Jilm je nenáročný opadavý strom, který může v dospělosti dorůst výšky až 30 cm. Dříve jsme mohli na jilm narazit ve volné přírodě v lesích v nížinách nebo podhorských oblastech. Bohužel však díky infekci vymizeli takřka z krajiny a bohužel i z některých zahrad. Tato houbová infekce zvaná "holandská choroba" způsobuje zpočátku odumírání větví a později celého stromu. Bohužel žádný postřik v tomto případě nepomáhá. Napadanené větve je nutné odřezat a spálit, totéž platí u celých stromů. Napadené dřevo by určitě nemělo zůstat v zahradě.

Jilmy mají obvykle srdčité nebo okrouhle vejčité listy s pilovitým okrajem světle zelené barvy. Existují však i druhy se zlatožlutými listy. Ještě před rašením listů se od února do března objevují v hustých svazečcích žlutozelené květy. Plodem je nažka.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: U. parvifolia (jilm malolistý) - dorůstá výšky 3 až 4 m, tvoří zelené, zašpičatělé listy s pilovitým okrajem. Tento druh jilmu patří k nejodolněšjím druhům vůči chorobám. Druh Hokkaido je zakrslá dřevina rostoucí velice pomalu. Na zkadeřených větvičkách nese sytě zelené drobné listy.

U. minor (jilm habrolistý) - vejčité listy jsou tmavě zelené a lesklé s pilovitým okrajem. Na podzim se listy zbarvují do žluta. Druhy: Pendula (převislé větve), Variegata (pestré listy),Wredei (zlatožluté listy);

U. glabra (jilm lysý) - tvoří široce rozkladité větve, široce oválné listy mají pilovitý okraj a jsou tmavě zelené;

U. americana (jilm americký) - podlouhlé listy jsou zašpičatělé s pilovitým okrajem.
Původ: Amerika, Evropa, Asie
Druh: listnatý opadavý strom
Typ listu: střední listy, srdčité, zubovité
Barva květu: zelená, žlutá
Kvete: Kvete od února do března.
Výška: 20 - 600 cm
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování.
Použití: Hodí se pro solitérní výsadbu.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: únor, březen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Rostlině se daří na slunném i polostinném stanovišti.
Množení: Možno množit výsevem, ale jednodušší je si jilm koupit v zahradnictví.
Zemina: běžná zahradní zemina
Škůdci: 1. Holandská nemoc jilmů (grafióza): Tato houbová nemoc je přenášena kůrovcem a může způsobit vážné škody nebo dokonce smrt stromu. Boj proti holandské nemoci jilmů je obtížný, ale existují odrůdy jilmů, které jsou odolné vůči této nemoci, jako je například Resista. Pokud je strom již napadený, může být nutné jej odstranit, aby se zabránilo šíření nemoci.

2. Lýkohub jilmový: Tento škůdce je původcem grafiózy, holandské nemoci jilmů, protože šíří houbu, která nemoc způsobuje. Může být obtížné se s ním vypořádat, ale včasné zjištění a použití vhodných insekticidů může být účinné.

3. Xanthogaleruca luteola: Tento škůdce napadá jilmy a jiné dřeviny a jeho larvy se živí listy stromů. Je to nepůvodní brouk z čeledi mandelinkovitých. Nejlepší způsob boje proti němu je pravidelné kontrolování stromů a odstraňování vajíček, larev a kukel.

4. Mšice: Mšice sají mízu z listů a mohou přenášet viry. Insekticidy a přírodní nepřátelé, jako jsou slunéčka a vosičky, mohou pomoci při kontrole mšic.
Choroby: Choroby způsobené houbami: Jilmy mohou být napadeny různými houbami, které způsobují choroby jako je padlí a skvrnitost listů. Při prevenci a léčení těchto nemocí mohou pomoci fungicidy a správná péče o stromy.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Je jilm sibiřský vhodný pro živý plot?

Jilm sibiřský (Ulmus pumila) je druh jilmu, který je znám svou odolností a schopností rychle růst. Tento strom je původem ze severní a východní Asie, ale je pěstován v mnoha oblastech světa.

Díky své adaptabilitě a rychlému růstu je jilm sibiřský často používán pro vytváření živých plotů. Také je schopen snášet různé půdní podmínky a může tolerovat sucho lépe než mnoho jiných druhů jilmů.

Jednou z nevýhod jilmu sibiřského je jeho potenciální náchylnost k šíření, což může být problém, pokud není řádně kontrolován. Ani tento druh jilmu není imunní vůči grafióze, i když se zdá být méně náchylný než některé jiné druhy.

Je tedy vhodný pro rychle rostoucí živý plot, ale je důležité provádět pravidelnou údržbu a monitorovat zdravotní stav stromů.

Který jilm se hodí pro rychle rostoucí živý plot?

Jilm je oblíbenou dřevinou pro živé ploty, avšak některé jeho druhy rostou rychleji než jiné. Například jilm jasanolistý (Ulmus laevis) a jilm horský (Ulmus glabra) jsou známy svou rychlou růstovou rychlostí a jsou vhodné pro vytváření živých plotů.

Nicméně je důležité mít na paměti, že úspěch rychle rostoucího živého plotu nezávisí pouze na druhu stromu. Také je třeba pravidelně stříhat a udržovat plot, aby rostl rovnoměrně a zůstal zdravý.

Upozorňuji, že jilmy jsou náchylné na nemoci, jako je holandská nemoc jilmů, což je houbová infekce přenášená kůrovcem. Tato nemoc může způsobit vážné škody nebo dokonce smrt stromu. Při výběru jilmů pro živý plot byste měli zvážit odrůdy odolné vůči těmto chorobám, jako je například Resista.

Články na téma Jilm


Jilm sibiřský, ideální dřevina pro rychle rostoucí živý plot

Jilm sibiřský, ideální dřevina pro rychle rostoucí živý plot

Jilm sibiřský (Ulmus pumila), jinak též turkestánský brest, dovede v našich podmínkách dosáhnout přírůstků 1,2 až 1,8 metru ročně. Založíme proto s jeho pomocí například rychle rostoucí živý plot, ale též získáme pěkný solitér, pokud mu najdeme vhodné místo.

Pravda o turkestánském brestu. 1,8 metru ročně u nás nevyroste, přesto je skutečně velmi rychlý

Pravda o turkestánském brestu. 1,8 metru ročně u nás nevyroste, přesto je skutečně velmi rychlý

Na bambus, nejrychleji rostoucí dřevinu na světě, sice jilm sibiřský čili turkmestánský brest nemá, mezi u nás vysazovanými dřevinami pro živé ploty je však opravdu nejrychlejší. Navíc jej lze právě kvůli rychlým přírůstkům pěstovat i na štěpku, tedy pro potřeby spalování biomasy. Pro srovnání, bambus dovede narůst v ideálních podmínkách až o 1 metr denně, zato jilm sibiřský až o 1,4 metru ročně, obvykle je to však méně. V reklamě marketéři sní až o dvou metrech za rok, to je však iluze.

Vlky, kam se podíváš. Nežádoucí výmladky stříháním ještě přibudou, musíme je vytrhávat!

Vlky, kam se podíváš. Nežádoucí výmladky stříháním ještě přibudou, musíme je vytrhávat!

Na vlky, kteří se vrátili do naší přírody, můžete narazit v Beskydech, na Šumavě, v Krkonoších, Krušných horách, Jizerských horách, Orlických horách a v Ralsku. Jenže on má vlastně nějakého toho vlka v zahradě každý. Tedy vlastně vlk. A ani se nemusíme rozčilovat, že nám tenhle ekologický experiment zabíjí ovce. Ty vlky, co běhají po lesích, má leckdo docela rád, jenže vlky na ovocných i okrasných stromech jsou vždy jen pro zlost. Říznete a objeví se znova. Rychle, zákeřně a bez vytí. Nepotřebují výt s lidmi. Jak se jich ale zbavit?