Angličtina je jazyk skoro gumový, proto se dá všemožně doplňovat a ohýbat, za vzniku slov donedávna neexistujících. Příkladem takového novotvaru je do roku 2011 slůvko „stroads“. Vzniklo zkřížením dvou slov již existujících, významem trochu podobných. Tedy slova roads – silnice; a slova streets – ulice. Do češtiny by takový hybrid překládal doslovně špatně: silice, ulnice, sulice nebo rovnou uličnice? To zkrátka nezní. Proto raději zůstaneme u těch stroads.Co jsou zač? Hybridním křížencem ulic a silnic, nejen lingvisticky, ale i funkčně. Jsou to silnice, ze kterých se – často v důsledku rozrůstání měst - měly stát ulice. Což se ale úplně nestalo. Spíš z nich přestaly být silnice, ale pořádné ulice z nich nevznikly. Stal se z nich jakýsi patvar, který není ani jedním, ani druhým. Nenese výhody silnic ani ulic, ale nevýhod má za obě dohromady. Aby to nebylo tak zmatené – poprosíme o shovívavou trpělivost - přiblížíme si trochu genezi vzniku stroads. Nejprve musíme začít u silnic (roads), které byly z principu své novodobé existence zakládány na podobném principu, jako třeba železniční tratě. Dálkové spojnice mezi dvěma body, napojující města a vesnice. Patřil k tomu co nejpřímější profil, minimum zatáček. Zkrátka cesty rovné jako když střelí, aby se to dobře plánovalo, snáze stavělo a hlavně, aby se po tom dalo rychle jezdit auty a náklaďáky. Ulice (streets), coby mnohem spletitější zahuštění sítě pozemních komunikací v jednotlivých sídlech, jsou už něco jiného. Napojují obyvatele měst a vesnic zevnitř, k nejrůznějším službám, úřadům a obchodům. Jsou to vnitřní tepny života lidských sídel. A z principu své existence jsou otevřeny různým formám přepravy. Po ulicích se dá – alespoň za krajnicí – jezdit na kole. Jsou tu chodníky pro pěší chůzi. Auta tu nechybí, ale taky nikam neuhání. Drží je totiž minimální povolené rychlosti, protože kolem je zabydleno. Skoro by se dalo i souhlasit s tím, že zatímco na silnicích klidně přenecháte hlavní slovo automobilům, v ulicích to bude víc o lidech, obyvatelích toho kterého městečka. Náš Zákon o pozemních komunikacích to členění streets/roads vidí trochu jinak (a trochu jinak to mají nastavené Rakušané, Němci, Nizozemci nebo třeba Kanaďané), ale i jinými slovy dojdete v zahraničí ke shodě v tom, co je spíš ulicí a co už spíš silnicí.A ano, pak jsou tu stroads. Namátkou si představte - teď nic osobního proti Zlínu – svatou trojici jedné jediné silnice – tedy Zlínskou, z níž se stává třída 3. května a nakonec třída Tomáše Bati. Je to útvar, který má čtyři, ale někdy taky i šest jízdních pruhů. Které se z moc pěkné silnice mění na ne až tak příjemnou s tím, jak se noří hlouběji do katastru krajského města.Když před rokem 1934 vznikala, měla být tou hlavní dopravní tepnou, silnicí, kterou se mělo dát velkou rychlostí uhánět rovnou za nosem z Otrokovic až do baťovského Zlína. Jenže Zlín se nám krapet rozrostl, i vesničky před lety zastrčené v polích u silnice k němu – třeba Malenovice, Louky – se natáhly až k té silnici. Taky tu na předměstí vyrostly benzínky, fabriky, velká obchodní centra a sklady. A s tím narostla i potřeba to všechno napojit a funkčně propojit. Už nejen pro automobily, ale i pro pěší a třeba i cyklisty. Bylo třeba to obklopit zastávkami MHD, k nimž by se dalo dojít chodníky. A přidat k tomu sjezdy, křižovatky, přechody pro chodce. A z něčeho, co kdysi bylo aspoň v teorii velmi slušnou silnicí se tak stala hodně nepovedená ulice.Nebo tedy – z něčeho, co nikdy nemělo být ulice, se ta ulice postupně stávala.K upokojení valašských čtenářů znovu smířlivě dodáme – nic proti Zlínu. Ta trojjediná silnice/ulice je na české poměry ještě pořád snesitelná. V řadě českých měst, nejen krajských, se to rozrůstání a proměna silnic na ulice promítlo do vzniku mnohem horších stroads. A jen kousek od Aše na západ to často vypadá ještě hůř.Protože oni vyasfaltovaní hybridní kříženci skutečně příjemní nejsou. Na to, aby dobře sloužily autům a řidičům, je až příliš často protínají provoz zpomalující přechody pro chodce. Množství postranních odboček, vnořených křižovatek a sjezdů – k obchodním domům, benzinkám, servisům, myčkám, fabrikám a skladům – je činí velmi nepřehledné a docela riskantní.Čím víc křížení, předností a zmatků, tím větší šance na strkanec a pojistnou událost. Přidejte k tomu nutnost měnit jízdní pruhy, chaotické značení, spoustu reklam a podnětů typických spíše pro ulice než pro silnice…To samé ale platí i pro nemotorizované, pěší uživatele. Přecházet čtyřproudou silnici/ulici, po které se ve velkém prohání auta, není zrovna požitek. A to nemusíte mít ani kočárek nebo berle. Bezpečnost tu dostává na frak, protože rovina silnice svádí k rychlé jízdě, a chodce té rádoby „ulice“ chrání často jen děravá svodidla. Takže často jen čekáte, když vám nějaké auto skončí v náručí anebo se svezete za něčími stěrači. Ke zdraví chodců rovněž nepřidá, že frekvence dopravy je tu výrazně špičková. Takže i tu půlkilometrovou procházku kolem stroads na bus budou rozdýchávat, jako kdyby běhali maraton podél magistrály. K procházkám se přitom tyhle ulice/silnice nepodbízí, jsou skutečně ošklivé. Ale vzhledem k tomu, že jsou strukturovány jako ulice, jste nuceni jimi opakovaně chodit a překonávat je.Pro stroads je přitom typické, že kladou spíše důraz na rychlost a plynulost dopravy než na samu bezpečnost. Přitom chtějí výt blíže lidem a přibližovat jim obslužnost sídla. Ale tím, že se snaží být „vším pro všechny“ – sloužit řidičům i pěším – pak ve výsledku selhávají ve všech ohledech.Není bez zajímavosti, že funkční oddělení ulic a silnic funguje docela dobře i z hlediska ekonomiky provozu nebo údržby, ale u stroads je naprostou (ekonomickou i logistickou) katastrofou. Zkuste zastavit na jedno odpoledne provoz na hlavní zlínské tepně, a prokleje vás milion lidí.Že ty hybridní mutace silnic a ulic nejsou dobré, to už vědí v celých Státech, Kanadě, Austrálii a třeba v Thajsku. A ano, to poznání nevýhod stroads už vnímají i v Evropě. Jisté přitom je, že s dalším očekávatelným rozrůstáním měst jich bude jen víc přibývat, což z hlediska územního plánování představuje pořádnou výzvu. Co s nimi dál, tam kde vznikají?Buď z nich udělat skutečné ulice, anebo jen silnice.Přeměna na ulici by znamenala výrazné zpomalení dopravy, upřednostnění lidí před auty a podporu komplexních interakcí a řešení v komunitě. Přeměna na silnici by znamenala oddělení silnice od obchodů a snížení počtu přístupových cest. Ale je třeba si vybrat.Příklady ze zahraničí naznačují, že po stroads skutečně cesta k lepší budoucnosti nevede.Zdroj: streetlightdata.com, restlessurbanist.com, wikipedia.org, theConversation.com, cnu.org, zam.zlin.eu
