Třešeň | Prunus avium

4

Prázdniny jsou obdobím třešní ať už chrupek, srdcovek nebo višní. Právem patří mezi nejoblíbenější ovoce. Dokonce král Ludvík XIV. jejich chuti podlehl natolik, že se zasloužil o jejich šlechtění a pěstování. Třešně jsou bohaté na zinek, draslík a jiné vitamíny. Je také všeobecně známo, že zlepšují tvorbu krve a podporují chuť k jídlu. Třešeň roste jako strom dorůstající až 30 m, proto do menších zahrad vybíráme ne příliš vzrostné druhy např. Stella kompakt. V zahradě se většinou pěstují třešně ve tvaru volného zákrsku (kmen dorůstá výšky 60 cm) nebo čtvrtkmene dorůstající 1 m. Jako podnož se hodí třešeň ptáčnice, pro malé stromy volíme zákrsky P-HL-A, B nebo Colt.

V mládí bývá koruna vejčitá a kůra hladká a červenohnědé barvy. Postupně se kůra mění na šedohnědou. Z jara rostlina tvoří vejčité pupeny, z kterých se později tvoří vejčité listy po obvodu pilovité. V květnu rostlina kvete bílými květy. Po odkvětu se tvoří plody - peckovice. Měkký plod obsahuje pecku, která je ohraničena dužninou, která může mít bílou nebo narůžovělou barvu. Slupka plodu může být žlutá, červená, růžová až temně rudá. Nezralý plod má zelenou barvu. Velikost plodu je 1 - 2 cm. Dužnina je tvořena až 80% vody a dále cukry.

Plody vydrží zhruba 2 týdny na stopce a je možné je proto sklízet postupně. Na kvalitě a chuti neztatí ani pozdější skladování v lednici, kde vydrží několik dní. Plody neoddělené od pecky vydrží déle. Pokud v době sklizně přijde deštivé počasí, způsobuje praskání plodů, které mají v dužnině příliš mnoho cukrů, které vodu absorbují. Plody proto vodu vsakují a jednoznačně musí dojít tlakem k jejich prasknutí. Odolnými druhy k praskání jsou Vanda nebo Kordia.

Opylovací systém není u třešní zrovna jednoznačný. I když v blízkosti roste třešňový strom, ještě nemusí být vhodným opylovačem. Obvykle jsou totiž u nás všechny druhy u nás pěstovaných třešní cizosprašné. Doporučuje se naroubovat na jednu větev do koruny opylující odrůdu.

Třešně zařazujeme do ovocných druhů podle období uzrávání plodů.Na rozdíl od ostatních ovocných dřevin, které se rozdělují na ranné, středně rané a pozdní, u třešní je u jednotlivých druhů uveden termín zrání v 8 třešňových týdnech. Tyto týdny však nelze přesně určit, protože jsou každoročně ovlivněny počasím. Nejranější druh jsou srdcovky, které zrají v 1. a 2. týdnu, které je možné sklízet od konce května do června. V 1. týdnu dozrávají odrůdy Rivan, Winklerova raná, ve 2. týdnu Karešova, Kaštanka, Aranka, Burlat. Ve 3. týdnu dozrává druh Marta. Chrupky vyznačující se tuhou dužninou zrají ve 4. a 5. týdnu. Ve 4. týdnu si pochutnáváme odrůdě Vanda, Sylvana, Horka, Granát. V 5. týdnu na Napoleonova, Těchlovan, Van. V 6. týdnu dozrává Kordia, Halka a Hedelfingelská. V 7. a 8. týdnu zraje většina višní a z třešní např. druh Regina, Vilma. Rané druhy třešní nejsou náchylné na napadení vrtulí třešňovou, protože jsou samičky v této době ještě nestihnou naklást vajíčka.