Domovem této roztomilé květiny jsou Kanárské ostrovy, kde roste ve vlhkých, tmavých, horských lesích. Cineraria roste keříkovitě. Má velké listy, které mají nachový nádech. Rostlina není ovšem tolik oblíbená pro své listy. Jsou to květy, které jsou co se týče barevné škály velice rozmanité. Barva květů zahrnuje bílou, růžovou, purpurovou, červenu, modrou a lososovou.
| Původ: | Kanárské ostrovy |
| Druh: | kvetoucí hrnková rostlina |
| Typ listu: | srdčité |
| Barva listu: | tmavě zelené |
| Barva květu: | bílá, krémová, oranžová, růžová, fialová, vínová, purpurová, červená, žlutá |
| Kvete: | Kvete od února do května. |
| Výška: | 25 - 50 cm |
| Trvanlivost: | Je to krátkodobá pokojová rostlina. Po odkvětu rostlinu odstraňujeme. |
| Světlo: | Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | rašelina |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | únor, březen, duben, květen |
| Světlo: | Vyžaduje světlé stanoviště bez přímého slunce. |
| Teplota: | Ideální je teplota okolo 7 - 13 ° C, teploty okolo 20 ° C už rostlině nesvědčí a příliš dlouho nevydrží. Při chladnějších teplotách květy vydrží déle. |
| Voda: | Substrát by měl být stále vlhký. Pozor však na přemokření. |
| Vlhkost: | Vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu. Květináč postavíme do misky s vlhkými oblázky. Rosíme pouze listy. |
| Hnojení: | V období květu rostlinu přihnojujeme 2x měsíčně standardním tekutým hnojivem. |
| Množení: | Množí se semeny, v bytových podmínkách to však není možné. |
| Přesazování: | Rostlionu nepřesazujeme. |
| Zemina: | jednotná zemina nebo rašelinový substrát |
| Problémy: | Žloutnoucí a vadnoucí listy jsou příznakem nedostatku vody. Naopak příliš mnoho vody může způsobit celkový úhyn rostliny. |
| Škůdci: | Na příliš teplém stanovišti může být napadena mšicemi. |
| Tip: | Květina vám vydrží kvést po dobu 4 - 6 týdnů, umístíte-li jí v ne příliš teplé místnosti a pravidelně ji budete zalévat. |
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Je docela logické, že se s rostlinnými otravami setkáme u býložravých hospodářských zvířat. A asi by z logiky věci každý očekával, že jsou takové otravy časté, jenže tomu tak paradoxně není. Jde spíše o okrajové, výjimečné záležitosti. A často ani nejde o jedy, nýbrž problémy způsobuje třeba zapařená či jinak nekvalitní píce. Více nebezpečí číhá především na domácí mazlíčky, hlavně psy a kočky, ale i různé ještěrky, papoušky a další druhy chovatelsky oblíbeného zvířectva. Vždyť jsou to masožravci, řeknete o psech a kočkách, jenže oni rádi kousnou i do něčeho rostlinného původu. A pozřou to. Jaké rostliny jsou pro naše domácí mazlíčky nejrizikovější?
Co jsou vlastně květinové (resp. rostlinné) bordury? Jednoduše lemy, něco jako rámy obrazu, ovšem různotvaré, pestré či jednoduše strohé a jednoduše geometricky střižené, nebo naopak divoké, poutavé. Mohou být robustní, jemné, decentní, romantické i melancholické. Odolné i křehké.
