Petržel byla ve středověku spojována se smrtí a temnými silami. Ve skutečnosti je však rostlina léčivá a velmi užitečná. Obsahuje velké množství vitamínu C a silic, je bohatá na železo a hořčík. Působí močopudně. Není však vhodná pro těhotné ženy a lidi se zánětem ledvin. V lidovém léčitelství se šťáva z listů používá na místa pokousaná hmyzem nebo jako přírodní repelent proti komárům. Jeho účinnost je však bohužel krátká.
Druh s plochými listy se lépe hodí pro přípravu teplých pokrmů, protože je chuťově aromatičtější a lépe snáší vysoké teploty. Kadeřavý druh se výborně hodí do salátů, pomazánek či na dozdobení pokrmů. Je možné je využít i do teplých pokrmů, petrželku tam však přidáváme těsně před koncem přípravy. Hodí se k rybám, na omelety, brambory, dušené maso, polévky, do těstovinových a rýžových pokrmů, do zálivek, dipů. Ve spojení s česnekem má nepřekonatelnou chuť.
Petržel patří mezi dvouletou rostlinu, kdy první rok tvoří kořen a bohatě vykrajované listy. Druhý rok vykvete okolíkem složeným z mnoha drobných květů žluté barvy. Plodem je nažka.
Kořenová petržel se používá nejenom jako listové koření, ale zejména pro kořen, který se přidává do polévek a zeleninových směsí. V prvním roce vytvoří až 25 cm dlouhý kořen, který je široce kuželovitý, nevětvený. Po mrkvi a celeru patří k nejvýznamnější kořenové zelenině. Jeho dužnina má krémovou barvu a je silně aromatický. Obsahuje vitamín C, B a karoten.
Naťová petržel tvoří tenký, bohatě větvený kořen. Tvoří zkadeřené, jasně zelené listy.
Naťovou petržel sklízíme od června do listopadu. Čerstvé listy uchováváme v chladničce v sáčku. Čerstvou petrželku uchováme ve sklenici s vodou. Listy je možné sušit. Kořenovou petržel sklízíme od července do října. Dobře se skladuje ve sklepě v bedně s pískem. Kořeny je vhodné i zamrazit. Nať kořenové petržele je možné uchovat sušením nebo zamrazit v ledových kostkách. Čerstvou nať můžeme sklízet po celou zimu, pokud zasadíme malý kořen do květináče. Na okenním parapetu listy pravidelně dorůstají.
| Odrůdy: |
P. crispa (petržel kadeřavá) - Kudrnka, Mooskrause, Marunka
P. vulgare - petržel naťová (kořenová) - tvoří ploché listy. Druhy: Hanácká, Jadran, Atika |
| Původ: | Středomoří, západní Asie |
| Druh: | bylinka, kořenová zelenina |
| Typ listu: | roztřepené či vícetvaré |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | žlutá |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Trvanlivost: | Je to dvouletá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Stanoviště: | Rostlině se daří na slunném a polostinném stanovišti. |
| Teplota: | Optimální teplota je od 10 do 20 st. C. Snese krátkodobě mráz až do –7 st. C. |
| Voda: | Rostlina vyžaduje dostatek vláhy. |
| Hnojení: | Během vegetace přihnojujeme komplexním NPK hnojivem s nižším obsahem dusíku. |
| Množení: | Množíme semeny. |
| Sadba: |
Všechny druhy petržele vyséváme do půdy druhé trati brzy na jaře od března do dubna. V druhé trati tzn. zeleninu, která je náročná na živiny, ale nesnáší přímé hnojení. Pro časné jarní vzcházení můžeme výsev provést na podzim. Klíčení trvá poměrně dlouho. Osvědčeným trikem je přelít řádky se semínky teplou vodou, tím klíčení semen uspíšíme.
Zatímco kořenovou petržel vyséváme na záhon od února do dubna ve vzdálenosti rostlin 30 x 7 cm, naťovou petržel vyséváme od března do dubna ve vzdálenosti 10 x 2 cm. Při podzimní výsadbě semena vyséváme 2 cm hluboko, n a jaře 1 cm. V řádcích rostliny třídíme na 8 cm od sebe. Vegetační doba kořenové petržele je 190 - 210 dní, u naťové petržele z jarních výsevů až 90 dní. |
| Zemina: | Vhodná je půda bohatá na humus. |
| Problémy: | Tmavě hnědé skvrny na celé rostlině, žloutnutí a následně úhyn způsobuje septoriová skvrnistost petržele. |
| Škůdci: | Pokud mladé rostliny odumírají a v dospělých kořenech jsou chodbičky s larvami, je pravděpodobně rostlina napadena pochmurnatkou mrkvovou. Příčinou může být zaplevelení. Prevencí je včasné nebo pozdní vysévání a následně ochrana netkanou textilií. Při napadení aplikujeme Basudin. |
| Choroby: | Příliš teplé stanoviště a vysoká vlhkost přináší houbové infekce. |
Petržel ve vývarech a v polévkách je snad naprosto nezbytná, nejlépe ta čerstvá. Lze jí však také dochucovat saláty a jiné pokrmy, dozdobit chlebíčky a lahůdkové mísy, ale také vařit omáčky. Ostatně třeba základ oblíbenou české pochoutky jménem svíčková tvoří právě kořenová petržel spolu s mrkví a celerem. Jaký je rozdíl mezi petrželí kořenovou a listovou?
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Co si budeme povídat, původní módní myšlenka na dochucování pokrmů vlastnoručně vypěstovaných nebo zakoupených zeleným kořením časem trochu ztrácí na efektu. Ale nezoufejte, je tu prostor pro změnu.
