Tato epifytická orchidej patří ke skutečným skvostům právě kvůli velkým květům, které lze označit za obří, protože mohou být 14 – 15 cm široké. Původně se tento druh spadal do rodu Odontoglossum, ale z tohoto rodu byl vyřazen kvůli odlišnosti ve stavbě květu. Rostlina tvoří ploché pahlízy s ostrými hranami, které nesou 2 až 3 protáhlé kožovité listy. Květní stonek, který vyrůstá z paždí listů, obvykle nese 3 až 8 květů. Každá pahlíza vykvétá pouze jednou. Nejznámější zástupce tohoto druhu je R. grande, jehož okvětní jazykovité lístky mají žlutý podklad. Sepaly jsou hnědě skvrnité, petaly mají bazální část hnědou. Mušlovitý pysk je bíle zbarven a nese hnědé skvrny jako sepaly. Květy vydrží kvést až obdivuhodně dlouho, 3 až 4 měsíce. Po odkvětu se stvol odstraňuje a rostlinu je možné v této době také přesadit.
Charakteristika rostliny
| Odrůdy: |
R. grande – nese žluté květy s hnědými skvrnami, které se objevují v zimě; R. schlieperianum – velkokvětý druh, jehož jazykovité petaly a sepaly jsou žluté a pokryté více či méně hnědými skvrnami. Pysk je žlutý s jemným hnědým okrajem. Kvete v zimě i na jaře. R. williamsianum – u tohoto druhu převládá spíše žlutá barva, sepaly a petaly jsou hnědě skvrnité u báze. Je to nejteplomilnější druh, který poměrně dobře snáší pokojovou teplotu, aniž bys mu byl zajištěn výrazný pokles teplot v zimě. |
| Původ: | Mexiko, Guatemala |
| Druh: | epifytická orchidej |
| Typ listu: | vejčité, kožovité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | kaštanová, žlutá |
| Kvete: | Květy se objevují od podzimu do prosince. |
| Šířka: | 20 - 50 cm |
| Výška: | 20 - 50 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina je poměrně náročná na pěstování. |
| Světlo: | Světlé stanoviště bez přímého slunce nebo polostín je ideální. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | korový s příměsí |
| Náročnost na pěstování: | náročná |
| Doba květů: | září, říjen, listopad, prosinec, leden, únor |
Požadavky na pěstování
| Světlo: | Světlé stanoviště bez přímého slunce nebo polostín je ideální. |
| Teplota: | V době růstu se dá krátce pěstovat při pokojové teplotě, pro tvorbu květů však vyžaduje temperované prostředí. Bez poklesu teplot rostlina nenasazuje poupata. Teplotní optimum v zimě je 10 ° C. |
| Voda: | V době květu a při letnění zaléváme vydatně. Po odkvětu a v období, kdy rostlina nekvete zaléváme mírně. V zimě rostlinu držíme spíše v suchu. |
| Vlhkost: | Při pěstování v místnosti rostlina příliš nesnáší vlhkost na listech, což často přináší škůdce. Zvýšená vlhkost vzduchu je však pro pěstování nutností. Rostlinu proto pěstujeme v květináči, kde jdou na dně umístněné vlhké kaménky, které zajistí rostlině nepřímo vzdušnou vlhkost. |
| Hnojení: | V době růstu hnojíme 2x měsíčně společně se zálivkou. |
| Množení: | Možno množit dělením. |
| Přesazování: | Přesazování je vhodné každé 2 roky nejlépe v létě, kdy se tvoří nové kořeny. |
| Zemina: | směs rašeliny a kůry s trochou molitanu |
| Letnění: | Letní pobyt venku je nutností pro zajištění stálého přísunu čerstvého vzduchu. Letní pobyt venku navíc rostlině zajistí nasazení poupat. Vybírejte však chráněné stanoviště před sluncem a deštěm. Pozor při letnění na plže! |
| Problémy: | Příliš vydatná zálivka vede k napadení houbami. |
| Škůdci: | Příliš mnoho nebo naopak příliš málo vzdušné vlhkosti přináší napadení sviluškami. |
