Tato vytrvalá bylina je velice významná v kuchyni. Pěstujeme jí již po staletí. První zmínky o pažitce jsou již z období antiky. Rostlina je bohatá na vitamín A, B a C, z minerálních látek na železo, hořčík a vápník. Hodí se do pomazánek, salátů nebo jen tak na dochucení chleba s lučinou či na ozdobu salátů. Přidáváme ji také do polévek, avšak těsně před jejich dokončením, aby nedošlo k znehodnocení chuti pažitky dlouhým vařením. Svojí chutí připomíná cibuli, je však jemnější, protože obsahuje méně síry. Chuťově se hodí v kombinaci s petželkou, estragonem a kerblíkem.

I když jsou květy pažitky poměrně dekorativní, necháváme je na rostlině pouze v případě, že ji chceme pěstovat na semeno. Pažitku pěstujeme pro duté, čárkovité listy aromatické chuti, vyrůstající z drobných pevných cibulek. Listy mají sytě zelenou barvu. Dorůstá výšky okolo 20 - 30 cm. Od května do července vyrůstají na dutých lodyhách růžovofialové květy se zašpičatělými květními plátky. Po odkvětu se tvoří černá, srpovitě zahnutá semena.

Pažitku lze uchovat v dobře těsnící nádobě v chladničce nebo v mrazničce. Suší se zejména okolíky květů, které se používají do salátů.

Rostlinu lze pěstovat venku na záhoně, v okrasné nádobě na balkoně či doma v květináči.

Pro zimní a předjarní spotřebu na balkoně, za oknem či na verandě je třeba pažitku rychlit. Zpravidla se rychlí dvouletá pažitka, neboť jednoleté rostliny mají jemnou nať. Pažitku pro rychlení vyséváme v dubnu a v dalším roce ji rozsadíme. Rostlina na podzim vytvoří husté a silné listy, které vyryjeme a zasadíme do nádoby či do pařeniště. Při teplotě okolo 20 st. C doroste do sklizně zhruba za měsíc. Po 1. sklizni je možné nať sklízet za 3 - 4 týdny, je však třeba počítat s nižším výnosem.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: A. tuberosum (pažitka čínská) - lodyhy jsou šedivé, širší a více ploché nežli u klasické pažitky
Původ: Středomoří
Druh: bylinka
Typ listu: střední listy, trávovité
Barva listu: zelené
Barva květu: růžová, fialová
Kvete: Kvete od května do července.
Výška: 20 - 30 cm
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování, snadno se pěstuje.
Tvarování / řez: Pravidelné seřezávání rostlině prospívá. Nežene do květu a vede k pravidelné obnově. Ideální je rostlinu 5 - 7x během vegetace seříznout. Zajistíme tak jemnost natě.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: písčito-hlinitá půda
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: květen, červen, červenec

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště.
Voda: Vyžaduje pravidelnou, vydatnou zálivku. Pozor však na přemokření.
Hnojení: Hnojíme během vegetace 2 - 3x dusíkem.
Množení: Množí se semeny a dělením trsů. Trsy dělíme brzy na jaře nebo v létě.
Sadba: Pažitku vyséváme do řádků 20 - 30 cm od sebe vzdálených od března do dubna nebo na konci léta. Klíčí mělce vysetá semena. Semena vzchází za 3 týdny.
Zemina: Pažitce se daří nejlépe v hlinitopísčité či hlinité půdě se zásaditou půdní reakcí.
Choroby: Na tmavém a vlhkém stanovišti trpí houbovými chorobami.
Tip: Odvar z pažitky pomáhá proti padlí na angreštu. Odvar nalijeme do rozprašovače a postřik aplikujeme.

Články na téma Pažitka


Pažitka je bylinkou, vlastně zeleninou, která by neměla chybět v zahradě ani v kuchyni

Pažitka je bylinkou, vlastně zeleninou, která by neměla chybět v zahradě ani v kuchyni

Pažitka, tato vytrvalá, trsnatá, jednoděložná rostlina, je jako pochutina při přípravě mnoha pokrmů prostě nezbytná. Když jedl drvoštěp v pohádce Karla Čapka (O princezně Solimánské) chléb s tvarohem, určitě měl tvaroh posypán na jemno posekanou pažitkou. Jinak by snad ani nemohl pocházet z naší domoviny, natož býti „doktorem“. Pažitka je však vynikající i do šťouchaných brambor, salátů a mnoha dalších pokrmů, třeba sekané. Přitom vytváří krásné porosty svěží zelené barvy a když vykvete, je i pohlednou, ale jemnou květinou okrasnou. Jako potravina, bylina či koření pak například zlepšuje trávení. A chuť má báječnou.

Jedlý balkón není o perníkové chaloupce. Netrháme perníček, ale zeleninu a bylinky

Jedlý balkón není o perníkové chaloupce. Netrháme perníček, ale zeleninu a bylinky

Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.

Jak provonět zahradu

Jak provonět zahradu

Některé rostliny krásně kvetou, jiné krásně voní a některé umí oboje. Jaké aromatické rostliny vybrat do trvalkových záhonů?