V tropických dnech stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů a ve velkoměstech se kvůli efektu tepelných ostrovů vzduch neochladí ani v noci. Lidé se v horku potýkají se zdravotními obtížemi, sanitky vyjíždějí až dvakrát častěji. Podle nové studie vědců Univerzity Karlovy vln veder v Česku v budoucnosti ještě přibude.
Když Česko zasáhnou tropická vedra, mnoho rodinných i bytových domů se kvůli nesnesitelnému horku stává téměř neobyvatelnými. „Teplota v obytných budovách by ani v parném létě neměla překročit hranici 27 stupňů. Bohužel až polovina bytových jednotek v Česku se kvůli špatné tepelné izolaci přehřívá, a interiérové teploty tak mohou v tropických dnech dosáhnout 30 i více stupňů Celsia,“ říká Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
Důvody, proč se obytné budovy přehřívají (Zdroj: AVMI)
nefunkční opláštění budov
nefunkční izolace střech
nevyhovující cirkulace vzduchu
absence stínění v podobě žaluzií či markýz
nevhodně zvolené stavební materiály
Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných, ale i veřejných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se nepřehřívá a nepotřebuje v létě chlazení. Zatepleno je přitom pouhých 11 procent rodinných domů a celkově je stále nezateplena polovina všech bytových jednotek v České republice.
Navíc na rozdíl od zimního období, kdy je možné tepelný komfort zajistit topením za cenu vyšších účtů za energie, v létě je dosažení příjemné teploty bez klimatizace mnohdy nemožné. Otevřená okna a průvan v horkých dnech rozhodně nestačí. Lidé v rodinných domcích se tak dočasně stěhují z podkroví do přízemí, obyvatelé panelových domů odjíždějí mimo velkoměsta, kde bývá situace nejhorší.
Mnohdy nepomáhá proti přehřívání interiérů ani stínění
Velkoměsta vykazují výrazně vyšší teploty než okolí
Velkoměsta kvůli husté zástavbě, zalidnění a menšímu podílu zeleně trpí efektem tzv. městských tepelných ostrovů – tedy vykazují vyšší teploty než okolní méně zastavěné lokality. Například v Praze je celoroční průměrná teplota vyšší o 2,5 stupně Celsia oproti okolní přírodě. Teplotní rozdíl však může ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až 10 stupňů. Městské tepelné ostrovy je v České republice možné pozorovat také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě.
Navíc vzduch se v tropických dnech ve velkoměstech neochladí ani v noci, což zhoršuje kvalitu spánku. „Pokud je vnější teplota vzduchu ve dne i v noci prakticky totožná jako vnitřní, vzduch není možné ochladit ani průvanem. Úleva nepřijde ani v noci, a obyvatelé velkoměst jsou tedy horku vystaveni dlouhodobě,“ konstatuje Marcela Kubů. Pobyt v přehřátém a nedostatečně větraném interiéru má přitom prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Jedním z řešení mohou být i takzvané zelené střechy. „Zelené střechy vsakují a odpařují zpět do ovzduší velké množství srážkové vody a výrazně tím přispívají k ochlazování budovy, zvlhčování vzduchu a snížení prašnosti,“ vypočítává Marcela Kubů.
Mnohdy nepomáhá proti přehřívání interiérů ani stínění
Vysoké teploty jsou nebezpečné hlavně pro děti, seniory a nemocné
Velká horka znamenají pro lidský organismus značnou zátěž a počet výjezdů rychlé záchranné služby se v tropických dnech na území celé České republiky zvyšuje až na dvojnásobek. Přehřátí přichází nečekaně a může mít fatální následky. „Trvale vyšší teploty zvláště v nedostatečně větraných prostorách mohou způsobit nadměrnou únavu vedoucí k nebezpečným úrazům, případně zdravotním komplikacím, jako jsou problémy s dýcháním a oběhovou soustavou, kolapsy z nadměrného tepla nebo mozkové příhody,“ vypočítává Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotnického ústavu.
Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti, chronicky nemocné osoby a senioři, a to kvůli horší termoregulaci organismu. „Bohužel v letních měsících roste i počet případů intoxikací jedovatým oxidem uhelnatým z plynových karem, který se v horkém počasí drží ve špatně větraných koupelnách,“ upozorňuje Marcela Kubů. Podle Českého sdružení pro technická zařízení eviduje Česká republika až 300 smrtelných případů otravy oxidem uhelnatým ročně, což je jeden z nejhorších výsledků ve střední Evropě.
Tropických dnů v budoucnu ještě přibude
A bude hůř. Podle nové studie expertů Ústavu fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zaměřené na změnu klimatu v České republice klesne počet studených arktických dnů a naopak stoupne počet horkých tropických dnů (nad 35 stupňů) i nocí (nad 20 stupňů). Průměrná roční teplota vzduchu by v tuzemsku do roku 2040 měla vzrůst až o 1,5 stupně a do roku 2060 o 2,5 stupně Celsia. Současně vzroste riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní, zvýší se i četnost extrémních povětrnostních jevů, jako jsou vichřice i tornáda. V neposlední řadě stoupne i nebezpečí vzniku zmíněných městských tepelných ostrovů. „Očekávané změny klimatu budou mít bezprostřední dopad i na sektor stavebnictví a lidských sídel. Lze očekávat, že dojde k úpravě závazných norem s důrazem na kvalitní vysoce izolovanou obálku budovy, která zajistí nejen velmi nízkou spotřebu energie na vytápění a chlazení, ale také vysokou stabilitu vnitřního prostředí v zimě i v létě,“ uzavírá Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
Novostavba rodinného domu
Průměrný počet tropických dnů a nocí v Evropě, zdroj: Adaptační strategie EU na klimatickou změnu
