Růžičková kapusta patří mezi košťálovou zeleninu, která pochází z Belgie. Hospodářsky se tato rostlina využívá od 19. století a její pěstování se rozšířilo po celé Evropě, Severní Americe a Japonsku. Dříve se růžičky sklízely ručně a aby nevadly se sklízely i s košťálem. V dnešní době se růžičky z rostliny sklízejí mechanicky a jsou na poli z košťálu odlamovány. Je nutné je rychle chladit, aby nedošlo k jejich uvadání, žloutnutí a následnému hnědnutí. Nutričně se řadí k nejhodnotnějším zeleninám. Je bohatá na vitamín C, E a minerální látky zejména zinek, fosfor a síru. Vyznačuje se nízkou energetickou hodnotou, proto se využívá při dietách a při zdravém stravování. Pomáhá snižovat stres a působí jako antioxidant. Chuť je velmi jemná a v kuchyni se využívá jako skutečná lahůdka do polévek či jako příloha.
Vyznačuje se velkou odolností proti chladu a v mírných zimách spolehlivě přezimuje na záhoně a je připravena pro použití. Ze semenářského hlediska je to dvouletá rostlina, pěstuje se však jako jednoletka. Po výsevu a sklizni se rostlina likviduje. Při pěstování na semena je však nutné nechat rostlinu vykvést a nechat semena dozrát, to se děje až druhý rok od výsevu.
Sklizeň začíná od října do prosince jednorázově nebo i postupně celou zimu až do dubna příštího roku. Pokud hrozí silné mrazy, je vhodné rostliny na zimu přesunout do skleníku či pařeniště. Říká se, že když růžičky projdou mrazem, mají lepší chuť.
Růžičková kapusta tvoří mohutný kořenový systém a košťál vysoký zhruba 40 - 100 cm. Spirálovitě vyrůstají řapíkaté listy tmavě zelené barvy s modrým ojíněním na povrchu, růžičky se tvoří z paždí listů. Mohou mít kulovitý, vejčitý či široce oválný tvar a jsou obvykle velké v průměru 1 - 4 cm. Růžička je tvořena přisedlými listy bez řapíků, vnitřní listy jsou světle zelené až do běla a velmi jemné. Pěstují se odrůdy se zelenými a nafialovělými růžičkami. Některé zelené druhy však mohou mít nafialovělé řapíky. Na jedné rostlině je možné sklidit od 20 - 55 růžiček. Druhým rokem rostlina vyžene z vedlejších růžic květní laty s čtyřčetnými květy typickými pro čeleď brukvovitých rostlin. Vegetační doba se v závislosti na odrůdě pohybuje v rozmezí 170–240 dní.
| Odrůdy: |
Podle druhu rostliny se růžičková kapusta dělí na nízké odrůdy, polovysoké a vysoké.
Vysoké druhy: Dora F1 (světle zelené růžičky), Citadel F1 (tmavě zelené růžičky); Středně vysoké druhy: Dasher F1 (tmavě zelené růžičky), Závitka (tmavě zelené růžičky) |
| Původ: | Belgie |
| Druh: | košťálová zelenina |
| Typ listu: | střední listy, laločnaté |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Tvarování / řez: | Rostlinám koncem srpna zaštipneme terminální pupen, abychom podpořili tvorbu vedlejších pupenů – růžiček. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | hlinitá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Stanoviště: | Vhodné je stanoviště chráněné proti větru. |
| Teplota: | Kapusta je mrazuodolná, snese i teploty –17°C. |
| Voda: | Vhodná je pravidelná zálivka. |
| Hnojení: | Kapusta se řadí do plodin první trati. Na podzim do půdy zapravíme hnůj a půdu povápníme. Před výsadbou a během vegetace přidáme dusík. |
| Množení: | Množí se semeny. |
| Sadba: | Semena vyséváme v dubnu do skleníku či pařeniště. Semena vzcházejí zhruba za 45 dní. Na venkovní záhon rostliny vyséváme do sponu 50 x 70 cm od května. Při pozdější venkovní výsadbě rostlina nevytváří dostatečně velké růžičky. |
| Zemina: | Pro pěstování se hodí středně těžká, hlinitá půda. Není vhodná půda bohatá na humus, ve které kapusta příliš rychle roste a nevytváří řůžičky. Kapustě se nedaří ani v půdě kyselé. |
| Škůdci: |
Rostlina je napadána květilkou zelnou. Ta napadá rostlinu a ta postupně odumírá. Nejprve si můžeme všimnout pomalého růstu, kořeny jsou napadeny larvami. Účinnou ochranou je zakrytí netkanou textilií. Jako prevence je vhodná zálivka přípravkem Diazinon při výskytu vajíček.
Rostlinu mohou také napadat molice, to jsou bílé, velké mušky, které vylétají v hejnech při dotyku rostliny. Molice se vyskytují zejména za suchého, teplého počasí. |
Kapusta je poslední dobou dosti opomíjenou zeleninou, ale vůbec si to nezaslouží. Ano, její chuť je zvláštní, ne každému proto kapusta chutná, to je však obecně problém brukvovité zeleniny, pro někoho láska, pro jiného nechuť. Ovšem zdravotní účinky kapusty jsou pro lidská těla neoddiskutovatelné, navíc jde o nejotužilejší ze zelenin.
Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.
Skutečně existují druhy zeleniny, které zdárně přežívají i za mrazu a pod sněhem. A my můžeme tuto zeleninu v zimě sklízet. Jaká to je?
