Znáte plody zvané goji?
Chutí tyto plody připomínají brusinky, šípek a třešně a jsou nesmírně zdravé. Seznamte se s nimi poprvé třeba právě o letošních Vánocích.
Kustovnici řadíme do čeledi lilkovitých (solanacea). Na převislých větvích rostou drobné lístky. Květy jsou oboupohlavní, hvězdicovité, drobné, bílo-fialově zbarvené. Kvetou v období od června do srpna. Kustovnice plodí druhým až třetím rokem oranžovo-červené bobule. Protože dozrává až později, doporučuje se kustovnici vysazovat na slunná teplá místa, aby měla dostatečné podmínky pro dozrání plodů. Ty se vzhledem podobají šípkům, jsou sladké a velmi chutné. Sbírají se postupně pouze zralé plody, které jsou bohaté na živiny a vitamíny, s neobvyklou schopností jejich vstřebatelnosti.
Kustovnice, často nazávaná také góji, je výborným přírodním zdrojem živin, které jsou neobvyklé především vysokou schopností vstřebatelnosti a využitelnosti pro organismus.
Původ: | Pochází z oblasti v podhůří Himalájí. |
Typ listu: | vejčité |
Barva listu: | zelené |
Barva květu: | bílá, fialová |
Světlo: | Vhodná jsou teplá slunná místa. |
Odolnost: | mrazuvzdorná |
Vlhkomilnost: | normální |
Substrát: | jílovitá |
Náročnost na pěstování: | bez nároků |
Doba květů: | červen, červenec, srpen |
Světlo: | Vhodná jsou teplá slunná místa. |
Voda: | Pravidelná zálivka. |
Sadba: |
Vhodná jsou teplá slunná místa. Ven sazeničky sázíme v měsíci dubnu či květnu. Půdu, do které sazeničky dáváme, je vhodné obohatit kompostem, aby měly dostatek výživných látek. Pokud je období chudší na deště, pak v prvním roce podle potřeby dodáváme kustovnici dostatečné množství vláhy.
První rok ponecháme kustovnici jen jeden hlavní výhon. V druhém roce hlavní výhonek zkrátíme asi v půlmetrové výšce, abychom podpořili růst ostatních kosterních větví. V průběhu let keř pravidelně zaštipujeme a tvarujeme. Keř doporučujeme prostřihávat tak, aby plody měly dostatek světla. Kustovnici se doporučuje zařezávat stejně jako např. angrešt. |
Zemina: | Není nijak náročná na půdu, lépe jí však vyhovují lehčí písčité půdy. Nevyhovuje jí přemokřená půda |
Škůdci: | mšice a svilušky |
Choroby: | padlí a plíseň bramborová |
Chutí tyto plody připomínají brusinky, šípek a třešně a jsou nesmírně zdravé. Seznamte se s nimi poprvé třeba právě o letošních Vánocích.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.