Vinná réva patří mezi liánovitou dřevinu oblíbenou pro svoje chutné bobulovité plody. Je známo, že jde o teplomilnou rostlinu, které se daří v nadmořšké výšce 200 - 250 m.n.m. V mrazových kotlinách rostliny trpí, rostliny je třeba protí mrazúm chránit chvojím či slámou, ideální je sněhová nadílka.

Na dlouhých výhonech tvoří dlanitě laločnaté listy a úponky. Kvete od května do června drobnými květy žlutozelené barvy rostoucí hroznovitě. Plody jsou bobule rostoucí v hroznu. Plod se skládá z třapinky, což je šťopka po odstanění plodu, stopečku a samotných bobulí. Ty jsou tvořeny slupkou zelené, žluté, červené nebo modrofialové barvy. Plody obsahují chutnou dužninu a drobné pecičky hruškovitého tvaru. Některé druhy jsou však bezsemenné. Bobule se používají pro přímou konzumaci, k sušení (rozinky), k moštování a na výrobu vína a vinného octa. Zkvašený mošt vyrobený z vinné révy je znám jako burčák.

V oblastech s nepříznivými klimatickými podmínky se vyplatí vinnou révu pěastovat ve skleníku. Plody sklízíme od srpna do září. Pro pěstování ve skleníku se hodí druhy: Vitra, Chrupka, Olšava.Při vysokých teplotách je nutné skleník větrat a stínit. Rostlina je ve skleníku náchylnější na napadení padlím. Účinnou ochranou je preventivní postřik přípravekem Sulikol.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Druhy moštového vína:
Chardonnay - vyžaduje vápnitou půdu, dozrává pozdě;
Lena - roste bujně, tvoří velké hrozny s velkými žlutými bobulemi mujškátové chuti;
Muller Thurgau - tvoří malé žlutozelené bobule, zraje středně raně;
Muškát moravský - tvoří zelenožluté bobule s muškátovým aroma;
Rulandské šedé - drobné bobule mají šedomodrou slupku.
Cabernet Sauvignon - tvoří modročerné bobule s jemně nakyslou chutí;
Merlot - tvoří modročerné bobule s tenkou slupkou;

Druhy stolní pro konzum hroznů:
Diamant - roste bujně, tvoří zlatožluté bobule s pevnou dužninou;
Olšava - tvoří velké bobule červenofialové chuti;
Arkadia - bobule jsou zelenožluté a dozrávají v polovině září;
Vitra - hodí se pro pěstování ve skleníku či fóliovníku. Tvoří červenofialové plody.
Původ: Asie
Druh: ovocná dřevina
Typ listu: střední listy, opadavé, laločnaté
Barva listu: zelené
Barva květu: zelená, žlutá
Kvete: Kvete od května do června.
Náročnost pěstování: Rostlina je náročná na teplé stanoviště a pravidelný řez.
Tvarování / řez: Koncem května a na začátku června je nutné provést tzv. podlom a odstraňování zálistků. V podstatě jde o vylamování nadbytečných letorostů. Vylamování provádíme v domě, kdy letorosty dorůstají 20 - 25 cm délky a je na nich viditelná nasazení květů. Podlom je důležitý k tomu, aby se k rostlině dostal vzduch, světlo a omezil se výskyt nemocí. Vylamujeme letorosty, které jsou delší a nemají nasazené květenství. V této době je čas vylamovat zálistky (fazochy), které vyrůstají z paždí listů. Pokud nedojde k jejich odstranění, snížíme tím plodnost.

S tvarováním začínáme v 2.roce po výsadbě. Řez provádíme od konce února do března, nikdy řez neprovádíme na podzim, rostlina pak špatně snáší mrazy. Hlavní výhon zkrátíme na 100 cm, další rok až po vrchol opěrné konstrukce, po které se rostlina bude pnout. Přidáme 2 očka a 2 cm nad očkem výhon seřízneme. Třetí rok ponecháme několik květenství, réva plodí na jednoletých výhonech. Zkracujeme proto výhony, které vyrostly během roku, až na několik oček. Jednoletý výhon na zkracujeme na 4 - 5 oček. Ve 4. roce odstraňujeme dvouleté dřevo i s jednoletými výhony. Horní výhon vyrůstající z dvouočkového čípku, seřízneme na 6 - 8 oček. Následně je ohneme do vodorovné polohy.
Trvanlivost: Při správné péči je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: půda bohatá na humus
Náročnost na pěstování: středně

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Vhodné je teplé, slunné stanoviště. Ideální je pro pěstování jižní strana domu, která je chráněná proti větru a dešti.
Hnojení: Koncem července přihnojíme Cereritem.
Množení: Množení je možné dřevitými řízky.
Sadba: Při výběru sazenice volíme takový druh, který je odolný vůči plísni a padlí révy vinné. Většina druhů je naroubovaná na podnoži, kterou také vybíráme v závislosti na typu půdy v zahradě.

Nejvhodnější období pro výsadbu je jaro od dubna do května. V teplých oblastech je možná i podzimní výsadba od října do listopadu. Při sadbě vykopeme dostatečně hlubokou jámu. Půdu smícháme s kompostem. Vinné révě se daří v dobře propustné půdě bohaté na humus. Jílovitou půdu je třeba upravit tak, že jí odlehčíme větším množštvím organického materiálu např. kompostu, písku atd. Písčitá půda není příliš vhodná pro pěstování, je pro rostlinu příliš chudá, je třeba ji dodat vápník a další živiny.

Rostlinu sázíme poměrně hluboko, naroubovaná část by měla být těsně nad zemí. Rostlinu ihned vyvazujeme k opoře.
Zemina: dobře propustná půda bohatá na humus
Škůdci: Padlí révové způsobuje usychání listů a výhonů. Padlí ovlivňuje i kvalitu plodů, které praskají, drobné bobule zasychají. Padlí se objevuje na stinných stanovištích, které jsou málo vzdušné a za vlhkého počasí. Před kvetením rostliny aplikjujeme přípravek Sulikol jako prevenci nebo Karathane.

Proti červené spále bojujeme přípravky Dithane nebo Novozir. Choroba se projevuje odlišných zbarevním okraje listů.
Choroby: Za deštivého počasí mohou mít listy žlutozelené skvrny, které jsou později napadeny plísní. Rostlina je pravděpodobně napadena s plísní révovou. Aplikujeme preventivně postřik Dithane a Novozir.
Tip: Vinnou révu je možné pěstovat i ve skleníku.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Jak často bych měl zalévat vinnou révu (Vitis vinifera)?

Vinnou révu zalévejte pravidelně, ale mírně, aby půda byla vlhká, ale ne přemokřelá, zvláště během vegetačního období.

Jaký je ideální čas pro řez vinné révy?

Ideální čas pro řez vinné révy je pozdní zima nebo brzy na jaře, když rostlina ještě není v plném růstu a je snazší odstranit nepotřebné výhony.

Články na téma Vinná réva


Vyžaduje réva vinná zálivku? Někdy ano, ale je třeba opatrnost

Vyžaduje réva vinná zálivku? Někdy ano, ale je třeba opatrnost

Réva vinná rozhodně patří mezi druhy rostlin vyznačující se velice vysokou odolností vůči suchu. Jednoduše proto, že její hlavní kořeny si dovedou pro vláhu dosáhnout i do spodních vrstev půdy. A pokud je půda dokonce dostatečně propustná, mohou se dostat až do hloubky více metrů. Samozřejmě musíme zalévat především mladé sazenice, které ještě nemají kořenovou soustavu dostatečně vyvinutou, ale i v jejich případě je zapotřebí střídmost. A pak už záleží jen na lokalitě, jejích vodních poměrech a také počasí.