Jak pěstovat bobkovišně
Bobkovišně ozdobí každou zahradu v podobě živého plotu, ale i jako samostatně stojící. A parádu nadělají i v zimě. Na jaře pak překvapí nádhernými květy.
Bobkovišeň patří mezi oblíbenou stálezelenou dřevinu, která je vhodná jak do živých plotů, tak do krycích stěn nebo rozvolněných skupin. Tvoří hustý keř dorůstající až do 4 m. Na svých dřevitých větvých nese velké, vejčité listy, které jsou lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Jak bylo zmíněno, listy rostlina na podzim neshazuje a nese je po celý rok. Na dobrém stanovišti rostlina roste tak hustě, že dokáže zakrýt nevzhledný kout zahrady či nabídnout přes plot soukromí. Na přelomu jara a léta vykvétá svícovitými, hroznovitými květy bílé barvy. Na podzim tvoří zpočátku červené, později černé plody - bobule. I když jsou hojnou pochoutkou pro ptactvo, pro člověka jsou bobule jedovaté.
I když některé bobkovišně jsou mrazuvzdorné do - 25 stupňů Celsia, především velkolisté druhy jsou citlivé na mráz. Mladé exempláře je lepší na zimu připravit, protože mrazy poškozují mladé výhony. Malé rostliny přikrýváme chvojím, větší chráníme bílou netkanou textilií. Kořenům opatříme vrstvu suchého listí.
Odrůdy: |
Prunus laurocerasus druhy: Rotundifolia - vyznačuje se bujným růstem, výborně se hodí do živých plotů. Listy jsou lesklé, tuhé, mají světle zelenou barvu. Schipkaensis - tvoří podlouhlé, tmavě zelené listy, které jsou lesklé. Mezi druhy nejlépe kvete. Caucasica - až 3 m vysoký keř. Tvoří podlouhlé, eliptické listy se stočenými okrajil. Listy jsou světle zelené. Otto Luyken - ideální pro pokrytí půdy. Dorůstá výšky 150 cm. Listy jsou úzce kopinaté, mají tmavě zelenou barvu. Mount Vernon - hustě větvený keř až 50 cm vysoký. Listy jsou úzké, kopinaté, mají tmavě zelenou barvu. Prunus lusitanica (bobkovišeň portugalská) - až 3 m dorůstající keř nebo stromek. Nese drobnější listy s červenými řapíky. Kvete v létě a podstatně déle. Je však v našich podmínkách choulostivější na pěstování. Při silných a dlouhých mrazech namrzá, ale na jaře zase znovu obráží. |
Původ: | Malá Asie, Portugalsko, Španělsko, JV Evropy |
Druh: | stálezelený listnatý keř |
Typ listu: | střední listy, vejčité |
Barva listu: | tmavě zelené |
Barva květu: | bílá |
Kvete: | Kvete od května do června. |
Jedovatost: | Plody jsou jedovaté. U domácích zvířat vyvolávají otravu. Dětem mohou být osudné. Nedoporučuje se výsadba s keři plodícími ovoce. |
Výška: | 150 - 400 cm |
Vůně: | Květy voní po šeříku. |
Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
Tvarování / řez: | Na konci zimy je nejlepší čas pro provedení řezu, pokud je potřebný. V živých plotech rostlinu stříháme v srpnu. Řez provádíme klasickými nůžkami, nikoliv křovinořezem. |
Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
Odolnost: | mrazuvzdorná |
Vlhkomilnost: | normální |
Substrát: | kyselá půda |
Náročnost na pěstování: | středně |
Doba květů: | květen, červen |
Stanoviště: | Při výsadbě vsybíráme slunné nebo mírně přistíněné stanoviště. |
Voda: | V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, vydatně zaléváme. |
Množení: | Možno množit pod sklem řízkováním. Řízky odebíráme na konci srpna cca 10 cm dlouhé. Necháme pouze 2 - 3 listy. Než je zasadíme do země, namočíme je do růstového stimulátoru. Zakořeněná rostlina přijde ven až na jaře. |
Zemina: | Ideální je dobře propustná, mírně kyselá půda. Ve vápenité půdě se rostlině příliš nedaří a žloutnou jí listy. |
Problémy: | Příliš slunné stanoviště nebo vápnitá půda může způsobit žloutnutí listů. Přidáním hořké soli nebo upravením pH půdy na kyselou reakci, žloutnutí listů odstraníme. |
Škůdci: | Bílý povlak na listech (padlí) likvidujeme přípravkem Champion 50 WP. |
Choroby: | Houbová infekce může způsobit suchou skvnitost listů, které časem opadávají. Aplikujeme fungicid např. Dithane. |
Bobkovišeň lékařská potřebuje pravidelné zalévání, ale nesnáší přemokření. Zalévejte ji mírně a často, aby se udržela vlhká půda.
Bobkovišeň lékařská může trpět škůdci, jako jsou mšice a třásněnky, a může být náchylná k houbovým infekcím. Také může trpět chlorózou, což je nedostatek živin.
Střemcha vavřínová potřebuje pravidelné hnojení, ideálně dvakrát ročně - na jaře a na podzim. Použijte hnojivo s vyšším obsahem dusíku na jaře a s vyšším obsahem fosforu a draslíku na podzim.
Střemcha vavřínová preferuje slunné a polostinné stanoviště s dobře odvodněnou půdou. Je odolná vůči suchu a snáší i mírné mrazy. Je důležité pravidelně ji zastřihávat, aby se udržela v požadovaném tvaru.
Bobkovišně ozdobí každou zahradu v podobě živého plotu, ale i jako samostatně stojící. A parádu nadělají i v zimě. Na jaře pak překvapí nádhernými květy.
Mezi u nás oblíbené neopadavé dřeviny pro živé ploty patří zeravy, cypřišky, zimostrázy, hlohyně, ptačí zoby, jalovce, mahonie, tisy, bobkovišně a smrky.
Některé staré živé ploty už vůbec nemusí vypadat dobře. A ne všechny je možné zachránit, respektive radikálně zmladit právě hlubokým řezem. Každá dřevina to nesnese a není nic horšího, než když radikálně zmlazený živý plot vypadá jako měsíční krajina, kde se tu a tam něco jen zazelená. Na druhou stranu jsou živé ploty téměř bezúdržbové, když je necháme růst volně, jenže i to neplatí pro každou dřevinu a ne vždy je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky a více jak 2 metry do výšky. Volba druhu keřů a stromů pro živé ploty je zásadně důležitá, když ale zvolíte správně, váš živý plot poroste do krásy i po radikálním zásahu.