Když Česko zasáhnou tropická vedra, mnoho rodinných i bytových domů se kvůli nesnesitelnému horku stává téměř neobyvatelnými. „Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá, a interiérové teploty tak mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Důvody, proč se obytné budovy přehřívají (Zdroj: AVMI)nefunkční opláštění budovnefunkční izolace střechnevyhovující cirkulace vzduchuabsence stínění v podobě žaluzií či markýznevhodně zvolené stavební materiályProblém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných, ale i veřejných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se nepřehřívá a nepotřebuje v létě chlazení. Zatepleno je přitom pouhých 11 procent rodinných domů a celkově je stále nezateplena polovina všech bytových jednotek v České republice.Navíc na rozdíl od zimního období, kdy je možné tepelný komfort zajistit topením za cenu vyšších účtů za energie, v létě je dosažení příjemné teploty bez klimatizace mnohdy nemožné. Otevřená okna a průvan v horkých dnech rozhodně nestačí. Lidé v rodinných domcích se tak dočasně stěhují z podkroví do přízemí, obyvatelé panelových domů odjíždějí mimo velkoměsta, kde bývá situace nejhorší. Velkoměsta vykazují výrazně vyšší teploty než okolíVelkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem tzv. městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů. Městské tepelné ostrovy je v České republice možné pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Navíc vzduch se v tropických dnech ve velkoměstech neochladí ani v noci, což zhoršuje kvalitu spánku. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Úleva nepřijde ani v noci, a obyvatelé velkoměst jsou tedy horku vystaveni dlouhodobě,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Jedním z řešení mohou být i takzvané zelené střechy. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budovy, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů. Vysoké teploty jsou nebezpečné hlavně pro děti, seniory a nemocnéVelká horka znamenají pro lidský organismus značnou zátěž a počet výjezdů rychlé záchranné služby se v tropických dnech na území celé České republiky zvyšuje až na dvojnásobek. Přehřátí přichází nečekaně a může mít fatální následky. „Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu vedoucí k nebezpečným úrazům, případně zdravotním komplikacím, jako jsou problémy s dýcháním a oběhovou soustavou, kolapsy z nadměrného tepla nebo mozkové příhody,“ vypočítává Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu. Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti, chronicky nemocné osoby a senioři, a to kvůli horší termoregulaci organismu. „Bohužel v letních měsících roste i počet případů intoxikací jedovatým oxidem uhelnatým z plynových karem, který se v horkém počasí drží ve špatně větraných koupelnách,“ upozorňuje Marcela Kubů. Podle Českého sdružení pro technická zařízení eviduje Česká republika až 300 smrtelných případů otravy oxidem uhelnatým ročně, což je jeden z nejhorších výsledků ve střední Evropě.Tropických dnů v budoucnu ještě přibudeA bude hůř. Podle nové studie expertů Ústavu fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zaměřené na změnu klimatu v České republice klesne počet studených arktických dnů a naopak stoupne počet horkých tropických dnů (nad 35 stupňů) i nocí (nad 20 stupňů). Průměrná roční teplota vzduchu by v tuzemsku do roku 2040 měla vzrůst až o 1,5 stupně a do roku 2060 o 2,5 stupně Celsia. Současně vzroste riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní, zvýší se i četnost extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vichřice i tornáda. V neposlední řadě stoupne i nebezpečí vzniku zmíněných městských tepelných ostrovů.„Očekávané změny klimatu budou mít bezprostřední dopad i na sektor stavebnictví a lidských sídel. Lze očekávat, že dojde k úpravě závazných norem s důrazem na kvalitní vysoce izolovanou obálku budovy, která zajistí nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také vysokou stabilitu vnitřního prostředí v zimě i v létě,“ uzavírá Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Zdroj: www.avmi.cz
