Slivoně patří velmi oblíbené ovocné dřeviny nejenom pro svoje chutné plody, které se hodí k přímé konzumaci. Plody se zpracovávají jak do chutných povidel a kompotů, tak zejména k výrobě pálenky. Mezi slivoně patří jak pravé švestky, tak pološvestky, renklódy, slívy a mirabelky. Jednotlivé druhy se od sebe liší jak velikostí, tvarem a barvou plodů, ale v neposlední řadě chutí plodu a možnosti odpeckování. Pravé švestky poznáme podle tvaru - tělo plodu je protáhlé, dužnina je nasládlá a pecka jde dobře odloučit od dužniny. Pološvestky mají konce zaoblené a jejich dužnina je měkčí a šťavnatá. Renklódy mají dužninu tužší a jsou kulaté, slívy jsou kulaté, měkčí. Nejdrobnější plody mají mirabelky, jejichž chuť je sladce aromatická. Plody jsou bohaté na cukry, vitamíny a minerální látky. Jejich konzumace se doporučuje zvláště u problémů s ledvinami a při vysokém krevním tlaku.
Rostlina dorůstá obvykle výšky až 8 m. V zahradě se pěstují čtvrkmeny nebo zákrsky. Tvoří široce rozložitou vejčitou korunu. Listy jsou eliptické, vejčité, okraje pilovité. Květy se tvoří na kratších výhonech rostoucích na hlavních větvích. Rostou po dvou až třech a mají bílou barvu. Kvetou od dubna. Některé druhy jsou samosprašné. Alfou a omegou bohaté sklizně je kvalitní opylení. Velkou škodu na květech mohou způsobit noční mrazíky v dubnu a květnu nebo dlouhodobé sucho v období květu. To způsobuje opadávání květů.
Zhruba 2 roky po výsadbě se můžeme tešit z prvních plodů. Zdravé slivoně plodí 20 - 30 let. Plody jsou obvykle oválné nebo kulaté a mají ojíněnou slupku. I jejich velikost se podle druhu různí stejně jako barva. Typická barva pro švestky je modrofialová barva, ale jsou i druhy s žlutými, modročernými a červenofialovými plody. Některé druhy se špatně odpeckovávají, jiné naopak bez problémů.
Do menších zahrad se hodí rostliny štěpované na méně vzrůstné podnoži. Do teplých poloh se sušší půdou se hodí raději pěstovat rostliny štěpované na myrobalánové podnoži, které nejsou tolik náročné na zálivku. Vhodné podnože jsou např. St. Julien A (roste méně a mělce koření), Myrobalán (vhodný pro horší podmínky, roste nejlépe), semenáč Wangenheimovy švestky.
Slivoně jsou citlivé na napadení šárkou. Jak proti této nemoci bojovat? Už odpočátku je vhodné pěstovat druhy, které nejsou na napadené touto nemocí citlivé (např. Čačanska lepotica, Stanley, Čačanska najbolja). Napadení šárkou poznáme podle listů, které mají světlé skvrny. Bohužel je obvykle nutné napadené stromy zlikvidovat. Plody jsou po napadení šárkou bezcenné a ke konzumaci nevhodné. Pokud se rozhodneme pěstovat novou slivoň, určitě není vhodné jej zasadit na samé místo.
Některé druhy jsou samosprašné, takže rostlina nepotřebuje opylovač, ale spoustu druhů je cizosprašná, kde je nutný opylovač, který se postará o opylení (vysadit do blízkosti podobný druh kvetoucí ve stejném období).
| Odrůdy: |
Odrůdy citlivé na napadení šárkou - tyto druhy je možné vysazovat pouze v oblastech, které nejsou šárkou napadeny. Napadené stromy je bohužel nutné zlikvidovat. Není zde možná jejich záchrana postřikem.
Jde o tyto druhy: Hamanova švestka, Domácí velkoplodá švestka (samosprašný druh, u nás velmi oblíben), Chrudimska
Druhy tolerantní vůči šárce - i když nemoc může napadnout listy, plody nebývají nijak výrazně poškozeny. Bohužel se však nemoc může šířit na ostatné druhy, které jsou na napadení šárkou citlivé jako např. broskvoně a meruňky. Druhy: Herman - samosprašný, raný druh; Jojo - jediný odolný druh vůči šárce; Presenta - pozdní, samosprašný druh; Nancyská - samosprašná mirabelka, středně raná; Opal - raná, samosprašná slíva; Elena - velmi pozdní, samosprašný druh; Hanita - pozdní, samosprašný druh; |
| Původ: | jižní Asie |
| Druh: | ovocná dřevina |
| Typ listu: | střední listy, opadavé, vejčité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá |
| Kvete: | Kvete v dubnu. |
| Výška: | 500 - 800 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Tvarování / řez: | Při výsadbě provádíme řez tím, že začneme seříznutím kořenů. Protože se švestka nevyvíjí tak mohutně jako jádroviny, můžeme ponechat místo 3 hlavních větví 4. Je třeba dbát na to, aby hlavní výhony nevycházely z jednoho místa na kmeni. Rok po výsadbě provádíme výchovný řez, kterým pokračujeme do té doby, dokud není založena koruna. Od té doby není nutné roční přírůstky zkracovat. Výhony zkracujeme o 1/3 nebo dokonce o 1/2, vždy však platí zásada na očko směřující ven, aby vznikla prosvětlená koruna. Udržovací řez provádíme v březnu nebo ihned po sklizni. Na podzim seřezáváme staré větve. Staré rostliny zkracujeme do 2-3 letého dřeva.Radikální řez slivoně nesnášejí. Je třeba udžovat strom ve tvarové rovnováze. Základem je udržovat strom na 4 - 5 hlavních větví. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | duben |
| Stanoviště: | Vhodné je slunné stanoviště. |
| Voda: | Zálivka je nutná zejména v období nasazování plodů a květů. |
| Množení: | Množení je možné odkopky, bylinnými řízky, roubováním. |
| Sadba: | Rostliny sázíme na podzim nebo na jaře. Místo štěpování musí zůstat nad zemí. |
| Zemina: | běžná zahradní zemina |
| Problémy: | Slivoně jsou citlivé na napadení šárkou, která pro ně může být osudná. |
| Škůdci: | Červivost plodů způsobuje pilatka švestková, které jsou pak ještě napadeny moniliovou hnilobou. Dalším nepřítelem je obaleč švestkový, mšice a puklice švestková. Stromy proti těmto škůdcům chráníme na jaře postřiky. V době opadu 95 % okvětních lístků se provádí večer postřik přípravkem ZOLONE 35EC, který je účinný proti pilatce švestkové a žluté. |
| Tip: | Poškozené rány na větvích ošetřujeme stromovým balzámem. |
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
První polovinu dubna léto, příroda se přitom začala probouzet už v teplém únoru. A pak náhle návrat zimy a to takové, že si zahrádkáři, zahradníci a sadaři lámou hlavu, co s tím. Existují sice způsoby, jak ochránit i rozkvetlé ovocné dřeviny, ale smysl dávají jen ve velkém a za určitých teplot, navíc musí zasahovat někdo, kdo má již bohaté zkušenosti, aby nenapáchal ještě více škody.
Mezi staré odrůdy ovocných stromů řadíme ty druhy, které pěstovávaly a jejichž plody zpracovávaly již naše prababičky. Na které z nich dnes již běžně nenarazíte?
