Bauhínie pestrá je nejčastěji menší opadavý strom, někdy keř, který pochází z jihovýchodní Asie, kde se mu říká chuďasova orchidej. Jan Svatopluk Presl tuto dřevinu nazval dnes již neuznávaným jménem valina peřestá. Za ideálních podmínek dovede v přírodě tropů dorůst až patnácti metrů, v zahradách teplejších oblastí planety však bývá nejčastěji udržován keřovitý vzrůst do výšky cca pěti metrů. Květy má přirozeně růžovofialové, existují však zahradnické variety s květy čistě bílými či panašovanými. Plodem je lusk dlouhý až 30 cm.
Nádherné květy jsou i vyhledávanou pochutinou
Bauhínie pestrá (Bauhinia variegata) je nazývána orchidejovým stromem (orchid tree), ovšem její květy velké až 12 cm připomínají květy i jiných druhů rostlin, kromě některých orchidejí například ibišků či denivek. Listy jsou pro změnu trochu podobné listům jinanu dvoulaločného. Bauhínie jsou prostě zdobné vším, dokonce i svou tmavě hnědou borkou a šedě chlupatými letorosty, které jsou později olysalé. Zdobné jsou i tvarem koruny, který lze řezem umravňovat. Přednostně u nich však vedou květy, které jsou navíc ve své podobě rozvité i nerozvité chutnou pochutinou řazenou mezi ovoce i zeleninu. A také ceněné léčivo. Listy jsou dlouhé přibližně 8 až 12 cm a typické je pro ně vykrojení do cca jedné třetiny. Řapík je dlouhý 2,5 až 3,5 cm, listová čepel je téměř okrouhlá nebo široce vejčitá, dlouhá 5 až 9 cm a široká 7 až 11 cm. Na bázi je čepel srdčitá a na vrcholu vykrojená do podoby dvou zaokrouhlených laloků. Listy jsou lysé a mají 9 až 13 žilek.
)
)
)
)
Květy bauhinie
Květenství bauhínií je hroznovité, axilární nebo terminální a květy jsou oboupohlavné. Kalich květů je dlouhý až 2,7 cm a korunní lístky 4 až 5 cm. Květy nakvétají postupně a postupně opadávají, doba kvetení je poměrně dlouhá. Plodem je lusk široký až 2 cm a dlouhý 15 až 30 cm.
Bauhínii můžeme pěstovat jako přenosnou rostlinu
Pokud budeme bauhínii udržovat řezem, můžeme ji pěstovat jako zazimovávanou přenosnou rostlinu. Bez problémů snáší zimování při teplotách 12 až 15 °C. Nejsnáze se bauhínie množí výsevem semen, lze však zkusit i řízkování polovyzrálými dřevitými řízky (polodřevitými), které se odebírají na přelomu června a července. Řízky je pak třeba vysadit do vlhkého agroperlitu a překrytím fólií zvýšíme vzdušnou vlhkost. Ideální je vlastně minipařeniště s vyšším, průhledným poklopem a též prohřátý substrát.
)
)
Bauhínie je třeba pěstovat v kvalitním zahradnickém substrátu. Ve vegetačním období pravidelně přihnojujeme jednou za 14 dní komplexním hnojivem s obsahem živin i stopových prvků. Rostlinu pravidelně dostatečně zaléváme a držíme na chráněném a plně osluněném stanovišti. K zazimování přistoupíme přibližně v druhé polovině září. Určitě pak před příchodem prvních nočních mrazíků.
Své první květy nám nová sazenice (získaná výsevem i z dřevitého řízku) ukáže za tři až čtyři roky. Nesmíme však v tuto dobu rostlinu zkracovat, tedy umravňovat řezem, to bychom si na květy počkali déle. Vykvést mohou pouze dostatečně vyrostlí jedinci s dostatečným počtem listů, které zajišťují založení květních poupat.
)
Úrodná půda, dostatek vláhy a řez
Dřevině se nejlépe daří v úrodné půdě na plném slunci, přičemž v období růstu a kvetení potřebuje hodně vláhy. Za vegetačního klidu jí vyhovuje spíše sucho, dokonce snese i krátkodobý pokles teploty k -5 °C. Na trvale suchém a chladnějším stanovišti často dorůstá jen velikosti a tvaru keře i bez lidských zásahů řezem. Bauhínie pestrá nesnese půdu zasolenou a zamokřenou, nikdy proto neroste na mořském pobřeží. I pokud chceme stromkovitý vzrůst své bauhínie, musíme stromky tvarovat řezem, jelikož větve vyrůstají i nízko nad zemí a dřevina má tendenci vytvářet husté křoviny. Pokud chceme podpořit kvetení a zesílit větve, je též vhodné korunu prosvětlovat.
)
Rozšířena v přírodě jižní a jihovýchodní Asie
Bauhínie pestrá (Bauhinia variegata) je jedním z přibližně 250 druhů rodu bauhínie a je rozšířena v přírodě jižní a jihovýchodní Asie, od Pákistánu a Indie přes Barmu a jihočínské provincie Jün-nan a Fu-ťien až po Vietnam a Thajsko. Jako okrasná dřevina je pak pěstována v tropech a subtropech celého světa. Volně roste v tropických lesích a křovinách do nadmořských výšek až 1500 metrů. Objevuje se běžně i v blízkosti lidských sídel. Tento druh se v přírodě dobře rozmnožuje a například na jižní Floridě, kde není původní, je považován za invazní a nedoporučuje se jeho vysazování.
)
Využití v v tradiční asijské medicíně
Známé je využití dřeviny v tradiční asijské medicíně, užívá se hlavně kořen, ale i květy, poupata, listy a borka. Dřevo je využívané na stavbách a vyrábí se z něj násady různého nářadí. U nás je známa jako letněná okrasná dřevina, na jih od nás (v subtropech) se běžně vysazuje v zahradách a parcích.
)
)
Starodávná ájurvédská medicína dřevině přisuzuje následující léčebné vlastnosti: immunomodulační, antibakteriální, hemaglutinační, protinádorové, protizánětlivé, antiulcerozní a především antidiabetické. Listy snižují hladinu glykemie v krvi, kůra je vhodným tonikem léčícím kožní nemoci, kořen slouží dokonce jako protijed na hadí uštknutí, květy a pupeny jsou vynikající při léčbě úplavice, průjmu, žaludečních poruch a nádorů. Plody a květy se též vaří a jedí jako zelenina.
)
Rostlina obsahuje mnoho flavonoidů (např. kempferol, kvercetin, myricetin, ombuin, rutin, isokvercitrosid, hesperidin, naringenin) a právě listy s vysokým obsahem flavonoidů jsou populárním antidiabetikem. Bylo dokonce vědecky prokázáno, že extrakt z listů snižuje hladinu glukózy v krvi. Flavonoidy a jejich glykosidy jsou zde nositelem antidiabetické aktivity, proto se v chudých rozvojových zemích vyvíjejí právě z bauhínie léčebné bylinné přípravky s nízkými náklady na výrobu.
Zdroj: wikipedia.org, botany.cz, izahradkar.cz
)
)
)
