Bauhínie pestrá (Bauhinia variegata) je nazývána orchidejovým stromem (orchid tree), ovšem její květy velké až 12 cm připomínají květy i jiných druhů rostlin, kromě některých orchidejí například ibišků či denivek. Listy jsou pro změnu trochu podobné listům jinanu dvoulaločného. Bauhínie jsou prostě zdobné vším, dokonce i svou tmavě hnědou borkou a šedě chlupatými letorosty, které jsou později olysalé. Zdobné jsou i tvarem koruny, který lze řezem umravňovat. Přednostně u nich však vedou květy, které jsou navíc ve své podobě rozvité i nerozvité chutnou pochutinou řazenou mezi ovoce i zeleninu. A také ceněné léčivo. Listy jsou dlouhé přibližně 8 až 12 cm a typické je pro ně vykrojení do cca jedné třetiny. Řapík je dlouhý 2,5 až 3,5 cm, listová čepel je téměř okrouhlá nebo široce vejčitá, dlouhá 5 až 9 cm a široká 7 až 11 cm. Na bázi je čepel srdčitá a na vrcholu vykrojená do podoby dvou zaokrouhlených laloků. Listy jsou lysé a mají 9 až 13 žilek. Květenství bauhínií je hroznovité, axilární nebo terminální a květy jsou oboupohlavné. Kalich květů je dlouhý až 2,7 cm a korunní lístky 4 až 5 cm. Květy nakvétají postupně a postupně opadávají, doba kvetení je poměrně dlouhá. Plodem je lusk široký až 2 cm a dlouhý 15 až 30 cm. Pokud budeme bauhínii udržovat řezem, můžeme ji pěstovat jako zazimovávanou přenosnou rostlinu. Bez problémů snáší zimování při teplotách 12 až 15 °C. Nejsnáze se bauhínie množí výsevem semen, lze však zkusit i řízkování polovyzrálými dřevitými řízky (polodřevitými), které se odebírají na přelomu června a července. Řízky je pak třeba vysadit do vlhkého agroperlitu a překrytím fólií zvýšíme vzdušnou vlhkost. Ideální je vlastně minipařeniště s vyšším, průhledným poklopem a též prohřátý substrát. Bauhínie je třeba pěstovat v kvalitním zahradnickém substrátu. Ve vegetačním období pravidelně přihnojujeme jednou za 14 dní komplexním hnojivem s obsahem živin i stopových prvků. Rostlinu pravidelně dostatečně zaléváme a držíme na chráněném a plně osluněném stanovišti. K zazimování přistoupíme přibližně v druhé polovině září. Určitě pak před příchodem prvních nočních mrazíků.Své první květy nám nová sazenice (získaná výsevem i z dřevitého řízku) ukáže za tři až čtyři roky. Nesmíme však v tuto dobu rostlinu zkracovat, tedy umravňovat řezem, to bychom si na květy počkali déle. Vykvést mohou pouze dostatečně vyrostlí jedinci s dostatečným počtem listů, které zajišťují založení květních poupat. Dřevině se nejlépe daří v úrodné půdě na plném slunci, přičemž v období růstu a kvetení potřebuje hodně vláhy. Za vegetačního klidu jí vyhovuje spíše sucho, dokonce snese i krátkodobý pokles teploty k -5 °C. Na trvale suchém a chladnějším stanovišti často dorůstá jen velikosti a tvaru keře i bez lidských zásahů řezem. Bauhínie pestrá nesnese půdu zasolenou a zamokřenou, nikdy proto neroste na mořském pobřeží. I pokud chceme stromkovitý vzrůst své bauhínie, musíme stromky tvarovat řezem, jelikož větve vyrůstají i nízko nad zemí a dřevina má tendenci vytvářet husté křoviny. Pokud chceme podpořit kvetení a zesílit větve, je též vhodné korunu prosvětlovat. Bauhínie pestrá (Bauhinia variegata) je jedním z přibližně 250 druhů rodu bauhínie a je rozšířena v přírodě jižní a jihovýchodní Asie, od Pákistánu a Indie přes Barmu a jihočínské provincie Jün-nan a Fu-ťien až po Vietnam a Thajsko. Jako okrasná dřevina je pak pěstována v tropech a subtropech celého světa. Volně roste v tropických lesích a křovinách do nadmořských výšek až 1500 metrů. Objevuje se běžně i v blízkosti lidských sídel. Tento druh se v přírodě dobře rozmnožuje a například na jižní Floridě, kde není původní, je považován za invazní a nedoporučuje se jeho vysazování. Známé je využití dřeviny v tradiční asijské medicíně, užívá se hlavně kořen, ale i květy, poupata, listy a borka. Dřevo je využívané na stavbách a vyrábí se z něj násady různého nářadí. U nás je známa jako letněná okrasná dřevina, na jih od nás (v subtropech) se běžně vysazuje v zahradách a parcích. Starodávná ájurvédská medicína dřevině přisuzuje následující léčebné vlastnosti: immunomodulační, antibakteriální, hemaglutinační, protinádorové, protizánětlivé, antiulcerozní a především antidiabetické. Listy snižují hladinu glykemie v krvi, kůra je vhodným tonikem léčícím kožní nemoci, kořen slouží dokonce jako protijed na hadí uštknutí, květy a pupeny jsou vynikající při léčbě úplavice, průjmu, žaludečních poruch a nádorů. Plody a květy se též vaří a jedí jako zelenina. Rostlina obsahuje mnoho flavonoidů (např. kempferol, kvercetin, myricetin, ombuin, rutin, isokvercitrosid, hesperidin, naringenin) a právě listy s vysokým obsahem flavonoidů jsou populárním antidiabetikem. Bylo dokonce vědecky prokázáno, že extrakt z listů snižuje hladinu glukózy v krvi. Flavonoidy a jejich glykosidy jsou zde nositelem antidiabetické aktivity, proto se v chudých rozvojových zemích vyvíjejí právě z bauhínie léčebné bylinné přípravky s nízkými náklady na výrobu.Zdroj: wikipedia.org, botany.cz, izahradkar.cz