Zahrady v láhvi působí jako malé zázraky přírody, uzavřené světy, kde si rostliny vystačí samy. Stačí jim ale opravdu jen světlo, voda a pár živin? Příběh slavného „soběstačného“ ekosystému ukazuje, že realita je o něco složitější, než jak ji prezentují nadšené titulky.
Co je vlastně exotické ovoce? Na začátku totiž není slovo, ale rostlina. Když pojem přeneseme až do „absolutní logiky“, je na jakémkoli místě naší planety exotickým ovocem takové, které zde není původní a typické, neroste zde a lidé na ně nejsou zvyklí. Jenže hranice toho, co je a není exotické, se v čase mění.
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
Pryšec běložilný je vzpřímená rostlina se sukulentním čtyřhranným stonkem a podlouhlými listy, na kterých jsou patrné výrazné bílé žilky. Rozšířen je v našich domácnostech značně, ale měli bychom si na něj dávat pozor.
Měl by to být ideální start pro výsadbu: kupovaný substrát už obohacený hnojivem. Zdá se to jako praktická pomoc, jenže v zahradničení je to často spíše medvědí služba. Proč mohou tyto „vylepšené“ zeminy v květináčích způsobit víc škody než užitku a jak se vyhnout zbytečným problémům s vašimi rostlinami?
Věděli jste, že pokojové rostliny v zimě odpočívají a nabírají sílu a energii na období vegetace? Právě zima je pro ně obdobím klidu. Pokud tento klid podceníte a staráte se o rostliny nesprávně, brzy se může stát, že rostliny začnou chřadnout. Mohou mít totiž něčeho nadbytek nebo naopak nedostatek. Přitom někdy stačí jenom rostlinu přesunout na jiné stanoviště nebo snížit zálivku. Držte se základním pravidlem: V zimě více světla a méně vody.
Zahrada u rodinného domu už dávno není jen plochou pro trávník a pár ovocných stromů. Pokud hledáte prvek, který vaší zahradě dodá punc výjimečnosti a hloubku, jsou venkovní bonsaje ideální volbou. Tato „živá umělecká díla“ totiž dokážou proměnit i obyčejnou terasu v meditační oázu.
Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.
Sukulenty jsou krásné, odolné a ideální i pro ty z nás, kdo doma občas zapomínáme zalít květiny. Udělejte si náš poznávací kvíz a zjistěte, jestli poznáte živé kameny, tlustici, delfínky nebo měsíční kamínek na první pohled!
Nemáte čas na zalévání, ale toužíte po kousku zeleně, dotyku s přírodou? Láká vás nenáročnost, ale netěší vás pichlavé ostny kaktusů? Pak jsou pro vás sukulenty ideálním řešením. Jsou do krajnosti skromné, odolné a přitom neuvěřitelně půvabné.
Přes léto jste si dali záležet na pokojových rostlinách z vnitřních parapetů, a z kraje podzimu jste dopřáli péči i těm, které jste si domů nanosili zvenčí. Čisté květináče, nový substrát. Prostě krása a pohoda. Ale teď najednou se na povrchu půdy u těch přesazených krásek začaly objevovat nehezké bílé chomáče a povlaky. Plíseň. Co s tím?
Měl by to být ideální start pro výsadbu: kupovaný substrát už obohacený hnojivem. Zdá se to jako praktická pomoc, jenže v zahradničení je to často spíše medvědí služba. Proč mohou tyto „vylepšené“ zeminy v květináčích způsobit víc škody než užitku a jak se vyhnout zbytečným problémům s vašimi rostlinami?
Eukalyptus oloupaný, známý spíše jako duhový, je jediným blahovičníkem pocházejícím z Filipín a zároveň jediným druhem, jehož kůra se samovolně sloupává v pruzích a odhaluje vrstvy lýka v řadě sytých barev. Zelená, oranžová, fialová či modrá se na kmeni střídají jako tahy štětce a vytvářejí efektní, téměř abstraktní malbu
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
S němými tvářemi zvířecích mazlíčků si řada lidí rozumí mnohem lépe než s ostatními lidmi. Jak je to ale s majiteli pokojovek? Je jejich vztah k rostlinám spíše netečný, anebo vřelý a hluboký? To poodhaluje zajímavá australská studie.
Hnojiva, výživa, nasvícení, speciální zálivky. Pěstování pokojových rostlin se v posledních letech stává z oddechové záležitosti docela silně soustředěnou činností. Chcete se k ní taky připojit, ale máte pocit, že je to na vás trochu moc komplikované? Nebojte, stačí jen vnímat svět kolem sebe pohledem rostlin.
Ne všechny pokojové rostliny, které se teď chystáte přesadit, to skutečně potřebují. Ušetřit můžete na práci, kterou do nich hodláte investovat. A taky na substrátu, hnojivech nebo rosení. Většinou to totiž není zapotřebí.
Minimalistické, organické, oplývající životem. Jsou svěží, originální. A hlavně bez květináčů. Kokedamy, mechové koule, jsou pořád v módě. Pokud chcete letos vyzkoušet něco nového, je jaro tím nejlepším časem, kdy s nimi začít.
Pěstování kaktusů a jiných sukulentů je krásné hobby. Pozorovat výsledky mistrů pichlavého pěstitelství, to je zábava na dlouhé hodiny. Pro nepoučené laiky, kteří by do těch tajemství chtěli proniknout hlouběji, tu ovšem existuje pár překážek. Například ty ostny.
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Mnoho z nás vnímá 14. únor jako svátek všech zamilovaných. A také milostných kýčů. Přesto je možné obdarovat milovanou bytost i něčím, co doslova vezme u srdíčka a přesto o kýč nepůjde. Nemusí to být zrovna drahý puget růží. Srdíčková voskovka totiž tvoří lístky v podobě zelených srdíček, která lze zasadit, zapustí kořínky a na světě jsou ROSTOUCÍ SRDÍČKA.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
