Domovem této zajímavé masožravé rostliny jsou mokré bažinaté savany Severní Ameriky. Přímo z kořenového systému vyrůstají lodyhovité světle zelené konvice (láčky) s purpurovým nádechem. Tyto konvice mají různé výšky a tvary. Opravdu výjimečné jsou její červeně zbarvené květy.

Hmyz, který se ocitne u vstupního otvoru láčky, padá do nitra trubice, odkud už není úniku. Dole se hmyz přilepí za nohu, tak že není schopen ani lézt po stěně láčky.

Charakteristika rostliny

Původ: severoameric. státy u pobřeží Atlantského oceánu
Druh: masožravá rostlina
Barva květu: červená
Kvete: Kvete obvykle od dubna do června.
Výška: 10 - 40 cm
Vůně: Květy voní.
Použití: Hodí se do vitrín a okenních skleníčků.
Světlo: Miluje světlé až slunné stanoviště, ne však přímé slunce.
Odolnost: nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: písčito-hlinitá půda
Náročnost na pěstování: středně
Doba květů: duben, květen, červen

Požadavky na pěstování

Světlo: Miluje světlé až slunné stanoviště, ne však přímé slunce.
Teplota: Snese širokou škálu teplot od bodu mrazu až ke 30 ˚ C.
Voda: Pravidelně zaléváme tak, aby substrát nikdy nevyschl. Zaléváme zásadně vodou bez obsahu vápníku.
Vlhkost: Vysoká vlhkost vzduchu je nezbytná. Rostlinu často mlžíme.
Hnojení: Není třeba hnojit.
Množení: Rostlinu lze množit dělením nebo semeny.
Přesazování: Přesazujeme jednou za 2 – 3 roky vždy na jaře.
Zemina: směs rašeliny a křemičitého písku

Články na téma Špirlice


Jak pěstovat masožravé rostliny

Jak pěstovat masožravé rostliny

Masožravky – kdo jim propadne, stane se z něj šílený sběratel a přestože se nestane botanickým géniem jako Miloš Kopecký ve filmu Adéla ještě nevečeřela, jejich kouzlu prostě neodolá.

Sršeň asijská lovící včely byla poprvé zaznamenána v Česku! První výskyt hlášen u Plzně

Sršeň asijská lovící včely byla poprvé zaznamenána v Česku! První výskyt hlášen u Plzně

Z Plzně je to do Prahy jako když kamenem dohodíš, naše zemička je malá. Nedávno jsme v našem magazínu publikovali článek o reálné hrozbě výskytu sršně asijské. V podstatě vědci v té době ještě nevěděli, zda se už na našem území nevyskytuje, sousední Německo již tuto sršeň zaznamenávalo a řešilo. A první důkaz je zde. Na pozoru by přitom měli být především včelaři.