Řebříčky se hodí jak k pěstování na trvalkových záhonech, tak i do skalek. Některé druhy např. A. millefolium roste planě na loukách nebo u cest. Typické je pro ně jejich výrazné aroma. Rostliny jsou vysoké 100 – 150 cm a obvykle v době květu vyžadují oporu, protože dlouhé stonky často padají k zemi. Většina z nich nese na dlouhých stoncích plochá, široká květenství složené z drobných kvítků žluté, bílé, krémové, růžové nebo červené barvy. Listy připomínají listy kapradin, protože jsou hluboce členěné. Obvykle mají šedozelenou barvu a okraje jsou zubaté.
| Odrůdy: | A. filipendulina Gold Plate je rostlina cca 120 cm vysoká s žlutými květy; A. filipendulina Cloth of Gold je nižší druh rovněž se žlutými květy; A. tomentosa je druh 15 – 30 cm vysoký as žlutými květy; A. argentea je nízký druh kvetoucí bílými květy; A. millefolium dorůstá výšky 60 – 90 cm – druh Lilac Beauty (lila květy); Schwefelblüte (sírově žlutá); Heidi (purpurová); Summer Wine (tmavě červená); White Queen (bílá); Paprika (tmavě oranžová) |
| Původ: | Kavkaz, Evropa |
| Druh: | trvalka, skalnička |
| Typ listu: | střední listy, roztřepené či vícetvaré |
| Barva květu: | krémová, růžová, červená, žlutá |
| Kvete: | Květy se objevují od června do srpna. |
| Výška: | 15 - 120 cm |
| Vůně: | Květy silně voní. |
| Použití: | Výborně se hodí k řezu. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | sucho |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec, srpen |
| Stanoviště: | Řebříčky milují slunné stanoviště. |
| Množení: | Množíme na jaře nebo na podzim dělením trsů. |
| Sadba: | Od dubna do května vyséváme semena na záhon. |
| Zemina: | dobře propustná spíše sušší půda |
| Sušení: | Řebříček sušíme květy obrácenými směrem dolů. |
| Škůdci: | Rostlina netrpí na škůdce. |
Vyběhnout si z kuchyně na zahrádku, něco ulomit, ustřihnout, utrhnout, a zase se vrátit zpátky k plotně. Ve vlastních domech se zahrádkami a na vsích se to žije. Ale v bytě? Možná ještě tak nějaké bylinky pěstované v květináči v kuchyni na okenním parapetu. Jestli ale máte balkón či lodžii, můžete si vypěstovat i trochu vlastní zeleniny, bylinek a koření. Je ale třeba plánovat a nebláznit.
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
