Tato vytrvalá rostlina je podobná celeru nejenom vzhledem, ale i chutí. V našich zahrádkách se pěstuje již od nepaměti. Bohužel však na ní často zapomínáme - na domácí druhy koření. Dorůstá poměrně vysoké výšky - až 2,4 m a roste poměrně bujně. Tvoří dutou bohatě větvenou lodyhu, která nese lesklé, zpeřené listy sytě zelené barvy. V létě kvete květy ve tvaru okolíku žlutozelené barvy. Plodem je žlutohnědá vonná dvounažka.
Libeček se využívá jak v kuchyni jako koření, tak jako např. osvěžovač vzduchu. V kuchyni pokrmům dodává výraznou chuť, proto se používá jen pár lístků. Čerstvé a sušené listy se využívají do omáček (guláše), bujónů, sýrů, salátů, nádivek, na dochucení ryb. Listy se přidávají do vody s vařícími bramborami. Výraná chuť listů dodá méně chuťově výrazným pokrmům jako jsou brambory nebo luštěniny výrazné aroma. Semena se požívají do likérů a osvěžujících nápojů. Drcená semena se využívají do chlebového koření. Kořeny se sušené používají jako koření. Rostlina dokáže v jídle dokonce nahradit sůl. Libeček se výborně osvědčil jako polévkové koření.
V lidovém léčitelství pomáhá odstraňovat z těla odpadní látky. Jeho používání není vhodné v těhotenství nebo při onemocnění ledvin. Podporuje trávení, pomáhá při nechutenství a nadýmání. Koupele z odvaru libečku pomáhají při plísňových onemocnění. Čaj pomáhá při zánětech močových cest.
Uchovávat lze všechny části rostliny. Suší se jak listy, tak semena a kořeny.
| Původ: | Persie |
| Druh: | bylinka |
| Typ listu: | střední listy, roztřepené či vícetvaré, zubovité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | zelená, žlutá |
| Kvete: | Kvete od července do srpna. |
| Jedovatost: | Libeček není vhodný pro těhotné ženy. |
| Výška: | 150 - 200 cm |
| Vůně: | Rostlina je hodně aromatická. Její použití se doporučuje v menších dávkách. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Tvarování / řez: | V létě až 2x rostlinu seřízneme, vyrazí vždy nové výhony. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červenec, srpen |
| Stanoviště: | Rostlině se daří na slunném a polostinném stanovišti. |
| Voda: | Pravidelná zálivka je nutností. V létě za horkých dní zaléváme denně. |
| Hnojení: | Hnojení není nutné. |
| Množení: | Možno množit výsevem, není to však jednoduché. Vyplatí se zasadit předpěstovanou sadbu. Dále je možné trsy na jaře rozdělit. |
| Sadba: | Semena vyséváme na jaře na záhon nebo pod sklo. Pěstování je možné i v nádobě, musí být však prostorná. Do bylinkové nádoby s otvory zvané petrželák se nehodí vůbec. Na bylinkovém záhoně se rostlinu doporučuje zasadit i s květináčem, protože roste tak bujně, že by mohla ostatní rostliny utlačovat. |
| Zemina: | Vhodná je dobře propustná půda. |
| Tip: | Libeček je možné pěstovat v nádobě. Ujme se rostlina, kterou koupíme v obchodě v kelímku. |
Libeček lékařský preferuje slunné a vlhké stanoviště s dobře propustnou půdou. Je vhodné ho pravidelně zalévat a hnojit.
Libeček lékařský má protizánětlivé, antiseptické a diuretické účinky. Je také účinný při trávicích potížích a bolestech hlavy.
Libeček lékařský se často používá jako koření do polévek, omáček a marinád. Může být také použit k dochucení masa a ryb.
Libeček lékařský potřebuje pravidelné zalévání, zejména v horkých letních měsících. Je důležité udržovat půdu vlhkou, ale ne přemokřenou.
Libeček lékařský může být napaden mšicemi, sviluškami a plísněmi. Je důležité pravidelně kontrolovat rostlinu a případné škůdce a choroby ihned likvidovat.
Libeček je nejen skvělé koření, které hravě strčí do kapsy třeba tradiční petržel, ale také všelék, bylinka. Pěstovat přitom můžeme tuto rostlinu v zahradě mnoho let na stejném místě a každý rok bude stále mohutnější. Stačí jen na zimu starou hmotu seříznout u země a na jaře vyrazí v ještě větší síle.
Někdo se bez libečku lékařského v kuchyni vůbec neobejde, jiný se mu vyhýbá a důvodů může být více. Například těhotné a kojící ženy by libeček neměly konzumovat vůbec. Jeho chuť je opravdu silně kořeněná a musíme s ním zacházet opatrně. Stačí se přitom prsty rostliny jen lehce dotknout a budou vám po libečku vonět velice dlouho a již na dálku.
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
