Dříve byly hrušně velmi oblíbené a našli bychom je snad v každé zahradě. V dnešní době si zase našly oblibu zejména pro efektivnější pěstitelské tvary, které nové odrůdy přinášejí. Byly to právě hrušně, které patří mezi nejstarší ovocný druh v Evropě. Kolébkou jejich pěstování je zejména Francie a Belgie, kde byly vyšlechtěny mnohé odrůdy. I když mají plody méně vitaménů nežli jablka, obsahují více cukrů a minerálních látek. Vyznačují se projímavým a močopudným účinkem. Jejich nevýhodou je náročné skladování plodů, což mnohé od pěstování odrazuje. V obchodech jsou hrušky poměrně vzácné a vždy značně drahé.

Rostlina dorůstá výšky od 6 do 15 m. V dospělosti může dorůst šířky až 12 m v široce kuželovitém tvaru, takže se skutečně nehodí pro malou zahradu. Pro malé zahrady je vhodný zákrsek, palmeta (pěstování při zdi) nebo vřeteno. Tyto stromy jsou štěpované na málo vzrůstné kdouloňové podnoži. Výška těchto stromů obvykle nepřesahuje 2 m. Kdouloňové podnože však nejsou vhodné pro vápenité půdy. Pro větší tvary - čtvrtkmeny, polokmeny se jako podnož používá semenáč nebo hrušňové pláně.

Hrušeň se vyznačuje tmavě šedu borkou, která je mírně šupinkovitě rozpraskaná. U nových výhonů můžeme narazit na trny. Listy jsou vejčité s jemně pilovitým okrajem. Jsou kožovité, lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Kvete zjara bílými květy, které mají růžové pestíky. Plodem je malvice - hruška. Různé druhy se liší tvarem plodu, chutí i barvou. Hrušeň začíná plodit zhruba 3 - 4 roky po výsadbě a plodí podle podnože 15 - 25 let.

Hrušně rozdělujeme podle odrůd na druhy stolní a druhy určené k zavařování. Obvykle pro stolní druhy platí, že jsou více šťavnaté, zatímco druhý druh je spíše sušší a pro přímou konzumaci se proto příliš nehodí. Výhodou druhů pro zavařování je jejich vhodnost k uskladnění (vydrží ke konzumaci několik měsíců od sklizně) a jejich nenáročnost na počasí.

Hrušně jsou cizosprašné, takže pokud očekáváme bohaté výnosy, musí být v blízkosti vhodný opylovač, který kvete ve stejnou dobu. Existují však i druhy, které jsou samosprašné.
Podnože pro hrušně:

hrušňové pláně - naštěpované odrůdy velmi dobře zakořeňují a plodí od 9 let po výsadbě. Rostlina j však náchylná na skvnitost listů.

semenáč - tyto druhy nejsou příliš odolné vůči mrazu. Dají se však použít na kmenné tvary.

zakrslá kdouloň typ MC - ideální podnož dosahující vyššího vzrůstu. Roste však poměrně pomalu. Kořeny jsou citlivé na mráz, vybíráme teplé stanoviště v zahradě.

kdouloň podlouhlá - tato podnož je citlivá na vápenatou půdu, kde trpí žloutenkou. Koření mělce. Na tuto podnož není vhodné štěpovat slabě vzrůstné druhy. I když rostlina bohatě plodí, slabě roste a dochází později k tomu, že dřevina dříve stárne a vysiluje se.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Odrůdy podle zrání:
raně letní druhy - dozrávají v srpnu a ke konzumaci se hodí až 14 dní po sklizni (Radana, Clappova, Isolda, Alfa);

pozdně letní druhy - dozrávají koncem srpna až do poloviny září, ke konzuaci se hodí až 14 po sklizni ( Diana, Williamsova, Laura);

podzimní - zraje od konce září do počátku října, ke konzumací se hodí až do poloviny listopadu od sklizně (Vila, Konference);

raně zimní - dozrávají v polovině října a ke konzumaci se hodí až do konce prosince od sklizně (Delta, Decora, Amfora);

zimní - dozrávají v polovině října a ke konzumaci se hodí až do konce ledna od sklizně (Erika, Dita, Beta);

pozdně zimní - dozrávají v polovině října a ke konzumaci se hodí až do března od sklizně (Nela, Bohemica, Grosdemange);
Druh: ovocná dřevina
Typ listu: střední listy, opadavé, vejčité
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá, růžová
Kvete: Kvete od dubna do května.
Výška: 600 - 1500 cm
Náročnost pěstování: Pěstování hrušní není nikterak náročné. Jejich nároky jsou na správné stanoviště a řez.
Tvarování / řez: Hrušně nejsou tolik náročné na řez jako jabloně, protože nevytvářejí tak husté koruny. Jinak platí obecně stejné pravidlo jak pro řez hrušní, tak jabloní. Při výsadbě zastřihneme nejprve kořeny těsně nad místem poškození až na zdravé dřevo. Pokud rostlinu vysazujeme na podzim, řez odložíme na jaro. Při jarní výsadbě řez provádíme bezprostředně po ní. Tento řez tvoří základní tvar koruny. Výhony radikálně zkracujeme. První rok po výsadbě provádíme ke konci zimy výchovný řez. Tento řez se provádí cca 5 – 8 let, dokud není tvorba koruny ukončena. Druhý rok po výsadbě a další léta provádíme řez stejně. Důležité je vypěstovat vedlejší větve, tzn. 3 vedlejší větve na jednu hlavní větev. Dodržujte pravidlo, že slabé roční přírůstky zkracujeme zhruba o polovinu a silnější jenom o třetinu. Udržovací řez provádíme po výchovném, cílem je zachování rovnováhy koruny. Pro zákrsky platí, že by měl být tvar stromu pyramidální, avšak koruna by měla být oválná. Proto se tvaruje nejvíce spodní patro. Výchovný řez ukončujeme zhruba 5 let po výsadbě. Strom začíná plodit v 6 roce po výsadbě. Při výsadbě dvouletého zákrsku odstraňujeme konkurenční výhon a další silné výhony. Poté hlavní výhon seřízneme na 5 - 7 pupenů.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: středně
Doba květů: duben, květen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pro pěstování se hodí jak slunné, tak polostinné stanoviště. Vyžadují teplejší a sušší polohy, chráněné před silnými větry a mrazy.
Voda: Pro hrušně jsou typické mělké kořeny, které nerady vysychají. Ideální je vlhčí stanoviště, ne však MOKRO.
Sadba: Rostliny vysazujeme nejlépe od začátku října do poloviny listopadu.
Zemina: Hrušním vyhovují hluboké, středně těžké půdy bohaté na živiny.
Problémy: Rostlina je napadená houbou způsobující rzivost listů, pokud je vysazena do blízkosti (až 150 m) některých jehličnanů např. Juniperus sabina, Juniperus media, Juniperus chinenezis, Juniperus scopulorum, Juniperus virginiana.
Škůdci: Rostliny chráníme proti strupovitosti přípravky Dithane M45, Clarinet 20SC, Baycor 25WR.
Choroby: Hrušně jsou náchylné na napadení bakteriální spálou.

Články na téma Hrušeň


Ukrajinská jabloň nebo česká hrušeň? Začíná Evropský strom roku

Ukrajinská jabloň nebo česká hrušeň? Začíná Evropský strom roku

Soutěž o nejkrásnější a nejzajímavější strom starého kontinentu právě začala. Od 1. února mohou lidé zvolit Evropský strom roku. V online hlasování na www.evropskystromroku.cz po celý měsíc vybírají z 16 finalistů. České barvy reprezentuje Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami – vítězka posledního národního kola. Rusko, které organizátoři z Nadace Partnerství vloni z důvodu válečné agrese organizátoři vyřadili, letos vystřídala Ukrajina. Ta do mezinárodního klání vyslala jiný ovocný strom: Jabloň z města Krolevets. Českou vítězku přijede hned ze startu podpořit také britský lovec stromů Rob McBride: v Drásově se objeví v pátek 3. února v 11 hodin.

Třísetletá hrušeň přežila i těžbu uranu. Teď je Stromem roku

Třísetletá hrušeň přežila i těžbu uranu. Teď je Stromem roku

Vítězkou letošní ankety Strom roku se stala Hrušeň hnilička z obce Drásov na Příbramsku. Stojí v těsné blízkosti uranové šachty, která byla otevřena koncem padesátých let dvacátého století. Vytěžená radioaktivní hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu.

Jak zlikvidovat rez hrušňovou, houbové onemocnění způsobené naší oblibou jalovců?

Jak zlikvidovat rez hrušňovou, houbové onemocnění způsobené naší oblibou jalovců?

„Mámo, tady vysadíme ty jalovce a támhle budou jabloně a hrušně, čtvrtkmeny a polokmeny, jedna třešeň, několik švestek, aspoň 6 - kvůli slivovici, a hned vedle uděláme pruh s rybízy a angrešty...“ Každé plánování má něco do sebe, je šancí, nadějí, příslibem budoucna, tedy pokud není hned na začátku zásadní chyba. V tomto případě jalovce. Anebo hrušně. Rez hrušňová je totiž houba, která potřebuje dva hostitele. Hrušně a… jalovce. A čím blíže jsou u sebe, tím hůře.