50 x 50 cm až v květnu. Sazenice vysazujeme na záhon od poloviny června. Semena sklízíme v červenci. Od výsevu do sklizně semene uplyne až 60 týdnů.
| Odrůdy: |
Polovysoké druhy: Kaprál - poloraná odrůda dorůstající 40 - 60 cm. Listy jsou tmavě zelené, silně zkadeřené. Kadet - polopozdní druh dorůstající 60 - 80 cm. Tvoří tmavě zelené listy. Winterbor F1 - pozdni druh, odolný vůči vyvrácení, velmi dobře přezimující; Vysoké druhy: Scarlet - tvoří modrozelené listy, kterou jsou velmi půvabné. Bohužel je rostlina náchylná k vyvracení. |
| Původ: | jihozápadní Evropa |
| Druh: | košťálovitá zelenina |
| Typ listu: | střední listy, vejčité, zubovité |
| Barva listu: | zelené |
| Výška: | 100 - 120 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Trvanlivost: | Je to dvouletá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Stanoviště: | Vhodné je světlé stanoviště, snese však i polostín. |
| Teplota: | Snáší bez problémů teplotu od - 10 až - 15 °C. Nižší teploty již mohou způsobit namrznutí košťálu, jeho usychání nebo zahnívání. |
| Voda: | Zejména ze začátku léta rostlina vyžaduje bohatou zálivku. |
| Hnojení: | Pravidelně přihnojujeme, aby nedošlo k pozdějšímu vyvrácení rostliny. |
| Množení: | Množí se semeny. |
| Sadba: | Kadeřávek je možné pěstovat z přímého výsevu od dubna. Je možný i pozdější výsev od června, sklízíme pak listy, které nejsou zcela vyvinuté. Výsev je ideální po rané zelenině jako je karotka, salát, kedlubna či hrášek. Semena vyséváme zhruba 40 - 60 cm od sebe, řádky by měly být od sebe cca 60 cm, je potřeba myslet na to, že rostlina roste do široka a dost bujně. Vegetační doba od výsevu je 90 - 160 dní. |
| Zemina: | Vhodná je běžná zahradní zemina obohacená kompostem. |
| Problémy: | Žloutnutí listů během zimy zabráníme občasnou zálivkou a pravidelnou sklizní. |
| Tip: | Pěstování je možné i v nádobě, která musí být dostatečně velká a těžká, aby nehrozilo vyvrácení rostliny. |
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
Skutečně existují druhy zeleniny, které zdárně přežívají i za mrazu a pod sněhem. A my můžeme tuto zeleninu v zimě sklízet. Jaká to je?
