Eukalyptus neboli blahovičník je keř až extrémně vysoký strom. Blahovičníky rostou ve své domovské Austrálii a Tasmánii ve stovkách druhů (cca 700). Potřebují hodně sluníčka a hlavně také vody, proto se také v tropech používaly k vysušování močálů. Rostou velmi rychle, co je však hlavní, v interiérech příjemně osvěžují vzduch a dokonce svou mentolově citrónovou vůní zlepšují naše zdraví, pokud je pěstujeme jako pokojové rostliny. A pokud mnete mezi prsty list, uvolňuje se vůně až božsky opojná.
Důležitý je dostatek místa, eukalyptus roste rychle a bujně
Pokud chceme blahovičník neboli eukalyptus (Eucalyptus) z čeledi myrtovité (Myrtaceae) pěstovat v bytě, budeme potřebovat více místa. Patří k velkým hrnkovým rostlinám, které je nejlepší v sezóně letnit na jižně orientovaných, slunných terasách a balkonech. Eukalyptus je prostě v bytě třeba umístit na takové stanoviště, kde nebude stísněn, kde bude mít dostatek místa pro svůj plný vývoj. A když jej budete přes sezónu letnit na slunném stanovišti a dostatečně zalévat i hnojit, bude se mu dařit ještě lépe.
)
Odměna za dobrou péči a vhodné stanoviště
Za naši minimální péči zahrnující především zalévání se nám eukalyptus odmění bujným růstem, zdobným, kompaktním tvarem koruny, pěknými listy a intenzivní mentolově citrónovou vůní. Dokonce vůní léčivou. Eukalyptus totiž obsahuje kromě jiného silici zvanou eukalyptol, která působí blahodárně na horní cesty dýchací a pomáhá i při léčbě astmatu.
Pokud svému blahovičníku nabídneme vhodné podmínky, poroste nám mnoho let, dokonce desítky let. Počítejte však s tím, že například 1 metr vysoká rostlina, kterou jste si právě dovezli domů, je schopna udělat hned v prvním vegetačním období 2 metry výšky. Kromě dostatku místa je proto nezbytný i řez.
)
Ochotně snáší řez a v zimě i chladnější stanoviště, květů se však zřejmě nedočkáme
Ohromnou výhodou je, že můžeme řezem korigovat tvar rostliny, a to dokonce kdykoli, v jakémkoli ročním období. Bohužel však pro svůj rychlý růst dosáhne rychle potřeby maximálně velké nádoby a manipulace s rostlinou se stane fyzicky dosti náročnou. Jediné, čeho se od tohoto doslova nezmara nedočkáte, to jsou květy. V bytových podmínkách většinou nekvete. Dobrou zprávou je, že v zimě snese i chladnější stanoviště, třeba nevytápěnou zimní zahradu. Pro blahovičník vyloženě neexistuje podmínka minimálních a maximálních teplot.
Paradoxem dokonce je, že tyto teplomilné rostliny mají rády chladnější místa, ale vždy s dostatkem světla. V zimě dokonce vyžadují teploty nejlépe v rozmezí 5 až 10 °C. Samozřejmě ale nesnesou jakožto tropický a subtropický druh mráz. Za nedostatku denního světla se rostlina začne za světlem vytahovat a vytvoří dlouhé, slabé a řídce olistěné výhony. Prostě nebude vypadat vůbec pěkně.
)
Experiment s prudkým sluncem za veder
Blahovičníky se vyznačují jednou zvláštností, když jsou vystaveny opravdu úpornému slunečnímu záření, dovedou natočit své listy tak, aby se rostlina ochránila před žárem. V takovém případě pak rostlina netvoří téměř žádný stín. Určitě doporučujeme v létě vyzkoušet, budete překvapeni.
Substrát musí být stále vlhký
Nikdy nesmíme dopustit, aby substrát v květináči proschnul, stále musí být vlhký, ale ne přemokřený, bahnitý. Pokud by nám navíc v zahradě letněný eukalyptus přece jen zázrakem vykvetl, při nedostatku vláhy nasazené květy rychle opadají. V sezóně přihnojujeme jednou týdně vhodným hnojivem, v zimě není hnojivo třeba a snížíme i zálivku. V zimě je nutné zálivku omezit, respektive regulovat, podle teplot prostředí. Čím teplejší stanoviště, tím častější zálivka. Zemina může v zimě slabě vyschnout, ne však přeschnout.
)
Každoroční přesazení
Před příchodem jara, tedy ještě v předjaří, je vhodné rostlinu přesadit jednou za dva roky do čerstvé zeminy. Přesazování snáší velmi dobře. Zároveň můžeme zkrátit kořeny, čímž zpomalíme bujný růst rostliny. Pozor však, na poškození kořenů je tato rostlina velmi háklivá, musíme postupovat opatrně. Větší poškození kořenového systému při nešetrném zásahu by mohlo vést až k jejímu uhynutí. Minimální průměr květináče je 20 až 25 cm a při každém přesazení je vhodné volit květináč o 2 až 4 cm větší.
)
Zkuste si eukalyptus vysít
Jestliže máme k dispozici semena, ideální dobou pro výsev je únor až březen. Výsev se vždy provádí na povrch substrátu, který musí být stále vlhký, nikdy však přemokřený. Semena by mohla plesnivět. Ideální teplota pro klíčení je okolo 18 °C. Stejně rychle, jak rostlina roste, klíčí i její semena, za jeden až dva týdny se dočkáme prvních děložních lístků. Klíčení můžeme urychlit fólií s dírkami pro přívod vzduchu. Výsevní substrát by měl být tvořen z 60 % zahradnickým substrátem a ze 40 % rašelinou.
Prospívá i zaštipování
Pokud chcete, aby se mladé rostliny začaly bohatě větvit, zaštípněte v létě vrcholky. Způsobíte tak tvorbu košatějších tvarů. Ustřihnuté výhonky je navíc možné dát do vázy s vodou, kde brzy pustí kořeny a my tak získáme vegetativně (řízkováním) další jedince. Lze je též sušit a pak dát třeba do skříně s oblečením. Provoní ji.
)
Zahradní experiment
Můžeme vyzkoušet pěstovat eukalyptus i v zahradě ve volné půdě, kdy dosáhne větších rozměrů než v mobilní nádobě. Podmínky jsou ale 2, za prvé je třeba zvolit vhodný druh, ideálně blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii), který v zimě neopadá a snáší o něco nižší teploty. Případně také blahovičník citrónový (Eucalyptus citriodora). Druhou podmínkou je ochrana před zimou, třeba pomocí bublinkové fólie a pytloviny. Rostlinu prostě na podzim obalíme, pokud se noční teploty začnou blížit hodnotě 5 oC a nižší. Vyjít to může, ale také nemusí, záleží na počasí. V teplejších nížinách, například na jihu Moravy, bych byl optimistický, v podhůří a vyšších polohách bych to raději nezkoušel.
)
)
Pro bytové podmínky a letnění je však ideální blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus), který je v interiérech nejméně náročný.
Co do vůně je nejvonnější blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii) tvořící menší stromky s drobnými kulatými lístky. Jejich barva bývá šedá až modrá. Skutečným obrem ve volné přírodě je pak blahovičník citrónový, který dorůstá výšky až 50 metrů. V bytě z něj však díky mobilní nádobě a tvarovacími řezy snadno uděláme přizpůsobivého krasavce, který nás nepřeroste. Blahovičník citrónový je oblíben pro svou výraznou citrónovou vůni, která se uvolní již při lehkém dotyku jemně chlupatých listů.
)
)
Choroby a škůdci
Jelikož eukalyptus obsahuje vonné silice, není většinou napadán škůdci a netrpí ani chorobami. Na nevhodném stanovišti a za špatné péče se však na eukalyptu mohou objevit svilušky, případně červci. A pozor, pokud se listy vašeho eukalyptu barví do hněda a opadávají, znamená to, že jste zvolili tmavé stanoviště a je málo zaléván. O záchranu se můžeme pokusit přemístěním na světlé stanoviště a hojnější zálivkou. Případné svilušky likvidujeme chemicky postřikem, červce otíráním listů vatičkou namočenou v lihu.
Při nákupu vybíráme zásadně rostliny se svěží barvou listů. Listy jsou nejlepším poznávacím znakem dobrého zdravotního stavu.
)
Původ blahovičníků
Blahovičníky pocházejí z Austrálie a Tasmánie, kde se jim přezdívá “horečnaté stromy“. Přezdívka má původ ve schopnosti vysušovat bažinaté půdy, ve kterých se líhne množství komárů. Vysušováním je likvidováno velkého množství komářích larev, z nichž by se vyvinuli dospělci přenášející nebezpečnou horečnatou nemoc, známou malárii.
V přírodě blahovičníky dorůstají až několika desítek metrů (blahovičník citrónový až 50 metrů, některé i více). Dnes je najdeme v tropech celého světa, leckde i v subtropech, kde jsou pěstovány jako okrasné a léčivé dřeviny. Zdivočely v Africe, na Středním Východě, v Asii i Jižní Americe. V Austrálii jsou eukalypty hlavní složkou potravy koal. Známo je přibližně 700 druhů eukalyptů s podobou keře či stromu. Některé druhy dokonce patří mezi nejvyšší stromy světa s výškou až 100 metrů. Jednotlivé druhy se liší nejen výškou a tvarem koruny, ale i tvarem a velikostí listů. Listy mají většinou stříbřitě zelenou barvu, listy mladých rostlin jsou barvy stříbřité a s jemnými chloupky. Vysoké stromy mají barvu listů obvykle tmavě zelenou, jsou zašpičatělé a hladké.
Květy jsou bělavé, ale v našich podmínkách se na rostlinách objevují jen výjimečně. Plod rostlin představuje čtverhranná tobolka.
)
Využití blahovičníku
Listy eukalyptů obsahují silice zvané eukalyptol (cineol), které mají příznivé účinky na lidské zdraví. Ničí bakterie a pomáhají léčit astma, záněty průdušek, bolesti v krku, kašel, nachlazení, nebo záněty vedlejších nosních dutin. Silice působí také proti některým virům (spalničky, spála či herpes) a proti křečím. Eukalyptus má i antiseptické účinky, vhodný je proto na rány. Snižuje též horečku a pomáhá při bolestech hlavy a migrénách. V podobě mastí ulevuje od revmatických bolestí. Známý bylinný přípravek je univerzálním a celosvětově uznávaným léčivem. A také dosti drahým.
)
Eukalyptus je využíván také v kosmetice a bývá součástí různých léků. Vyrábí se z něj i éterické oleje vhodné k inhalacím, přidává se do parfémů, mýdel, šampónů, přípravků ústní hygieny a žvýkaček. Je též dobrým insekticidem a repelentem. Pro blahodárné účinky na dýchací cesty je skvělou volbou do ložnic a dětských pokojů. Ovšem celý pokoj provoní více rostlin, ne jen 1. Skvělým společníkem je blahovičník i v bytě kuřáka, potlačuje zápach tabákového kouře.
)
Využití má samozřejmě i eukalyptové dřevo. Olistěné stonky eukalyptu se používají i do květinových vazeb.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, zivebylinky.cz, semena.cz, eucalyptus.vc, agriculture.gov.au, eucalyptaustralia.org.au
