Tuto vytrvalou bylinu najdeme po celé Evropě. Pěstuje se nejen jako trvalka pro svůj nezaměnitelný půvab, ale také pro svoje možnosti využití v kuchyni a lidovém léčitelství. Dříve tuto rostlinu staří Římané a Řekové používali jako symbol nesmrtelnosti, zatímco ve starobylé Anglii si ji pochvalovali jako odpuzovač hmyzu. Dříve byl neodmyslitelnou součástí nejrůznějších dezertů, ale jeho hořká chuť jeho použití postupně omezila. Mladé výhony se však s oblibou používají do nejrůznějších salátů, nádivek, sekaného masa a omelet. Zatímco listy je možné použít k potírání masa před grilováním k získání lepší chuti avšak bez hořkosti, žluté květy se používají jako žluté barvivo. I když se používá rostlina jako léčivo, obsahuje jedovaté látky. Obsažené silice jsou toxické, po předávkování způsobuje u člověka silné křeče.
Rostlina roste keříkovitě a dorůstá výšky 50 - 120 cm. Na tvrdých lodyhách nese zubaté listy podobné kapradí, které mají sytě zelenou barvu. Při jejich poškození jsou aromatické. Jejich chuť je hořká. Terčovité květní úbory rostou v okolíku a tvoří bohaté květenství. Květy se objevují na konci léta, jsou sytě žluté. Plodem je nažka.
I když je vratič nejlepší používat čerstvý (uchováme jej v lednici v sáčku), je možné rostlinu i sušit. Listy zavěsíme na suché, tmavé místo.
| Původ: | Evropa |
| Druh: | bylina |
| Typ listu: | střední listy, roztřepené či vícetvaré |
| Barva květu: | žlutá |
| Výška: | 50 - 120 cm |
| Náročnost pěstování: | Vratič není náročný na pěstování. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Stanoviště: | Rostlině se daří na slunném stanovištim, ale i v polostínu. |
| Množení: | Množí se dělením trsů nebo semeny. |
| Zemina: | Rostlina není náročná na zahradní substrát. |
Svazenka vratičolistá, modrofialově kvetoucí a příjemně vonící květina, která se do Evropy dostala již na začátku kolonizace amerických kontinentů. Původně byla rostlinou okrasnou, ale jak se stalo u více druhů amerických krásek, dnes je doslova pokladem zemědělským. Proč?
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Moderní, nabubřelý pojem, nebo zcela obyčejná věc – prosté pěstování bez chemie? Jaký význam má takzvaná Bio zelenina, co to vlastně je a jak pěstovat BIO?
