Rakytník řešetlákový nazývají v domovině „sibiřským zázrakem“
Léčivý rakytník řešetlákový k nám přicestoval z Číny, Nepálu, Indie a Sibiře, ze které pochází. A právě v zemi své domoviny je nazýván „sibiřským zázrakem.“
Tento malý strom nebo keř se pěstuje především pro svoje plody, které jsou bohaté na vitamín C. Tvoří úzké listy stříbřitozelené barvy. I když na zimu rostlina shazuje listy, je poměrně oblíbenou variantou do živých plotů. Možná právě proto, že výhony nesou trny, o které je možné se snadno poranit. Živý plot z rakytníku v sezóně nejenže přinese zdravé a chutné plody, ale celoročně zamezí průniku nežádoucích osob na pozemek. Bobule se tvoří pouze na samičích rostlinách. Aby došlo k opylení je nutné při výsadbě zasadit samčí a samičí rostlinu. Samčí květy jsou hnědavé, samičí jsou drobné a žlutavé. Objevují se ještě před rašením listů od března do května. Po odkvětu se tvoří plody, kterými jsou oranžové bobule, které se hodí zejména pro přípravu džěmů, šťáv nebo i vín. Dozrávají koncem léta. Bohužel sklizeň není jednoduchá. Plody jsou měkké a drží pevně na výhonech a při dotyku z nich vytéká šťáva. Dobré je pod dřevinu rozprostřít plachtu a stromem zatřást nebo sklizeň odložit na zimu, kdy se při mrazech plody snadno sklízí.
Šťáva z rakytníku se používá jako výborný přípravek v době nachlazení pro podpoření imunitního systému. 1 kg plodů totiž obsahuje cca 5 g vitamínu C.
Rakytníkové dřevo je oblíbené v řezbářství.
Charakteristika rostliny
| Původ: | Čína, Mongolsko, Nepál, Indie |
| Druh: | ovocná dřevina |
| Typ listu: | střední listy, opadavé, kopinaté |
| Barva květu: | kaštanová |
| Kvete: | Kvete od března do května. |
| Výška: | 300 - 400 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Tvarování / řez: | Řez se nedoporučuje. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | březen, duben, květen |
Požadavky na pěstování
| Stanoviště: | Pro pěstování je vhodní slunné stanoviště. |
| Voda: | Rostlina dobře snáší sucho. |
| Množení: | Množíme kořenovými výběžky, dřevitými řízky nebo semeny. |
| Sadba: | Při výsadbě je nutné brát na zřetel, že rostlina tvoří bohaté kořenové výhony, které by mohly za pár let být na škodu. Vybíráme proto dostatečně prostorné stanoviště nebo takové místo, kde kořenové výhony nebudou vadit. Jinak je rakytník vhodnou dřevinou pro zpevnění sutin nebo pro vytvoření přírodních porostů. |
| Zemina: | Rostlina není náročná na půdní podmínky. Daří se jí jak v jílovitých půdách, tak v písčitých. |
| Škůdci: | Rostlina není náchylná na škůdce a choroby. |
| Tip: | Při výsadbě se vyplatí označit samčí a samičí rostlinu, pokud by došlo k úhynu některé z rostlin. |
Články na téma Rakytník
Proč rakytník řešetlákový nemusí plodit a jak si zajistit co nejvíce zdravých plodů
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
Nejčastější chyby při pěstování rakytníku řešetlákového
Plody rakytníku řešetlákového mají téměř zázračné účinky na lidské zdraví, proto se tato dřevina čím dál více prosazuje i v našich zahradách. Jaké jsou ale nejčastější chyby při pěstování rakytníku?
