Tymián | Thymus vulgaris

6

I když tymián patří do rodu mateřídouška, je tato rostlina natolik specifická, že zasluhuje větší pozornost. Je znám už ze středověku, kdy staří Egypťané výtažky z jeho silic používali na mumifikační balzám. V současné době získal tymián uplatnění hlavně v kuchyni jako koření na maso, ochucování omáček, ryb a uzenin. Čerstvá rostlina podporuje trávení, uvolňuje hleny a má antiseptické účinky. Tymián je osvědčený při léčení broncitidy, kašle, nemocí dýchacích cest. Má vynikající desinfekční účinky, proto se používá také jako kloktadlo dutiny ústní. Jeho dlouhodobé užívání ve větších dávkách může být nebezpečné.

Rostlina tvoří poloplazivé dřevnaté lodyhy. Roste keříkovitě. Na svých až 40 cm vysokých lodyhách nese drobné, přisedlé listy, které jsou úzce kopinaté. Jejich okraje jsou mírně ohrnuté a pokryté jemnými chlupky. Kvete drobnými modrofialovými květy. Na zimu žádá přikrytí chvojím, jinak může rostlina vymrznout. Na jednom místě se rostlině daří obvykle cca 5 let. Hodí se jak do bylinkového záhonu, tak do skalek, slunných zídek či to trvalkového záhonu.

V prvním roce sklízíme pouze jednou, v dalších letech 2 - 3x ročně. Pro sušení se sbírá nať v období od května do srpna. I po usušení si zachovává svoje výrazné aroma. Suší se na suchém, stinném místě.