Znáte vlčí bob alias lupinu?
Lupinu alias vlčí bob (Lupinus polyphyllus) najdete i ve volné přírodě - na okrajích lesů a na světlých mýtinách. Nádherně však vykvete také na našich zahrádkách a s jejími květy si pohrají i děti.
Existuje na 200 druhů vlčích bobů, které lze členit na jednoletky a trvalky. Liší se od sebe dobou kvetení. Letničky zpravidla vykvétají, kdy trvalky pomalu odkvétají. Obvykle dorůstají výšky 80 – 150 cm. Na svých dlouhých stoncích nese řapíkaté dlanitě dělené listy. Květy rostou v kulovitých hroznech, který může být jednobarevný nebo dvoubarevný. Květy rozkvětají postupně, takže se z nich můžeme těšit po dlouhou dobu. Nesou obvykle bílou, žlutou, růžovou, červenou, fialovou nebo modrou barvu. Plodem je lusk. Hodí se i k řezu, ve váze vydrží několik dní. Po odkvětu rostlinu seřízněte, obvykle se dočkáte na podzim dalšího byť slabšího kvetení. U nás lupina často zplaňuje. Rostlina má výjimečnou vlastnost, že dokáže na kořeny vázat vzdušný dusík, čímž půdu přihnojuje.
Charakteristika rostliny
| Odrůdy: |
Letničky: L. luteus (žluté květy); L. nanus nízký druh ( 30 cm) nese květy v barevných odstínech bílé, růžové a modré; L. hartwegii;
Trvalky: L. polyphyllus - Russelovy hybridy: Chandelier (zlatožlutá), Noblemaiden (smetanově bílá), My Castle (cihlově červená), Lady Fayre (růžová); |
| Původ: | Severní Amerika |
| Druh: | trvalka, letnička |
| Typ listu: | vejčité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá, modrá, růžová, fialová, vínová, purpurová, červená, žlutá |
| Kvete: | Kvete od července do srpna. |
| Výška: | 80 - 150 cm |
| Vůně: | Květy jemně voní. |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Použití: | Nižší druhy se hodí do skalek, vysoké druhy na trvalkový záhon. |
| Trvanlivost: | Letničky vydrží kvést na záhoně pouze rok, takže je po odkvětu ze záhonu likvidujeme. Trvalky kvetou na záhonech léta. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červenec, srpen |
Požadavky na pěstování
| Stanoviště: | Ideální je slunné stanoviště, snese však i polostín. |
| Množení: | Množíme na jaře výsevem pod sklem nebo v březnu řízkováním. |
| Sadba: | Rostliny se vysazují na záhon v květnu. |
| Zemina: | dobře propustná půda |
| Sušení: | K sušení se nehodí. |
Časté dotazy a problémy při pěstování
Jaké jsou nejvhodnější podmínky pro pěstování vlčího bobu?
Vlčí bob preferuje slunné a mírně vlhké stanoviště s dobře propustnou půdou. Je důležité zajistit mu dostatek prostoru pro kořeny a pravidelnou zálivku.
Jaké jsou nejčastější problémy při pěstování vlčího bobu?
Vlčí bob může trpět napadením škůdci, jako jsou mšice nebo plísně. Také může být náchylný k houbovým chorobám, zejména při přemokření.
Kdy a jak se má vlčí bob sázet?
Vlčí bob se sází na jaře nebo na podzim, ideálně do dobře připravené půdy. Semena se sází do hloubky asi 2-3 cm a mezi rostlinami by mělo být dostatek prostoru.
Jaké jsou nejčastější druhy vlčího bobu?
Mezi nejčastější druhy vlčího bobu patří Lupinus polyphyllus, Lupinus hartwegii a Lupinus arboreus.
Jak se má vlčí bob ořezávat?
Vlčí bob se obvykle nepotřebuje ořezávat, ale pokud je rostlina příliš vysoká nebo se rozrůstá příliš široce, může být ořezána na jaře. Ořezávání by mělo být prováděno opatrně, aby nedošlo k poškození rostliny.
Články na téma Vlčí bob
Na které jedovaté plody si musí dát vaše děti pozor, které je lákají nejvíce
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Pozor na vitální rostliny v zahradě, které se chovají invazně, bezohledně a rády zplaňují
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
