Tato listová zelenina pochází z Číny a používá se zde již po staletí. Kde je nejdůležitější zeleninou srovnatelnou s naším hlávkovým zelím. První zmínky sahají až do 3. století před naším letopočtem. K nám do Evropy se pekingské zelí dostalo podstatně později a to až v 17. století a to zejména do Francie. Často je pekingské zelí označováno jako čínské zelí, přestože jde o zcela jinou zeleninu. V současné době jde o nejvýznamější listovou zeleninu na našem trhu. V zimním období nahrazuje hlávkový salát. Rostlina je velmi bohatá na vitamíny např. C, B a minerální látky vápník, draslík, hořčík, železo a sodík. Velmi často se používá do redukčních diet, protože má velmi nízkou energetickou hodnotu a je lehce stravitelné. Příznivě působí na zažívací trakt.
V kuchyni se používá zejména do zeleninových, ale i ovocných salátů. Dále se hodí do bramborových, masových, houbových pokrmů, které jsou upravovány dušením, restováním nebo pečením. V asijské kuchyni se přidává do masových a rýžových směsí.
Rostlina nepatří mezi brukvovitou zeleninu, protože nevytváří typický košťál. Je to jednoletá rostlina tvořící vysoké, válcovité hlávky pevně složených listů. Hlávky mohou být uzavřené i neuzavřené. Listy mají vejčitý tvar, jsou silně zvrásněné. Jejich charakteristickým znakem je, že nemají řapík. Listová čepel je široká, jakoby bublinkatá, okraj je zvlněný. Barva listu je světle zelená, uvnitř hlávky jsou malé listy žluté a bílé. Vegetační doba pekingského zelí je poměrně krátká 50 - 120 dní. Je to zelenina dlouhého dne, tzn. že nevytváří hlávku, ale vybíhá do květu. Toto se děje pokud rostlinu vyséváme na jaře, kdy jsou rovněž nízké teploty v době klíčení. Pěstuje se nejlépe po raných bramborách, nehodí se jej pěstovat po košťáloviních, které trpí na stejné škůdce a choroby.
Sklízet začínáme probírkou od září do poloviny října, kdy začínají první hlávky dozrávat. Sklízejí se hlávky plně vyvinuté, uzavřené. Hlávka by měla mít zelenou barvu. Hlávky s nažloutlými vrcholy nejsou ještě zralé. Váha jedné hlávky se podle odrůdy pohybuje od 1,5 - 2,5 kg.
Dobře se skladuje. Pro skladování se hodí dobře uzavřené hlávky o hmotnosti vyšší než 1 kg. Hlávky větší o váze nad 2,5 kg jsou přezrálé a pro skladování se nehodí. Hlávky uchováváme v bezmrazé místnosti v přepravkách vystlaných textilií. Při dobrých podmínkách vydrží až do poloviny února. Každý druh je však skladovatelný jinak. V chladničce vydrží hlávka čerství zhruba 14 dní.
Charakteristika rostliny
Odrůdy:
B. rapa var. pekinensis - hlávka má soudečkovitý tvar, je dobře uzavřená. Dobře se skladuje.
B. rapa var. cylindrica - tvar hlávky je protáhlý a připomíná tvarem doutník. Hlávka je úzká, špatně uzavřená. Nehodí se ke skladování, ale pro přímý konzum.
B. rapa var. laxa - hlávka není uzavřená. Listy jsou zkadeřené. Nehodí se pro skladování.
Rané odrůdy pek.zelí: Manoko F1 - tvoří světle zelené hlávky soudečkovitího tvaru;
Asten F1 - soudečkovitá hlávka o váze 1 - 2 kg;
Polorané odrůdy pek.zelí: Taranko F1- hlávka soudečkovitého tvaru o váze 2 - 2,5 kg;
Polopozdní odrůdy pek.zelí: Spectrum F1 - velká soudečkovitá hlávka o váze 2,5 - 3 kg; Bilko F1 - tvoří světle zelenou hlávku o váze 1 - 1,5 kg; Hilton - hlávka válcovitého tvaru o váze 1 - 2 kg.
Původ:
Čína
Druh:
listová zelenina
Typ listu:
velké listy, vejčité
Barva listu:
zelené
Barva květu:
žlutá
Kvete:
Kvete v červenci.
Náročnost pěstování:
Rostlina není náročná na pěstování.
Trvanlivost:
Je to jednoletá rostlina.
Odolnost:
nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost:
normální
Substrát:
normální zahradní ze
Náročnost na pěstování:
bez nároků
Doba květů:
červenec
Požadavky na pěstování
Teplota:
Výsev provádíme zásadně od června, kdy se teploty pohybují okolo 18 st. C. Při teplotách nižších rostlina vybíhá do květu. V době tvorby hlávky jsou ideální teploty 12 - 16 st. C. Nižší teploty zpomalují růst.
Voda:
Pravidelná zálivka je nutností. Zálivku zvýšíme zejména za suchého počasí.
Hnojení:
Hnojíme zejména v 1.polovině vegetačního období. Hnojíme ledkem 2 týdny po vzejití nebo výsadby, dále pak za dalších 14 dní.
Množení:
Množí se semeny.
Sadba:
Pekingské zelí pěstujeme jak z přímého výsevu, tak ze sadby. Semena vyséváme na záhon v polovině června, do poloviny července. Při pozdějším výsevu se úroda snižuje. Ideální spon výsadby je 40 x 40 cm nebo 50 x 30 cm.
Zemina:
V těžkých a extrémně lehkých půdách se rostlině nedaří.
Problémy:
Listy uvnitř hlávky hnědnou, pokud je rostlina přehnojena dusíkem nebo byla dlouhodobě vystavena suchu.
Škůdci:
Nejčastějšími škůdci jsou dřepčíci. Vzhledem ke krátké vegetační době se nedoporučuje chemická ochrana. Rostliny před škůdci chráníme raději tak, že záhon zakryjeme netkanou textilií a to ihned po výsadbě, kterou odstraňujeme zhruba 14 dní před sklizní. Textilii je nutné zhruba po měsíci uvolnit, aby nedošlo k její deformaci rostoucími hlávkami. Rovněž pravidelná, intenzivní zálivka jejich výskyt významně sníží.
Choroby:
Bakteriální hniloba napadá hlávky při špatném uskladnění.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
