Tato orchidej je oblíbená nejen v květináči, ale je také vhodná k řezu, protože její květ vydrží po dlouhou dobu. Obvykle vykvétá na jaře nebo v zimě. Pochází z tropické Asie z východoasijské oblasti až po tichomořské ostrovy. Její rod je velice různorodý. Některé druhy jsou terestrické a ve své domovině rostou v lesích v hrabance, jiné jsou litofytické a daří se jim na vápencových skalách. Jiným druhům se daří v korunách na větvích stromů. Jak je z názvu patrné, její květ je podobný pantoflíčku. Samotný květ může mít nejrůznější barevné variace a tvary. Obvykle vykvétá pouze jediný květ, jiné druhy tvoří bohatá květenství, jejiž květy vykvétají za sebou postupně, další druhy vykvétají najednou. Pro střevíčník jsou typické tmavě zelené nebo skvrnité kožovité listy rostoucí do stran. Mezi listy vyrůstá květní stvol, který nese zpravidla 1 složitý květ. Nevytváří pahlízy, nýbrž trsy masitých kořenů, které slouží jako zásobárna vody.
| Odrůdy: |
teplomilné druhy: P. barbatum - zajímavé listy jsou mozaikovité, květy se objevují od jara do léta a jsou bílozelené s vínovými proužky, pysk je vínový. P. bellatulum - krátký stonek obvykle nese jediný květ, který se objevuje v létě. Má bílou barvu s hnědýmni skvrnami. P. bullenianum - od zimy do jara se objevuje na stonku jediný květ, který je zelenorůžový. P. gratrixianum - květ je oranžovohnědý, sepaly mají bílý okraj. P. kolopakingii - obvykle kvete na jaře. Kvění sepaly jsou bílozelené s hnědými proužkami, petaly jsou žluté s hnědými proužky. P. niveum - nese mozaikovité listy, široký květ je bílý s jemným kaštanovým popraškem. P. primulinum - dlouhé stvoly nesou řadu postupně rozvíjejících květů v jasně žluté barvě. Dorzální sepaly jsou zbarveny dozelena. chladnomilné druhy: P. boxallii - od zimy do jara se na stonku objevuje jediný květ žlutozelené barvy s hnědými skvrnami. P. hirsutissimum - ochlupený stonek nese žlutozelené květy s hnědými a fialovými skvrnami. P. spicerianum - olivově zelené petaly jsou mírně zvlněné, dorzální sepaly jsou bílé od báze zelené, pysk má bronzový nádech. |
| Původ: | Čína, Himaláje |
| Druh: | epifytické, litofytické, terestrické orchideje |
| Typ listu: | řemenité |
| Barva květu: | bílá, kaštanová, krémová, zelená, růžová, vínová, purpurová, červená, žlutá |
| Kvete: | Květy se objevují po celý rok, záleží o jaký druh jde. |
| Šířka: | 15 - 40 cm |
| Výška: | 15 - 60 cm |
| Vůně: | Květy nevoní. |
| Náročnost pěstování: | Patří mezi orchideje nenáročné na pěstování, je tedy vhodná i pro začátečníky. |
| Použití: | Střevíčník je vhodný i k řezu. |
| Tvarování / řez: | nevhodné |
| Světlo: | Zelenolistým odrůdám se daří na světlém stanovišti s nepřímým sluncem, odrůdy s mramorovanými listy vyžadují spíše polostín. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | korový substrát |
| Náročnost na pěstování: | středně |
| Doba květů: | leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec |
| Světlo: | Zelenolistým odrůdám se daří na světlém stanovišti s nepřímým sluncem, odrůdy s mramorovanými listy vyžadují spíše polostín. |
| Teplota: | Teplota je odvozena od druhů. Paphiopedilum vícekvěté, s mramorovanými nebo širokými zelenými listy se pěstují při běžné pokojové teplotě okolo 20 º C. Odrůdy s úzkými zelenými listy však vyžadují temperované prostředí. |
| Voda: | Důležitá je stálá vlhkost půdy, rostlina by však neměla stát ve vodě. Zaléváme vždy změkčenou vodou. Nezalévat do listových paždí! |
| Vlhkost: | Střevíčník nesnáší rosení. Voda se nesmí nikdy dostat do listového paždí či srdíčka. Vyvíjejí se zde poupata, která by tak začala uhnívat. Nedostatek vlhkosti často přináší svilušky. |
| Hnojení: | Hnojíme 1x týdně speciálním hnojivem pro orchideje po celý rok. |
| Množení: | Možno množit dělením při přesazování. |
| Přesazování: | Přesazujeme na jaře každý druhý rok. Důležité je rostlinu správně přesadit. Pokud rostlinu zasadíme příliš vysoko, že kořeny visí dolů z květináče, zastavíme tak růst. Substrát by měl zakrývat bílou část kmínku. |
| Zemina: | korový substrát |
| Letnění: | nevhodné |
| Problémy: | Rostlina bezpodmínečně žádá dobrý odtok kvetináče, jinak kořeny začnou zahnívat. |
| Škůdci: | Na suchém vzduchu je rostlina napadána sviluškami či listovými mšicemi. |
| Tip: | Po odkvětu se suché stonky odstřihují, pokud však nejde o opakovaně kvetoucí rostlinu. |
Střevíčník potřebuje pravidelné zalévání, ale nesnáší přemokření. Zalévejte ho jednou týdně a nechte substrát mírně proschnout mezi zaléváním.
Pantoflíčková orchidej potřebuje světlé, ale ne přímé sluneční světlo a teplotu mezi 18-24°C. Také potřebuje vlhké prostředí a pravidelné hnojení.
Paphiopedilum se přesazuje každé 2-3 roky, nejlépe na jaře. Při přesazování je důležité použít substrát vhodný pro orchideje a nezakopávat kořeny příliš hluboko.
Nejčastější problémy jsou přemokření, nedostatek světla a napadení škůdci. Je důležité dodržovat správnou zálivku, umístit rostlinu na světlé místo a pravidelně kontrolovat listy a kořeny na případné škůdce.
Když se řekne orchidej, většina lidí si představí tropické deštné lesy a na stromech epifytně rostoucí krasavce, orchideje ale rostou dokonce i v naší přírodě a najdeme je také výše v Himalájích, rozšířené jsou vlastně po celém světě. A v chladnějším (mírném) klimatickém pásmu najdeme dokonce až 52 druhů střevíčníků, čili pozemních orchidejí.
Orchidejí můžeme pěstovat ohromné množství druhů, v přírodě je najdeme doslova ve všech částech světa snad jen s výjimkou Antarktidy. A některé se dokonce (a dlužno říci jakožto vzácné) vyskytují i v naší přírodě. Je tedy zřejmé, že různé druhy orchidejí prosperují v různých životních podmínkách, ovšem většinu z těchto druhů lze v našich interiérech včetně zimních zahrad a ve vytápěných sklenících pěstovat. Jaké jsou hlavní rozdíly a na co se zaměřit?
Orchideje vám učarují svojí exotickou krásou. Omamná krása květu každé z nich - a že jich existuje věru mnoho - dokáže okouzlit. Některé druhy nejenom nádherně voní a jsou vhodné k řezu, ale dokáží také těšit svým květem po několik týdnů i měsíců.
Mnozí se orchideje bojí pěstovat pro jejich vysoké nároky na pěstování. Pokud však některým ne příliš náročným exemplářům věnujete jen zvýšenou péči, bohatě se vám odvděčí záplavou svých atypických květů, které jsou pro každého pěstitele odměnou a svým způsobem i pochvalou.
