Pampeliška je dvouděložní rostlina, která roste snad všude. Bohužel i tam, kde není vítaná. Pro někoho je to obtížný plevel, pro jiné půvabná rostlina připomínající svými květy slunce, která je dokonalou léčivkou. Z pampelišky se dají použít všechny části rostliny. Nejsilnější je kořen, který se však musí sbírat ještě před rozkvětem rostliny, kdy jsou jeho účinky nejsilnější (březen - duben). Po umytí se suší, aby nedošlo k jeho plesnivění. Podporuje trávení, působí močopudně, pozitivně působí na metabolismus. Pomáhá při cukrovce, při chronické únavě, artróze a dně, zácpě. Uživá se ve formě odvaru, kdy se suchý kořen cca 1 lžička vaří se 100 ml vody zhruba jednu minutu. Odvar se naředí a pije se 2 - 4x denně.
Je to vytrvalá bylina dorůstající do výšky 5 - 40 cm. Tvoří lysé lodyhy bez listů, po poranění ronící mléko, které zanechává na kůži hnědé skvrny. Listy rostou v přízemní růžici. Jsou laločnaté, zubaté a mají jasně zelenou barvu. Květy se objevují na dutých stvolech od dubna do září. Květenství je složené z drobných jazykovitých listenů. Kořen je silný a poměrně dlouhý. Plod je malá, elipsovitá nažka s jemným ochmýřením. Všechny části rostliny obsahují mléčnou šťávu.
Mladé listy, které ještě neobsahjí hořké mléko se používají do jarních salátů, který tak obohatí o značné množství vitamínu C. Doporučuje se zejména diabetikům, protože obsahuje inulín. Z rozkvetlých květů se vyrábí pampeliškové víno nebo pampeliškový med, který je výborný při nachlazení.
Recept: 250 květů pampelišky omyjeme a vložíme do vody. Přidáme 2 omyté citróny nakrájená na kolečka a vaříme hodinu. Přelijeme přes síto a přidáme 1 kg cukru a vaříme 45 - 60 minut do zhoustnutí.
| Původ: | celá Evropa, západ Asie |
| Druh: | bylina |
| Typ listu: | střední listy |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | žlutá |
| Kvete: | Kvete od dubna do září. |
| Výška: | 5 - 20 cm |
| Vůně: | Květy voní. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | duben, květen, červen, červenec, srpen, září |
| Stanoviště: | Vhodné je slunné stanoviště, ale daří se jí i v polostínu. |
| Množení: | Množí se semeny. |
| Zemina: | Rostlina není náročná na půdu, daří se jí všude. |
Čeština je překrásný jazyk. Když se třeba řekne „květen“, hned odtušíte, že to bude mít něco společného s květy a kvetením. Klidně se pochvalme, pro voňavý jarní měsíc je to vyloženě přiléhavý název. Byť dnes trošku nepřesný. Letošní květen by se měl jmenovat spíše sekačkovník, trávoženec nebo motoří.
Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.
Slovo pampeliška se používá (a dokonce i oficiálně) pro více rostlinných druhů jednoho rodu, ovšem právě ta, která je zapotřebí k výrobě pampeliškového medu, se správně jmenuje smetánka lékařská. Jak si pampeliškový med připravit a proč?
